Vína z Karlštejna 2.
Po prohlídce vinic a výkladu (viz pondělní článek) jsme se vydali do sklepa. Ten se nachází přímo pod Plešivcem, respektive zabíhá hluboko do kopce z budovy u silnice, která VSV patří. Vína, který jdou běžně do obchodu, jsme chutnat nechtěli. Ta nabídka totiž není nijak ohromující; jak už bylo psáno, jde spíš o bokovku k výzkumu. Naopak nás ale zajímaly mikrovzorky, který vlastně nikdy nepůjdou na láhev. Proč? Protože jednak právě na nich se dá poznat opravdovost terroiru Karlštejna a druhak jde v některých případech o odrůdy, který už se u nás nepěstujou. V tom víně je láska a péče, opravdový starání se a mazlení. A taky spousta vad a pokusů začínajících vinařů a enologů.
Na úvod jsme ochutnali Auxerrois 07 – jemný a lehký vínko. Tipnul bych naslepo asi RB, ale s výraznější kyselinkou, než RB mívá. Žádná vášeň.
Pak přišla trojice vín z odrůdy Zenit, což je novější odrůda z Maďarska. Podle pana Vrány se v ní měly objevovat klasický tóny odrůd z Tokaje, jako třeba Lipovina nebo Furmint. Všechny tři vzorky měly ale tak výraznou vadu (sirko – smrado – vajíčko – hnusno – něco), že se moc nedalo o odrůdovosti projevu mluvit.
Hodně nás zajímal Tramín bílý a Svatojakubské (Rulandské modré ranné). To jsou totiž odrůdy, který se u nás celkem běžně pěstovaly. Pak se v rámci restrukturalizace a kolchozovace našich vinohradů po 2. světový válce ukázaly jako nevhodný na vysoký výnosy a proto začaly mizet. Oni ale naši předci věděli, proč je pěstovali. Tyhle odrůdy se totiž nejčastěji uplatnily ve smíšený výsadbě – vínům dodávaly další rozměr a tím i větší komplexitu. Ruku v ruce s jejich zapojením do výsledku teda odpadaly i některý sklepní násilnosti – nebyly potřeba.
Tramín bílý (ve Francii pod názvem Savagnin) se pěstoval s Tramínem kořenným a Tramínem červeným. Jeho výhodou byla vyšší kyselinka a ne tak voňavá voňavost, která leckoho od Tramínu odrazuje. Stejně tak Svatojakubské, chutnající jako červená burgunda, ale se selštějším projevem a hrubší strukturou tříslovin. Dokonce jsme udělali pokus – smíchali dva Tramíny a výsledek byl lepší. Stejně tak Rulandu s Jakoubkem jsme řízli půl na půl a víno skutečně dostalo větší grády a bohatost. Paráda a moc zajímavá zkušenost.
Možná nejlepší co jsme ochutnali bylo RM 06 – zase mikrovzorek z padesátky demižonu. Moc pěkný víno s výraznou odrůdovostí i ovocností, který bych docela rád koupil domů. Bohužel nelze. Končilo se trochu netradičně (a neplánovaně) rosé z MP 08. Vkusný a jednoduchý pití za pár korun.
Co jsem si odnesl? Hlavně pocit, že je škoda, že se u nás téměř přestaly pěstovat některý odůdy. A že v tomhle (udržování) je úloha VSV naprosto neoddiskutovatelně pozitivní. Ještě pozitivnější by bylo, kdyby naše starý odrůdy mohlo ochutnat víc lidí a dostat se na Karlštejn by nebylo tak složitý. Kdyby k tomu fungovala nějaká osvěta a daly se domů koupit řízky. Hned bych jich pár bral.
Chutnali jste někdy domácí TB a SJ? A co staré odrůdy obecně? Přitahují vás?
No vida! Tak tyhle zkušenosti závidím. Já jsem se přesně o takvouhle exkurzi snažil asi před dvanácti lety, ještě za paní Hubáčkové. Nejdřív mne odpálili, že by to musel povolit jejich nadřízený ústav v Ruzyni, tam jsem se taky protelefonoval a tam mi řekli, že to je plně v kompetenci paní Hubáčkové. Znovu jsem tedy volal do Karlštejna, ale byl jsem už se zvýšeným hlasem důrazně odpálen, že kam by přišli, kdyby každého prováděli. “Jsme VÝZKUMNÝ ÚSTAV! Víte, co to znamená?” Docela mi to načuřilo, potřeboval jsem tehdy jen chvilku pokoukat a poradit s pár věcma ohledně mého rozjíždějícího se vinaření. Aspoň jsem se bez dovolení potoulal vinicema, než mne traktorista se zjevně vystrašeným tónem vykázal. Připadal jsem si jak v nějakém Orwelově nebo Kafkově románu, jak kdybych se snažil proniknout na jadernou základnu. Ještě do pár vinařství jsem nebyl za ta léta vpuštěn, někde, jak se později vyjevilo, za tím stálo jen to, abych neviděl ten jejich bordel.
Z jejich pohledu to vlastně chápu – jsme výzkumák a ne lunapark 🙂
Jakékoliv pohlídky a exkurze (= něco navíc) nemůžem potřebovat.
Z pohledu zvídavého nadšence – přece tam neprovádějí obohacování uranu nebo nepracují se supervirulentními mikroorganizmy.., tak proč by se nějaké prohlídky nemohly konat. Když je ústav placen také z našich daní a tak by nám exkurze neměla být odepřena.
Ale stejně – být doktorandem, tak to může být docela pěkná “zašívárna”. Ne snad, jakože by měli málo práce, ale děláte na vědecké práci, jste venku mimo ruch velkoměsta. U řeky a moc pěkného okolí a do Prahy vám jezdí každé půl hodiny panťák..
———————————————————
Staré orůdy – Asi nejlepší výběr by mohl být u malovinařů.
Já před týdnem otevřel Tramín bílý, ale už byl asi 4 starý a těžko posuzovat (stabilita) – tento měl vyšší kyseliny a slabší vůni…
p.j.: Možná už se trochu blýská na lepší časy a za těch dvanáct let ušel Karlův dvůr krůček kupředu. Ale jinak víceméně pořád platí, co píšeš. Co se bordelu týče, to myslím není jejich případ. Všude jsme našli čisto. Ale myslím, že by se systém mohl trochu přehodnotit, aby se tam dostali lidi. Každopádně jsem moc rád, že jsem si to tam mohl prohlídnout.
Dobře, tak chápu, že nemusí bejt zábavný si dát na vrata ceduli: prohlídky zdarma denně, protože se jim tam budou stahovat i ožralkové, kterým je jedno skoro všechno kromě toho, jestli mají plnou nebo prázdnou koštovačku. ale přeci když se telefonicky objednám, představím jako někdo, kdo se o víno dlouhodobě a hlouběji zajímám, případně sám vinařím, tak bych očekával třeba aspoň reakci: “Dobrá, normálně to neděláme, ale vidím, že máte opravdu zájem,teď zrovna je dost práce, ale zavolejte za měsíc, domluvíme se.”
Tramín kořenný a Tramín červený je snad jedna a tatáž odrůda.
A jinak souhlasím s významem starých odrůd. Třeba se k jejich pěstování ještě jednou rádi vrátíme.
Tomáš M.: Já myslím, že to není dořešený. Někdo tvrdí, že je to klon, někdo že je to odrůda, někdo že to je jen vyjádření stanoviště, na což Tramín reaguje citlvě. Ale TB mi každopádně chutnal 😉
Znovín tvrdí, že Tramín kořenný je původní v lese rostoucí odrůda a právě jejich láhev T. kořenného mě dostala do kolen svojí aromatikou. Byla to asi nějaká menší šarže 06 a nikde jsem ji bohužel nesehnal.
Tramín červený (Tramín, Roter Traminer nebo Traminer) je jedna z nejstarších bílých moštových odrůd révy vinné, jejíž původ není přesně znám. Geneticky má velmi blízko k původní volně rostoucí révě lesní (vitis vinifera sylvestris) a předpokládá se, že vznikla nahodilým křížením révy lesní s některou z kulturních odrůd pěstovaných Římany. Později se stala základem pro řadu dalších evropských odrůd.
V roce 1935 se pěstovala na téměř 4 % plochy všech vinic v Česku, ale kvůli nízkým výnosům, nižší výlisnosti a vysokému podílu zelených prací tento podíl klesl až na 2,3 % v roce 1999. Do roku 2004 podíl vzrostl na 3 %. Opětovný nárůst zájmu pěstitelů je dán renesancí zájmu o víno z této kvalitní odrůdy a preferováním kvality před kvantitou. Je doporučený k pěstování ve všech vinařských podoblastech České republiky, největší zastoupení má na Žernosecku, Čáslavsku, Znojemsku, Mikulovsku a Mutěnicku. V Evropě se pěstuje především ve Francii, Bádensku a Falcku v Německu, ve Štýrsku v Rakousku, ve Slovinsku, v Tyrolsku v Itálii, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku.
Jako synonymum se v ampelografii používá i Tramín kořenný (Gewürztraminer), v praxi se však často odlišuje jako další odrůda byť podobného charakteru.
Zpráva z http://www.czechwines.cz/:
Prezentace VSV Karlštejn v Kutné Hoře
Dobrý den, oslovuji Vás tímto jako nadšený pěstitel révy vinné a rovněž majitel vinotéky v Kutné Hoře, kde se bude dne 10.7.09 od 17.30 hodin konat prezentace a ochutnávka Karlštejnských vín, spojená s odborným výkladem zástupce VSV Karlštejn o současnosti a historii pěstování révy v Karlštejně. Veškeré další informace Vám rád podám prostřednictvím mailu, nebo mi můžete v případě zájmu zavolat na telefonní číslo 739267230.
Přeji všem příjemný den Jiří Kocián
Děkuji autorovi za zajímavé informace – opravdu hezké povídání. Nicméně lépe by se mi to četlo, kdyby některá “přídavný” jména byla uvedena ve spisovném tvaru. Jinak ale celkem slušné – ještě jednou děkuji za zajímavé informace.
To Tata:
Hledáte zde informace o víně, či si chcete tříbit češtinu? Ač tu, jako rodný jazyk, mám velmi ráda, nepřijde mi vhodné na použití nespisovného -ý zde upozorňovat. Koneckonců faktických informací se vám dostalo, články jsou čtivé, ne příliš dlouhé a příjemné…Tak co víc si přát?
Mám chatu v Hlásný Třebani a každej rok je dobrý vinobraní (letos 26-27.9)- burčák jedině z tý nejhnusnější garáže u benzinky, zkrátka výzkumák… jinak je to v karlštejně obecně zabitý, v létě turisti a v zimě prázdná vesnice… mám to tam rád…
Dobrý den,
ani jsem netušil, že jsme v našem vinařství měli vzácnou návštěvu z Vašeho Vínografu. Mám jen několik drobných poznámek:
1) Doktoranti – moje maličkost se ještě neodhodlala dělat doktoranturu, Ing. Vrána ji dělá – sporadicky vzhledem ke svému vytížení – na VŠCHT a kolegyně výzkumnice, je taktéž jako my dva studentkou ZF Lednice, a je jediná, která tam opravdu doktoranturu dělá na Ústavu zpracování…, ale momentálně ji přerušila.
2) Poloha vinice je opravdu originální a tudíž by se v marketingu daly dělat divy. Leč nejsme samostatnou jednotkou /v rozhodování finančním a dalším/ a hlavním záměrem našeho bytí – jak již několikrát poznamenal ředitel našeho ústavu je – VÝZKUM. Pro mě je velice těžké prosadit jakoukoli investici, natož investici do reklamy, byť vím, že se nám toto vrátí. Např. za vše – letos má naše stanice 90 let založení. Konference byla, měl jsem záměr udělat na hradě Karlštejn výstavu nazvanou: Vinařství na Karlštejně od Karla IV. po současnost. Nájem za 2 měsíce prázdnin 40.tis. nepřipadal v úvahu, i přes domluvu s provozovatelem občerstvení na nádvoří, že bude odebírat vína a tím se nám celá investice vrátí. Ano vrátila by se 4x, již to vím. Vína odebírá a takový máme výsledek. A vyjádření z ústavu: No vidíte že to jde a náklady nejsou žádné TEČKA
3) Staré krajové a jiné odrůdy – v genofondu jich máme, jak Vám jistě sdělil kolega Vrána – 272 odrůd. Podle předpisu stačí na jednu odrůdu 15 hlav, tj. cca 30 kg hroznů. Pokud z tohoto budu vyrábět víno, musím počítat s výlistností nějakých 70%, takže mám 21 l moštu a po dalším zpracování cca 17 – 20 l vína. Použiji-li i ten nejmenší filtr, ve kterém mi zůstane 12-20 litrů. Takže mám kolik 0 – 5 – 8 l vína. Je to opravdu těžké dělat mikrovzorky a následně je potom v nějaké kvalitě udržet. Avšak vím, že Ing. Vrána je velmi zkušený sklepmistr a poradí si i s takovýmto problémem, abychom měli alespoň z čeho dělat rozbory pro další výzkum. Navíc za dobu jeho působení zde na stanici se kvalita vín velice, ale velice zlepšila.
4) A snad poslední – ŘÍZENÉ DEGUSTACE A PROHLÍDKY. Ano, je to ošemetné téma. Jelikož na stanici pracuje, včetně mě, 9 zaměstnanců a z toho jsou 4 dělníci na vinici. Jejich obhospodařování velice těžké, to jistě víte, a 8 ha osázených vinic není žádná sranda. Máme sice nějakou mechanizaci, která nám mnohokrát usnadňuje některé pracovní postupy, ale je stále mnoho prací, které je potřeba dělat ručně. Tyto zaměstnanci degustace a provádění nemohou dělat. Stejně tak odpadá tato práce i pro laboratku, výzkumnici a technika na vinici. Takže tu zůstává kolega Vrána a já. Oba dva jsme tu skoro denně od rána do večera, a jak tu něktdo psal, že je výzkumák placený z jeho /vašich/ daní – ano je. Ale i jako ostatní zaměstnanci máme 8 hodinovou pracovní dobu. Těžko sem přijde někdo na prohlídku dopoledne, když je v práci, ale o víkendu nebo ve svém volnu. Na finančáku se s vámi taktéž v sobotu v 14,00 hod. nikdo nebude bavit.
ANO velice rádi Vás tu uvítáme a i v několika případech pokud to šlo, jsem uvedl, že máme po dohodě řízené degustace a prohlídky vinic a sklepa. Po dohodě a minimálně skupina 10 lidí. Dotazy můžete směřovat na číslo 739 47 44 85 nebo na emal: kolek@vurv.cz. Bohužel, pro některé, degustace bude z vín, která jsou v naší prodejní nabídce, tolik lahví kolik bude otevřeno návštěvníci zaplatí. Takže nikolivěk v podobě mikrovzorků z krajových odrůd – toto byla vyjímka a rozhodnutí kolegy Vrány. Za prohlídku zatím není stanoven žádný polatek. Skupina na prohlídku a degustaci je proto, aby se nám nestalo, že v 10 hod. přijde jeden ve 12 hod. dva a v 15 hod. tři lidi. Bohužel nejsme státní hrad ani zámek ani muzeum, kam můžete přijít v kteroukoli jejich otvírací dobu, zaplatit si vstupné a v daný čas se jít s výkladem podívat do objektu. A k tomuto malá poznámka – z peněz daňových poplatníků jsou všechny státní památky udržovány a i placeni jejich zaměstnanci, ale když si je chtějí daňový poplatnící prohlédnout, ejhle znovu zaplatí.
To je tak asi vše co jsem chtěl k výše napsanému. Možná mě ještě něco napadne. Tak se to pokusím sem napsat.
Děkuji za případné dotazy a s pozdravem všem milovníkům vína
Ing. Richard Kolek, vedoucí VSV Karlštejn
Pane Kolku, díky moc za obsáhlou zprávu. Věřte mi, že chápu situaci, do které vás zákony zasazují a proto má kritika (pokud se to tak dá nazvat), patřila spíš rigiditě celého systému než někomu konkrétnímu.
Pan Vrána byl perfektní průvodce a myslím, že nám všem rozšířil obzory – ať už raritními vzorky, tak vůbec prohlídkou sklepa a vinic.
Díky moc za telefon a mail. To je myslím to nejdůležitější pro čtenáře (a dneska už i diváky) Vinografu.
Jinak si myslím, že spousta lidí by uvítala příležitost se do dění na Karlštějně nějak zapojit, minimálně třeba výpomocí při vinobraní. A co se týče odbytu karlštejnských vín, mohli bychom tomu třeba pomoct nějakým videem a ochutnávkou, případně týdenní akcí ve Vinografu, co vy na to?
Dobrý den pane Kopička, v žádném případě mi kritika nevadí. Ba naopak pokud se z ní dají udělat nějaké závěry pro vylepšení věci. Bohužel v tomto případě se musím snažit jak mi to jen jde a umím. V mnoha případech (po konzultaci s vedením) jsou některé veci pokusem. Potom se dají vyvodit závěry a říct takto ANO a takto NE. A jelikož jsem ve svém současném působení jen chvíli, zatím pouze zjišťuji jestli to co dělám je ANO neno NE. V některých případech mám jasno, o jiných přemýšlím (v současné situaci) jako o zbytečných.
A co se týká prezentace vín. Velice rád se s Vámi setkám a pro začátek bychom mohli provést krátkou prezentaci pro návštěvníky s ochutnávkou a povídáním o Karlštejnském víně a naší stanici. Jednu takovou jsem letos měl 10.7. ve vinotéce U Barbory v Kutné Hoře a myslím, že měla pěkný ohlas.
Děkuji za odpověď a držím palce s Vaším VÍNOGRAFEM. Myslím, že jste zvolili neotřelou metodu prezentace nejen Vaší vinotéky a baru, ale i prezentaci Českých a Moravských vinařství a jejich vín.
S pozdravem R.K.
Pane Kolku, pojďme pokračovat v konverzaci mailem a dohodneme něco s Karlštejnem pro Vinograf, co říkáte?