Jedno kafe! Říkal jsem JEDNO…

Za vzdělání se normálně platí. Kromě školy teda. Jakmile z ní ale vylezete, budou z vás všude sát peníze. A vy, protože jste škrti, budete drsně odolávat a vzpírat se odtoku mamonu, co ho jinak využíváte pro ty svoje hédonistický choutky. Takže krníte, mozek se vám scvrkává a zpomaluje, obaluje se nánosem tukoslaniny a nakonec umíráte v cibébovacím stavu, napůl otupělost, napůl demence.

Když ale přijdou opravdický sekáči a nechtěj za připovzdělání ani kačku, skočíte tomu po krku hned, to se ví. Oni na vás maj ale políčeno, protože edukace s sebou ve finále nese i lačnost po lepším zbožíčku a tak vás stejně pumpnou, ať chcete nebo ne.

Chlapíci z La Bohéme Café se věnujou propagaci kultury kolem kávy s neúnavností a systematičností sobě vlastní. Když se nebudete stydět, můžete se vtírnout k nim do firmy, nechat si nasadit koupací čapku a prohlídnout si pražírnu. Hlavně ale pořádají akce, na které má přístup nepoučená veřejnost z ulice přišedší a Jihlavanku s Dadákem opěvující. Dovzděláte se, na chvíli přestanete krnět a začnete se klepat jak fretka. To protože do vás nalejou pětadvacet kafíček.

Kdyby někdo u nás udělal ve víně něco jako je Cup of Excellence v kávě, chutnaly by se tam ty největší fláky od Vougeotu po Pétrus, od Oregonu po Barossu, od Mendozy po Montalcino. Hrálo by k tomu Smetanovo kvarteto, vstupenka by stála asi jako nějaká lepší ojetina, byla by to smrtelná nuda; všichni by se bavili o golfu a o počasí na Seychellách. A bylo by narváno. Na kávovou degustaci toho nejlepšího z Kolumbie a Rwandy přišlo před týdnem asi dvacet lidí. Vstup byl zdarma, stejně jako kafčo a dorty.

Podvečer, co vám zaručeně nedá spát, připravilo duo Jarda a Jarda v kavárně Bio-Zahrada nedaleko Míráku. Fajn prostor, kde se nekouří a brzo tam snad bude wi-fi. Cup of Excellence je soutěž, která vybírá ty nejlepší kávy a nejlepší farmy z konkrétních zemí. Boduje se jako u Parkerů, ale navíc to má ještě dvě desetinky. Rozptyl hodnocení asi čtyřiceti vzorků, napůl z Kolumbie a ze Rwandy se tak pohyboval mezi 86 – 94 body.

Zapomeňte na cukr a na mlíko, podává se degustační vzorek z french pressu – to je taková mechanická pochystávka, kde se lógr zmáčkne ke dnu – voňavá, nepřepražená, jemnocitná, ovocitá, aciditózní, oříšková, karamelovo zákuskoidní, lehkotónová, prostě jednodruhová vysokojakostní Arabica z odrůdy Bourbon. Okamžitě pochopíte (3. vzorek), že standard směs mletá je jiný kafe a že (5. vzorek) tady skutečně najdete vůně ovoce, dokonce i (7. vzorek) zeleniny a že Red Bull je jen slabá (10. vzorek) náhražka frmolu, protože vy máte křídla rozměrů (13. vzorek), že se vám bude těžko procházet dveřma a že svět kolem kavárny (16. vzorek) se topí v obludnosti pomalizmu a když někomu něco spadne, tak to trvá minimálně půl minuty, než to dopadne na zem a že (18. vzorek) se všichni náramně baví a pak objevíte dýni (19. vzorek) a biokoláčky se šveskou a ubrousky a vodu a (22. vzorek) třebaže je večer, můžete klidně sednout do auta a dalších dvanáct hodin řídit a zpívat si, ale hlavně musíte (23. vzorek) něco proboha dělat a ne tak jenom stát, musíte mluvit a pištět a podrážkou stepovat po parketách a (25. vzorek) pomáhat lidem z kabátu a do kabátu a drbat ostatní bloggery, ale hlavně co nejdřív odsud vypadnout.

Jarda a Jarda právě ohlásili pauzu. Mažu ven a na ulici předbíhám tramvaj. Všechno stihnu, mám totiž spoustu času. V kavárně nepochopitelně dlí ještě asi patnáct vyspeedovaných zombíků, sedí a zubí se do šálků, ale já už bych radši běhal kolem bloku, vyfukoval studenost vzduchu do smogu Vinohrad a nechal si ji srážet na šále do úplně malejch kapiček.

Kdy jste naposledy zašli na jedno kafe? Může se z vínomila stát kávomil nebo čokoládomil? Vylučuje se hédonizmus a alkoholizmus?