Skip to content

Hustota

by Ondra on April 15th, 2019

Přes cestu od naší branky leží pozemek. Oplocený, stavební, ale bez staveb. Kdosi ho kdysi levně koupil, ceny tu tenkrát nebyly ani dva a půl tisíce za metr. Dneska jsou na víc než dvojnásobku. Určitě to byla dobrá investice, stejně jako ty prázdný byty ve městech. Rozdíl je ten, že prázdný byty můžou naplnit nájemníci na krátko a jejich majitelé na tom aspoň můžou vydělat, což u pozemků nehrozí. O ty se naopak musíte starat, minimálně je dvakrát ročně sekat. Pozemků jako je tenhle, je po celý vesnici několik desítek. V Praze jsou prázdnejch bytů tisíce.

DSC05323

V obou případech dochází ke zhoršení funkce města nebo vesnice, protože každý sídlo má svou optimální hustotu. To znamená počet obyvatel na hektar. Ve městě by na hektaru mělo žít asi 100 lidí, aby jako město mohlo fungovat. Praha má jako průměr asi čtvrtinu, ale to hodně souvisí s jejími okrajovými čtvrtěmi, což jsou v podstatě vesnice. Vinohrady nebo Vršovice, což jsou pro nás ty části města, který jako města opravdu vypadaj, maj okolo tří stovek. Pro srovnání – na Manhattanu bydlí na hektaru asi šest set lidí. Svou optimální hustotu zalidnění má samozřejmě i vesnice. Zatímco ve městě je hustota zalidnění určující například pro funkci a dostupnost MHD, na venkově nám udává vzdálenost do krámu nebo na vlak. V obou případech pak platí, že náklady na infrastrukturu rostou k hustotě nepřímou úměrou.

DSC05325

Soukromý vlastnictví je věc nedotknutelná. I těch neobydlených pozemků. Pokud se ho ale nebudeme dotýkat a nechceme, aby nám na ně sahal stát, měli bychom si umět poradit s tím, jak tyhle prostory zapojit do fungování obce. A není třeba to nechávat na obci, protože tam určitě neseděj šikovnější lidi, než jste vy. Ano, řešením je zemědělství. To je ta činnost, jak všichni skuhráte, že se jí nemůžete věnovat, protože nemáte dost půdy. Můžete využít online katastru nemovitostí a napsat majitelům s tím, že jim pozemek budete sekat. Výměnou za to, že na něm uděláte pár záhonů a pojedete si tam svoji zeleninu. Z 90% budou nadšeně pro. Zbývajících 10% zvikláte pozitivní motivací – že se s nima o tu úrodu rozdělíte. Na jak dlouho? Na pět, deset let?

DSC06037

Fajn. Máte klíče od zarostlý zahrady, poprvé projdete brankou a žasnete. Hlavně nad sebou a nad svojí naivitou. Především je běžný, že když se z pole nebo úrodný půdy dělaj stavební pozemky, ornici se zemědělec shrne a odveze. Zůstanete teda stát s rukama v bok nad drnem z pýru, pod kterým vás čeká půl metru mazlavýho jílu a pak skála. Vy ale máte řešení. Ze všeho nejdřív pozemek projdete a najdete semenáče jabloní, ořešáků a višní. Označíte si je kolkem a ostříháte tak, abyste získali jeden pěknej kmínek. Na ten budete příští jaro roubovat. Pak to posekáte, seno usušíte a shrabete. Budete ho potřebovat. Při sekání se vyhnete pásům dobromysli a máty, ty se vám budou hodit.

DSC06073
Pozemek, kdysi tak jednolitě amorfní, získal díky kdysi neviditelným stromům a bylinným pásům tvar, kterej předurčí rozložení budoucích záhonů. Teď si vezmete vlek a vidle a pojedete k místnímu koňákovi pro hnůj. Protože koně chovaj lidi kvůli potěšení a nechtěj, aby jim rostli a mohutněli kvůli masu, necpou do nich krmný směsi, masokostní moučku a podobný kraviny. Koně žerou seno a oves. Na pozemek vjedete vlastní nebo půjčenou mechanizací, zoráte ho a zapravíte do země hnůj, kompost, slámu, prostě veškerou organiku, ke který se dostanete. Hnůj, to zemědělský zlato, je zdarma, přátelé. Dostanete ho, kolik si budete přát. I s tou hodinkou traktoru strojopráce vás to bude stát láhev dobrýho pití pro traktoristu.

DSC06058

Když jste zapravili organiku, zajeďte do nějakýho provozu, kde dělaj s paletama a oberte je o nepotištěnej karton. Ideální jsou ty velký kryty palet od láhví, já jich naberu vždycky plnou dodávku, když jedu do Světa lahví v Čelákovicích pro sklenice na med. Zakryjte pooranou a prohnojenou půdu klidně silnou vrstvou a nechte ji chvíli odpočívat. Pokud máte nadbytek slámy, naházejte ji na karton. Seno z první seče (je tam bodláčí a trní, takže to zvířata žrát nebudou), naházejte taky na to. Když ho bude málo, zatižte karton kamenama. Kdo nemá karton, zamulčuje fólií. Kdo nemá fólii, dohodne se s místníma technickejma službama, aby mu tam navezli jemnou dřevoštěpku a odpad ze sekání škarp. Na jaře se můžete pustit do práce. Stačí, když vyříznete v kartonu díru a předpěstovanou zeleninu v truhlíku prdnete do hlíny. Za záhony můžete demonstrativně umístit dva tři úly, aby bylo jasný, že to pojímáte holisticky.

DSC06071

Co se právě stalo? Kromě toho, že jste zkulturnili nevyužitej pozemek, jste přispěli k fungování obce. Ne, nenavýšili jste hustotu obyvatel o pár kilo rajčat a okurek. Ale vyslali jste jasnej signál, že není nutný nechávat půdu ležet ladem. Spíš naopak, je to kromobyčejná blbost, která nemá ani ekonomický, ani jiný opodstatnění. Zeleniny máte tolik, že ji začnete prodávat sousedům, lidi se otáčej a kroutěj hlavama. Pár jich začne dělat něco podobnýho. Něco malýho se změní. Malýho. Ale i to je dobrý.

DSC06018

Je to stejný jako s deštěm. Vody je dost. Jen se o ni neumíme postarat, takže nám uteče někam do moře a my z ní máme prd. Voda není nic abstraktního. Normálně to padá z nebe a vy máte šanci ji sebrat, pokud vám na ní záleží. Půdy je taky dost. Jenom náš pohled na ni se musí změnit. Ani půda není nic abstraktního – něco, k čemu se nedostanete kvůli zemědělským koncernům. Je to prostě místo, který ani nemusí bejt vaše. Stačí, že si na něm něco vypěstujete a z pozemku, kterej ležel ladem, máte najednou užitek. Co s prázdnejma bytama ve městech, to fakt nevím. Ale myslím, že by to mělo fungovat na podobným principu.

3 Comments
  1. rene permalink

    Pekne.
    Lidi hodne nadavaji ze nic nejde, ze je to drahe, nemam na nic cas a pritom staci tak malo.

    Vypadlo tam jeste jedno velke pro – prace na zahrade je lepsi jak fitko, zahrejes se, zapotis, staci ti k tomu stare vytahane triko a monterky a je to zdarma 🙂

  2. bachy permalink

    Jo.
    Ve fitku po tobě zbyde otahaný lanko :). Ale když se podíváš na zrytý záhon, nebo když to roste, nebo na bednu sklizené mrkve, vidíš na první pohled, co z tvojí práce vzešlo.
    A to dá dobrý pocit.

  3. Tereza permalink

    Super nápad, jak využít nevyužitý pozemek:) Mě spíš mrzí pohled na prázdné a chátrající domy se zarůstajícími zahradami..stavební pozemky u nás nové moc nejsou, sehnat bydlení je adrenalin, ale odhadem 20 % domů je prázdných a rozpadá se. Ale je to tak, vlastnictví je nedotknutelné, s tím se nic dělat nedá.

Leave a Reply

Note: XHTML is allowed. Your email address will never be published.

Subscribe to this comment feed via RSS