Svahovina

Teď, když Jižní svah brázdí skotskou divočinu a nemůže se bránit, je ten pravý čas na recenzi jeho vlastního výtvoru. Oni jsou totiž mezi vínopsavci i pokusníci, kterým fermentační proces uhranul natolik, že se ho rozhodli občas pokoušet a vyrábět nevídané nápoje. Honzův výtvor, kterým mě při jedné degustaci obdaroval, u nás doma vešel ve známost jako Svahovina.

Když si přečtete původní článek a jeho komentáře, dozvíte se, že jde o nápoj z rýže, kde proběhlo jakési kvašení, nápoj ale zůstal sladkostí samou a vyvinula se v něm zajímavá aromata. Diskutér André, který je známý svými znalostmi z chemie, nadhazuje, že Saccharomyces cerevisiae, netvoří α-amylasu, tedy enzym škrob štěpící. To by samozřejmě mohlo být příčinou nezdaru úplného prokvašení, ale neodvažuju se tyhle detaily komentovat.

Problémy v kvašení jsou ale u Svahoviny sekundární záležitostí. Podstatný je to, jak tuhle dobrotu vypít. Ono totiž samotný to moc nejde – je třeba z toho udělat Svahodrink. Ale ten pak zase dosahuje vynikajících parametrů pro různý druhy osvěžení.

Samotná Svahovina je možná až moc dekadentní záležitost, ale rozhodně jde o zajímavý pití. Barva je vyšší s mýdlovým zakalením, průsvitná, leč neprůhledná, vůně jako směs prostředků Mr. Clean, Mr. Muscle, Mr. Propper a žlutý čistič po babičce s vůní citrůnu, přidává se obyčejný jar a trochu klouzku, kachlíčky v koupelně a koupelna vůbec. Chuť je hodně zvláštní, ale překvapivě úplně bezrýžová. Opravdu to chutná jako hodně přeslazené něco na parkety nebo na koupelny i s kusem koupelny.

Opít se tím asi nejde. Ne že bych to zkoušel, ale první doušek mě přemluvil ke koktejlu. PeeJee navrhoval smíchat Svahovinu v poměru 1:1 s macerátem z kdoulí, já jsem si vymyslel vlastní recept se strouhaným zázvorem, sodou a citronem. Tak dojde k parádnímu doplnění kyselinek i šťavnatosti, navíc se z toho stane krásně pitelný longdring.

Přeju všem dalším kvasitelům dobrou náladu, nebojácnost a štědrost. Je to totiž bezva zábava.

Máte nějaké oblíbené obskurní pití?