Skip to content

Višňák

by Ondra on April 15th, 2009

Někdy se v člověku probudí taková očistná touha. Chuť vyvětrat, vysmýčit, znovuzrodit se, ojarnit se. Velikonoce s tím maj asi něco společnýho jenom z toho svýho pohanskýho původu, protože celá ta maškara kolem smrti páně je vlastně nějako šouplá a vypadá to, jako by se smrt oslavovala víc, než sám život a zrození. Jestli on se ten Ježíšek o Velikonocích neměl spíš narodit a o Vánocích umřít, což by líp komunikovalo s řádem ročních období.

K tý očistný touze patří i tak nějak si utřídit vlastní poklesky, zejména v oboru, ve kterým jsem denně namočenej. Počítač a všechny možný pololegální a polokradený softy jsou logicky první. Jo, objevil jsem Linux a rozhodl se nahradit všechny ty woknovosti otevřeným zdrojem.

K purifikační instalaci si to ale chce něco otevřít, protože sedět takhle po večerech u počítače na sucho je jistá smrt. Rozkvetlá višeň v zahradě je mi inspirací – na dnešní večer to vyhrálo Višňové víno od Štěpána Maňáka z Žádovic.

Pokud máte rádi kompot z višní od babičky, navíc ještě zahuštěnej a s trochou alkoholu, višňák si vás stopro získá. Voní to prostě jako višně, jako višňokompot, jako višně v rumu, jako višně v čokoládě a trochu jako nějaká Barbera. Zvídavci najdou ve vůni ještě prehistorickou verzi laku na vlasy Lybar – to je moje smutná vzpomínka na čištění chrupu s mámou v koupelně.

Chutná to jako višně, jako višně, jako višně. Nač opakovat, že je dřevěnej, že jo. Pan Maňák na etiketě deklaruje odrůdu Újfehértoi Fürtös a 11,5 voltu. Tuhle odrůdu po vůni nepoznám, ale alkoholu je tam právě tak akorát na to, aby vůbec nebyl cítit a nezapaloval na patře.

Celkově vzato jde o krásnou a očistnou záležitost. Prostě megatuna ovoce přímo ve tváři a krásně čistá sametová chuť s jemností třísla v pozadí. Doporučená kombinace je s palačinkou se zmrzkou, ale pozor (pohov), jde k tomu i pršut!

Pijete/děláte/znáte višňák?

16 Comments
  1. Evas permalink

    Maňákův višňák mám doma pořád, pro všechny případy… Vitamíny jsou třeba 🙂

  2. Tohle je moc dobrý pití! 🙂

  3. floriš permalink

    Prosim pěkně, ještě to dělá Pepa Rybníkář ze Slupi, co má sklépek v Jaroslavicách

  4. Evas a J.Č.: Tak to mám radost, že vám taky chutná. Znáte ještě někoho, kdo to u nás dělá? Rád bych ochutnal!

  5. Višňové víno jsme jednou dovezli z Chorvatska, bylo taky dobře vykvašeno na “suché” a koupili jsme ho tenktát jen proto, že nás zaujala etiketa s krásným názvem, kde stálo přesně toto “piće našich starich”. No nekupte to, ne?

  6. floriš: Díky!

  7. vinyl permalink

    jako višně v čokoládě chutná tenhle Armagnac. Vynikající pití, zvlášť za ty peníze.

  8. d1: To zní jako skvělý pití 😀

  9. quick permalink

    Jsme praštěná ulice. Děláme višňové víno, bezinkové víno, trnkové víno i šípkové víno. Jak vidno, nejsme vinorodná oblast. Dokonce to všechno pijeme. Ono je s tím spousta práce, škoda to vyhodit. PS – narození Ježíška je naděje, takže ta přichází v těžkém období zimy. PPS Jaro je v Izraeli tak někde v únoru hádám, na zaalpské tenkráte nepomysleli.

  10. Tomáš H. permalink

    Maňákovo višňový je už skoro legendární a upřímně i když p. Maňák dělá hezká vína spousta lidí ho zná právě díky višňáku. Jaký je asi barikovaný višňák ?

  11. b.š. permalink

    “Chuť vyvětrat, vysmýčit, znovuzrodit se, ojarnit se. Velikonoce s tím maj asi něco společnýho jenom z toho svýho pohanskýho původu…”

    No, ale Velikonoce snad jsou oslavou “znovuzrození” – tedy Vzkříšení. Teda doufám, na katechismus jsem nechodil:-)

  12. quick: Jste moc fajn ulice! Kde jste?

    Tomáš H.: Spíš vážně uvažuju nad tím, přidat trochu višňáku k nějakýmu nedomrlýmu vínku a vylepšit ho tak – experiment prostě.

    b.š.: Asi jo, taky jsem na katechismus nechodil, velebnosti. Ale tohle dogma je (jestli se nepletu)až z doby kolem 5. stol. Skoro bych řek, že je to nějako uměle našroubovaný na ty roční období, aby to s tím sedělo.

  13. b.š. permalink

    Ale to 5. století asi bylo třeba jen ustanovení nějaký závazný liturgie, ne? Slavení Velikonoc připomíná už Pavel z Tarsu, což bylo tuším kousek po Kristovi:-)

  14. b.š.: Mám pocit, že Pavel z Tarsu mluví o Pesachu, ale jinak jsem se přehlídl – dogma o Nanebevstoupení je až z roku 1950!

  15. b.š. permalink

    To bylo dogma o Nanebevzetí Panny Marie(?). Nanebevstoupení je popsáno v evangeliích, Skutcích…Pavel mluví o Pesachu, ale tak, že ho přeformulovává ve smyslu NZ (Beránek – Kristus, cesta k věčnému životu). Ale možná kecám:-)

  16. Jiruš permalink

    Je fajn, že se najde, tak otevřená nádhera, která to umí pěkně podat a skvěle to zná :).

Leave a Reply

Note: XHTML is allowed. Your email address will never be published.

Subscribe to this comment feed via RSS