Biodynamika a víra
Když ve společnosti vyslovíte slovo Bůh, končí zábava. Nemusíte být věřící, nemusejí se blížit Vánoce. Pokud mluvíte o víře, dopadnete hodně podobně. Vyvinuli jsme si na tahle slova zvláštní ateistickou alergii, která nesouvisí s odmítáním víry, ale s nechutí k jejímu pojmenování.
Biodynamika je na tom úplně stejně. I vzdělaní (a za normálních okolností celkem tolerantní) lidé provedou šnečí zákrok. Stáhnou se do ulity a ať si na ně argumenty prší, hlavu (nohu) vystrčí až když skončíte. Pokud si chcete o takových tématech popovídat, vyhýbejte se těmhle klíčovým slovům a máte šanci, že vám bude dopřáno sluchu.
Možná, že jde o přirozenou reakci člověka. O reakci obrannou, která má za úkol hlídat, aby se náš systém hodnot a chápání světa nenaboural. Jeho nabourání má totiž obrovské důsledky politické a hospodářské. U jedince to samozřejmě není tak markantní, ale když v pravý čas dorazí charizmatický vůdce, dokážou jeho přívrženci a následovníci během dvou tisíc let vybudovat mohutnou firmu s obrovskou majetkovou základnou.
Řekové tenhle problém znali; věděli, jak lidé reagují. Proto zavedli neutrální pojem λόγος, jehož smyslem bylo neříct slovo Bůh. Nebo slovo biodynamika. Dosáhli tak toho, že člověk přešel onen most, který ho měl od naslouchání odvrátit. A ejhle, najednou jste se s ním mohli bavit jako s člověkem.
Biodynamika má podobný problém. Vědecký důkaz boží existence tu chybí, ale ty vole! Funguje to! Vína od biodynamiků jsou prostě lepší a producenti těch objektivně (cenově) nejlepších vín prostě v biodynamice jedou. Jamie Goode se v knížce Authentic Wine zabývá tím, jestli to prostě není tak, že ti nejpozornější vinaři mají ke své půdě a hroznům tak niterný vztah, že dochází k vědecky neměřitelnému štěstí rostlin, které pak dávají lepší víno.
Řekl bych dokonce, že bychom mohli použít příměr o fyzickém zdraví versus duševní (duchovní) pohodě člověka. Byť jedno s druhým úzce souvisí, na duševní pohodu keře, hroznu, vína nebo půdy pořád nemáme jednoznačný metr. Máme ale chuť, čich. Máme duši schopnou vnitřní pohodu vína vnímat.
Bůh pro mě znamená vědomí Boha. Je jedno, v co věříte. Je jedno, jestli kvůli tomu nosíte jarmulku, padáte k zemi nebo sedíte v lotosu. Pokud vás to dělá lepším člověkem, má vaše víra smysl. Osobně věřím, že účinnost a smysl biodynamiky se dá vědecky prokázat. O mohutnosti konjunkčního přílivu taky nikdo nepochybuje.
Ale i kdyby se to nepovedlo, její výsledky jsou dostatečným ospravedlněním její aplikace. Protože tak vzniká lepší víno. Lepší půda. Šťastnější rostliny. Lepší lidi.
Jak vnímáte biodynamiku a víru vy?
Ale ano, dělám šneka. Prostě nemohu věnovat pozornost všemu, na to člověk nemá energii. Ty, Ondro možná taky začneš šnekovat, když Ti začnou vysvětlovat, že šlechtěné kvasinky jsou lepší. A když ne napoprvé, tak až přijde stý člověk a bude říkat furt to samé.
Jinak Ty se tu snažíš načrtnout paralelu mezi Boha a Steinera; já je vidím jako víru a pověru, jako věci zcela protichůdné, nikoliv paralelní.
G K Chesterton v povídce “Proroctví psa” v knize “Pochybnosti otce Browna” píše:
“Prvním následkem, který s sebou nese nevíra v Boha, je ztráva zdravého rozumu: nedokážete vidět věci tak jak jsou. Každý šplecht, o kterém někdo prohlásí, že má něco do sebe, se do nekonečna protáhne jako chodba v zlém snu. A pes je zlé znamení a kočka je záhada a prase nosí štěstí a chrobák je posvátný skarabeus…”
V originále:
“It’s the first effect of not believing in God that you lose your common sense, and can’t see things as they are. Anything that anybody talks about, and says there’s a good deal in it, extends itself indefinitely like a, vista in a nightmare. And a dog is an omen and a cat is a mystery and a pig is a mascot and a beetle is a scarab,…”
Myslím, že se mýlíte. Jednak rozumím smyslu selektovaných kvasinek i důvodům pro jejich použití. Nijak je neodsuzuju, jen se bez nich obejdu. Horší je, když lidem chybí i vůle se nad jim cizím nebo nepochopeným tématem zamyslet. Že jste toho sám dokladem a halíte to do roušky nedostatku energie, to je vám asi jasné.
Ale to není smysl článku. Tím je spíš poukázání na nutnost tolerance a pokory před tím, čemu nerozumíme. Zvlášť ve chvíli, kdy se i díky námi nepochopenému dostavují překvapující výsledky.
A pokud mluvím toleranci, jejím naprostým základem je schopnost přijmout svou víru (přesvědčení, pověru) jako jen jednu z možností a víry ostatních za možnosti rovnocenné. Pokud toho nejste schopen, pak končí jakákoliv smysluplná diskuze. O čemkoliv.
…a zase je tu Steiner. Celostni asketa a abstinent, ten, ktery se ve svych zemedelskych statich o vinarstvi v podstate nezminil 🙂 Vite proc musela vzniknout biodynamicka nauka? Protoze zemedelci zacali prumyslove hospodarit a nicit prirozenou urodnost pudy, jeji zdravi. Musel proste prijit nekdo, kdo ty problemy pojmenoval, uchopil zakladni prirodni principy a zacal nachazet navody na jejich reseni. Nejde o nic sloziteho, mnohe biodynamicke principy znali stari analfabeticti rolnici jeste pred vynalezenim slova biodynamika. Jeste dlouho bude trvat, az to slovo “b.” nebude treba uz ani vyslovovat. Proste az se vse vrati do svych starych zabehlych koleji. Ale to uz tu nikdo z tech, co mohou dnes cist tyto radky, nebude 🙂
Dokud se lide budou snazit rozumem chapat veci, ktere se daji jen citit, bude to vzdy slozite a bez vysledku.
já bych rád uměl dělat šneka v těchto ohledech, jenže nemůžu si pomoci – nikdo mi ještě nedokázal vysvětlit, v čem by měl být celý ten kolotoč s umělými kvasinkami (krom velkovýroby) a berličkami lepší než natura ? Jak teorií, tak už vůbec ne výsledným produktem, vínem – a upřímně já mám přeci jen rád důkazy .)
Možná je celé to pojetí přeci jen pro někoho výhodné – nadnárodní korporace, co tyto věci vyrábí a nebo nevím. Pro drobného zemědělce, vinaře, rolníka to nic dobrého nepřineslo, spíše naopak. A věda ? Věda ta si vytvořila nové bůžky a nekritickou víru.
Moc se neví, že matematický důkaz Boží existence existuje už přes 60 let.
http://poznamkypodcarou.blogspot.cz/2009/10/petr-hajek-godeluv-ontologicky-dukaz.html
http://www.bralin.org/godeluv_dukaz.php
Pro mne celkem srozumitelný, pro panikáře rovnou uvedu, že rozhodně nenaznačuje, že máme běžet do kostela, ale i tak je to hezké mozkové pocvičeníčko.
Biodinamici vždy sklapli, když jsme začali seriózně rozebírat jejich učení. Neříkám že to dělají špatně, to ať rozhodne statistika a konzumenti (chuť vína je přeci jen subjektivní pojem), ale dělají to z důvodů, kterým sami nerozumí (hlavně do svých měsíčních fází nějak zapoměli započítat rotaci Země ;o))
Na druhou stranu, jestliže biodinamici nevědí co činí a přesto se zdá, že mají úspěchy, všichni ostatní mají nějaký vážný problém a měli by na tom zapracovat!!!
jakkoliv chápu tu (zejména Honzovu) snahu argumentovat za biodynamiku pohledem na výsledek: “Však se podívejte, jaké osobnosti to praktikují a jak skvělá vína dělají – a to to jde, ne, o to víno.”, tak nějak…mi na tom je pořád něco…Použiju příměr, který tomu asi udělá medvědí službu, ale pokud na Bibli budeme nahlížet jako na knížku, kde je hodně pěkných příběhů a historických dokladů a křesťanství hájit z toho pohledu jakože: Podívejte, kolik skvělých lidí bylo křesťany a kolik dobra to přineslo…tak ta argumentace je dobrá, nicméně mi přijde, že je přeci jen totálně mimo mísu toho, o čem to ve své podstatě je. Takže byť respektuji argumenty obhajující biodynamiku ze všech stran, přeci jen si nemyslím, že to hlavní, o co tam jde, je to jestli nám ta vína chutnají nebo ne,ale to asi téměř nikomu jednoduše nevysvětlím. Je mnoho opravdu zajímavých výkladů světa, o čemž myslím pěkně hovoří i tento Ondrův článek, jde vždy jen o to, jestli někdo chce podnikat tu námahu s tím, se je snažit do detailu pochopit, a ne jen číst očima, co chtějí za každou cenu něco vyvracet. jednodušší je vždycky něco smést šmahem ze stolu s poukazem na domnělé logické nesrovnalosti. Jednodušší, nikoliv nutně přínosnější.
Chuť není to hlavní, o co v biodynamice jde. Chuť je argument. Stejně jako cena. Jsou to zřejmě jediný dva argumenty schopný přesvědčit i ty, kdo jsou jinak biodynamice myšlenkově vzdáleni.
A pokud zdravější přírodu vnímáme jako pozitivum, pak je vlastně jedno, jaký to kdo má v hlavě a jestli se biodynamice věnuje ze zištnosti nebo z přesvědčení. Nemyslíš?
Zdravejsi a chutnejsi jsou jen technokraticky a silne zjednoduseny pohled na vec, obé je totiz jen ciste subjektivni vysledek celeho procesu.
To podstatne na BD je dlouhodobe fungujici ekosystem, kdy na farmu nema prijit nic z venku a kde je vysledkem i nejaky, komercne vyuzitelny prebytek.
A pak muzeme srovnat oba svety, rovnovazny a fungujici svet s tim druhym svetem, ktery je potreba porad vice a vice podepirat. Oba pristupy se lisi v tom, ze ten prvni neresi, pouze vede, cimz se cely system stava odolnejsim, silnejsim a samostatnejsim (zasahu je potreba mene a mene) … ten druhy zpusob resi nasledky a vylepsuje a tim vse vice a vice kulha (zasahu je potreba vice a vice).
Najde se pak nekdo, kdo rekne, ze ten prvni svet je vse spatne a ze ten druhy je idealnim svetem? Ve kterem svete chcete zit?
A z tohoto videni obou svetu plynou dalsi a dalsi souvislosti, ktere se na to nabaluji jako dalsi vrstvy na snehova kouly jedouci ze svahu.
…a az nekde na konci je vesela diskuse o tom, ktere vino je chutnejsi a zdravejsi.
A dukaz? Ten je jednoduchy, proste si to zkuste, pokud vam to bude fungovat, pak mate i dukaz … pokud ne, pak to jen delate spatne 😉
Teorie bez praxe je vetsinou dobra jen pokud se clovek potrebuje kvalitne pohadat 🙂
js (dva-duby.cz)
No, tahle dvoudubová argumentace je mi samozřejmě bližší a jde víc k jádru věci, čímž, opakuji, si nemyslím, že by jiné argumentace, včetně té o ceně a kvalitě vína, byly úplně mylné, v podstatě jsem se ozval spíš kvůli tomu, že jsem si přál je vyvážit něčím víc do hloubky, což se právě stalo, díky za to, a tím to myslím můžem pro tentokrát uzavřít.
p.j.:
Ja na tohle tema ani argumentovat moc nechci. Ve svete, kde si 95% spotrebitelu a 60% vinaru mysli, ze spontanni fermentace neexistuje….ze fermantaci je treba nejak nastartovat a ridit, je sirsi debata o fungovani ci nefungovani BD smutne-usmevne ztrata casu 😉
js (dva-duby.cz)