Proč byste měli zahradničit

Je jaro, chopíte se rejče a obděláte kus půdy. Tý práce s tím, toho sraní. Kalhoty do pračky, kolena prodřený. Bolej vás záda, nohy, hlava. Za nehty se vám dostane hlína, pokoušou vás takový ty hnusný zrzavý mravenci. Podrápete se o trní. Do toho lehce sprchne. Bláto, zima. Neštěstí. Křivda. Máte tohle vůbec zapotřebí? Zasejete ty semínka. Když jste je v tom zahradnictví kupovali, všichni kolem vás proplouvali s těma proutěnejma košíkama a svět vypadal tak nějak idylicky. Bylo tam teplo a milá paní, která vám ochotně radila. Teď tu není nikdo. Jenom kosa a to zasraný bahno. 

Čistě ekonomicky vzato, nemáte to zapotřebí. Ani když si koupíte tu nejluxusnější zeleninu, nebude vás stát tolik, co ta vlastnoručně vypěstovaná. A víte co? Ta vaše nebude ani tak dobrá. Rajčata budete mít moučnatý, brambory se budou rychle kazit. Papriky vám sežerou slimáci, okurky vám přerostou a zhořknou. Dýně se teda povedou, ale zas budou tak velký, že budete marně hledat příležitost, kdy byste jednu kuchli. Proč na vás někdo uvalil tuhle kletbu? Copak musí mít sedlák dva doktoráty, aby vypěstoval lilek, kterej se dá jíst? Copak nestačí, že jste sledovali měsíc a výsevní dny? Že jste vážili cestu na zahrádku, abyste to tam zalili?

Tohle všechno můžete hodit za hlavu. První i druhej rok. Hlavní přínos vašeho zahradničení je totiž jinde. Zkusili jste to. Trpěli jste. Všímali jste si mšic, hálčivců, žížal. Báli jste se, aby v noci nemrzlo, kontrolovali jste srážky. Počasí pro vás už najednou není jenom otázka toho, jestli si do kabelky přidáte deštník nebo ne. Jde o zásadní věc. O sledování Země. Na včelách je to vidět stejně, možná ještě líp. Najednou máte něco, co si nevezmete domů do tepla. Něco, co je tam venku, kde panujou podmínky, se kterejma neumíte nic moc dělat. Když prší, tak je mokro. Když je kosa, včely jsou doma. Že zrovna kvetou stromy? Že jim docházej zásoby? Nenaděláte nic. A trpíte.

To hlavní ve vás ale začalo klíčit. Sledování přírodních dějů je totiž první krok k pochopení jejich fungování. Vidět semínko vyklíčit je neuvěřitelná síla, která vás naplní obdivem k tomu, co se děje bez našeho přispění, často i jemu navzdory. Vidět rostlinu z toho semínka dozrát a vydat stovky dalších semen, to už je totální fascinace dokonalostí plánu. Čert vem ekonomickou rozvahu. Skutečná podstata zahradničení tkví v tom, že se začnete zajímat o přírodu a její fungování. Proto byste měli začít. Proto musíte trpět, trhat si kalhoty, nechat se pokoustat mravencema, zadírat si třísky, rozdrápat si kůži o trny a pomazávat se bahnem. Proto.