Malý plán
Obyvatel západního světa sní v průměru necelou tunu jídla ročně. Asi 300 kilo z toho připadá na mléko a mléčné výrobky, jogurty a zmrzliny; konkrétně sýru je to asi 15 kilo. Asi 90 kilo masa. Asi metrák obilí. Sníme taky asi zhruba 130 kg ovoce a 200 kg zeleniny. Pak tam máme cukr, med a sladidla (60 kg) a tuky (40 kg).
Na venkově jsme osm let. Za tu dobu jsme trochu vpluli o okolí a jeho fungování. Opovrhovaná suburbie tvoří jenom část zástavby, ve zbytku pořád fungujou starousedlíci a čím dál víc mladších ročníků tu mění tůje a zámkovku za jedlý zahrady a kurníky. Z hlediska původu upřednostňujeme vždycky jídlo od lokálních hospodářů. V rámci vesnice máme vejce (slepičí, kachní i křepelčí), maso (kuřata, křepelky, holuby, kachny, králíky) o vesnici dál pak mlíko, sýry, prasata. Na včely jezdím po lesní cestě kolem hájovny. S myslivcem vyměňujeme zvěřinu za med. Maso v obchodě kupujeme minimálně. Zeleninu ale kupujeme furt. A není to nutný.
330 kg ovoce a zeleniny na osobu je zásadní číslo. Zásadní výzva. Pro naší čtyřčlennou rodinu jsme zpátky na tý necelý tuně. Tuně něčeho, co si můžu vypěstovat sám. Jak říkám, zásadní výzva. Pokrýt vlastní spotřebu vlastní prací. Netvrdím, že se mi to povede, ale zkusím to. Abych si zpřesnil potřeby rodiny, týden si hodlám psát všechno, co sníme. Položku po položce. Druh, hmotnost, původ.
Pak škrtnu to, co u nás neroste, částečně odečtu to, co se nedá skladovat a zbytek vynásobím dvaapadesáti. Nakonec vytáhnu zahradní plánovač. To je fajn věc, protože vám umožňuje získat kontrolu nad množstvím sazenic (osiva) a potřebnou plochou, stejně jako sukcesí. Pokud sklidíte v červenci česnek, je blbost, aby záhon ležel do podzimu ladem. To samý platí pro ředkvičky, hrášek, saláty. Většina plánovačů vám taky pomůže s rotací plodin (do dalších let) a jasně řekne, kde byste neměli sázet něco, protože tam loni bylo něco, co je na to první něco blbý.
Nepočítám, že v jednom týdnu protočíme všechny druh zeleniny. Abych na nic nezapomněl, mám malej tahák a nějaký videonávody. Z nich je jasný, že na desetině rozlohy oproti tý mojí, je možný vypěstovat kolem tří tun zeleniny ročně. V létě tak pokrývá malá zahrada kolem 80% bezmasý stravy rodiny, v zimě je to asi polovic. To není marný.
Skvělý, mám podobný myšlenky – ale je možný pěstovat zeleninu tak, aby člověk něco reálně vypěstoval, bez chemie? Roundup apod.? Zatím jsem ji nepoužil, ale pomalu propadám beznaději. Brambory, dýně, fazole, hrách ještě ok. Ale fajnovější zelenina? Saláty, brokolice, cibule, mrkev, rajčata? Plít je třeba nepřetržitě, loni bylo extrémní sucho, letos každý den prší. Do toho slimáci, hryzci a hrabající psi. O pemakultuře jsem četl, nepodařilo se mi smíšené záhony uskutečnit. Asi nemám talent nebo na to jdu blbě:-) Zajímalo by mě, jak na tom jsou ostatní…u nás na vsi jsme pozadu, stáje frčí tůje:-)
Luboši, dobrej postřeh. U nás na zahradě jsem si furt říkal, že jsem nějakej levej. Na poli mi najednou všechno jde. Rozdíl je v půdě a počtu slimáků. Takže to myslím půjde, byť zkušenosti se sbíraj pomalu.
Rozdíl v půdě? Jsem laik: Tj. rozdíl v typu půdy? Množství živin je u nás asi v pořádku, protože se tu daří těm plevelům, u kterých jsem četl, že mají rádi živné půdy. Nebo jde o to, že na poli to ostatní producenti okolo stříknou, takže je to vyřešené?
Kdyby bylo třeba poctivě plít těch našich 10x10m záhonu, plus jednou tolik brambor, nemohl bych chodit do práce. Přeháním, ale ne moc. Hmota plevele roste geometrickou řadou, zatímco třeba cibulky rostou jen velmi opatrně…nevím…
Na zahradě máme dost jílovitou a celkem málo úživnou půdu. Na poli ta půda je zvláštní. Je to velmi úrodná říční naplavenina, ale má v sobě dost písku. Když něco vypleju, nic tam neporoste. Slimáci jsou ale obří rozdíl. Asi ten nejhlavnější. Když u nás vyseju salát nebo mrkev nebo cokoliv brukvovitého, nevyleze nic. Všechno snědí během noci jako klíčky. Když to vyseju na poli, vyroste skoro všechno aspoň nějak.
Za domem (kousek od Ameriky/Karlstejna ve 400 m/m) jsme si ve svahu udelali terasovou zahradku na zeleninu a jahody. Na jalovou zem jsem navozil 10-15 cm zahradniho substratu/kompostu a letosni uroda je vyborna – spousta jahod, mrkev, petrzel, cibule, porek, kedlubny, ruzne salaty. Na rajcata a papriky mame sklenik (10 m2)… bohate staci. Ted jeste vyresit sadarskou cast a vinohradek 🙂
Ktery z tech zahradnich planovacu je vhodny pro nase geograficke a pudni podminky, ktery pouzivate?
Milane, pokud bydlíte v nějaké nově zasíťované oblasti (tipuju Bubovice), tak je celkem normální, že origo prodejce (zemědělec) si tu ornici shrne a odveze. Navézt 15cm na zahrádku je pak ale trochu něco jinýho, než to udělat na půl hektaru pole. Tu úrodnou půdu si tu budu muset zasloužit slušným chováním a zaoráváním zeleného. Uvidíme za pár let.
Co se plánovačů týče, tenhle je zaručeně nejlepší: http://gardenplanner.motherearthnews.com/gardenplanner/gardenplanner.html
Ale tenhle je zase zadarmo:
http://www.zukeeni.com/grower_tools/how_it_works
Letos jsme se do toho opřeli pořádně, cukety a okurky polní jsou jako plevel, je jich mraky (ale je fakt, že jsme je zasadili na starém kompostu). Rajčata a papriky jedou, vyndal jsem i nějakej česnek, ale ten jsem věděl, že bude stát za prd, zasadil jsem ho pozdě. Vyšla pěkně kapusta a kedlubny (ty nám popraskaly), mrkev taky i pár špenátů, hýčkám si jeden lilek na zkoušku :). Petřzel vylezla, ale malá, cibule taky malá, květák vypadal dobře, ale nakonec vyšly jen asi čtyři. Máme asi pět zavaženejch sklenic nakládaček, ještě nějaká určitě přibyde. Úplně první samozřejmě ředkvičky.
Vůbec nám nevyšly brokolice, růžičková kapusta a celer. Příští rok musíme rozšířit plochu záhonů, místa je tu pořád dost. Ta aplikace vypadá dobře…
A co si myslite o hydroponii ? Chapu ze to neni prirozeny zpusob pestovani ale pry je to efektivnejsi – clovek bude potrebovat mnoho umelych hnojiv aby nahradil tu pudu ze ?
Honzo, gratuluju k úrodě. Ta aplikace je moc prima. Navíc v sobě má i plánovač a rotaci plodin, aby se zahradník mohl vyhnout problémům s plísněmi a tak. Fajn věc.
Martine, o hydroponii toho moc nevím, protože ji nepočítám do zemědělství. Určitě je to fajn věc pro budoucnost uživení lidstva, ale pro mě osobně to nemá žádný význam. Já se chci rejpat v hlíně 😉