Začínáme hospodařit

Zítra čekáme bagr. Přijede nám vykopat díry na stromky v budoucím sadu. Ve středu přiveze traktor maringotku. Maringotka je dobrá na… prostě je dobrá. Vždycky jsem ji chtěl a teď ji budu mít. Dám si tam kamínka a budu si na nich vařit čaj a polívku. Trpělivě vysvětluju manželce, že se hodlám stát zemědělcem na plnej úvazek. Na plnej? No jo. To víš, že trochu intoše ve mě zůstane, to ze mě nikdo nevymlátí. Jenom v zimě asi budu trochu sedět u počítače a poflakovat se ve sklepě.

Člověk by pořád na něco čekal. Až bude mít dost vlastní půdy. Až bude mít vlastní sklep. Vlastní ovoce, zeleninu, třídírnu, stroje, zvířata, auta, traktory. Jenže tenhle skok je paradoxně to nejtěžší a nejdelší, a proto je dobrý se mu elegantně vyhnout. Představa, že si pořídíte několik hektarů a začnete hospodařit až pak, je naivní. Hospodaření sleduje sérii po sobě jdoucích kroků:

1. Půda

2. Agrotechnika a zootechnika

3. Sklizeň a zpracování, případně prodej přebytků

Pokud chcete začít plynule hospodařit a vyzkoušet si, na co máte, začít musíte od konce. Třeba tak, že si vyberete dvě nebo tři položky domácích zásob a pokusíte se jich zpracovat tolik, aby vám vydržely na celou zimu. Třeba nakladačky, mošt, marmelády. Na čtyřčlennou rodinu počítáme 40 sklenic okurek, 40 bag-in-boxů moštu a 20 sklenic marmelád. Suroviny klidně nakupte, snažte se u toho ale simulovat skutečný podmínky dozrávání. Okurky dozrávaj postupně, denně můžete sdělat pět kilo. Jablka je třeba zpracovávat po dávkách odpovídajících velikosti lisu. Drcení, lisování, pasterace, stáčení. Marmelády můžete vařit tak, jak jahody, angrešty, rybízy nebo maliny dozrávaj. U třešní je to větší fičák.

Zvládáte? Prima. Tak teď přidejte další tři věci, tentokrát složitější něco složitějšího na zpracování. Vlastní víno, uzený klobásky nebo sýry. Objeví se možná první zádrhele a investice. Místnost se stálou teplotou pro zrání, udírna. I to se ale dá vymyslet. Sousedův sklep leží ladem, kamarád udírnu má. Využijete jí výměnou za nakladačky nebo mošt. Aha. Takže ne čtyřicet, ale radši padesát krabic. Nebojte se rozdávat a měnit. Tím si získáváte první zákazníky.

Zvládli jste i tohle? Pak začněte shánět dodavatele, abyste toho za rok mohli udělat víc. Už jste si vychytali takovej lák, jako dělala vaše babička. Už víte, že mošt je nejlepší z pozdních jablek a místo jednoho hrnce na pasterizaci máte hned dva, protože to líp odsejpá. Pořídili jste si vlastní lis, protože v moštárně jsou fronty a maj debilní otvíračku. Taky to tam furt vozit, že jo. Navíc jste si koupili sušičku a máte hromadu křížal a hub do polívky. Houby jste taky naložili a další jaro jste pak z nedočkavosti zkusili i kaprlata z pupenů. Hrozně vás to chytlo, takže si troufáte na větší várky. Prvním dodavatelem je soused, kterýmu padá všechno ovce do trávy. Pak se domluvíte s těma skautskejma dvojčatama z vedlejší ulice, aby pro vás občas sebrali,když furt lítaj po venku. Borůvky, maliny a ostružiny v lese. Kosmatice a pak plody bezinek na mezích. Ořechy v alejích.

Doma se vám vrství zásoby, ale zároveň vám přibývá zákazníků. Začíná vás akorát štvát, že soused tu broskev porazil, skautský dvojčata už maj holky a místo do lesa choděj do kina a lis je vám najednou malej. Přemýšlíte o něčem stabilnějším. Pronajmete si sad. Je u něj taková bouda, takže byste to mohli dělat tam. Chce to vykachlíkovat a dát tam nerez stůl na zpracování. Voda tam je, ale pořídíte si pořádnej myčák. To už máte pět let zkušeností a příjmy ze zemědělství tvořej možná třetinu vašich příjmů. Další nezanedbatelnou část dělají zásoby – míň nakupujete. Pak vám to vdova po majiteli nabídne k odkupu. Něco dáte dohromady, něco si půjčíte a jdete do toho. Už jste párkrát byli na farmářskejch trzích prodávat. Dokonce vám volali z restaurace kamarádova kamaráda, že by tam chtěli od vás tohle a tohle. Bez papíru.

Vy se ale zlegalizujete. Už jste tu měli hygienu a ti vám proškrtali váš návrh a doplnili tím, co opravdu chtějí. Mezitím jste začali sami pěstovat. Došlo vám totiž, že vám nikdo nedodá ke zpracování nic ve kvalitě, kterou byste si představovali. A taky jste si přečetli lesní zákon, kde se píše, že lesní plodiny můžete sbírat jenom pro vlastní potřebu. Musíte si krejt záda, takže máte několik řádků malin. Takže jste si pronajali ještě kus pole. Po třech letech vám ho majitel nabídl k odkupu. Množej se taky nabídky z restaurací a krámků se zdravou výživou. Takže oficiální provozovna. Už dávno máte v hlavě jméno, koupili jste si doménu. Sociální sítě vám jdou. Máte věčně vyprodáno. A hele. Jsou z vás hospodáři.

Tenhle příběh se podobá tomu mýmu. Začali jste hospodařit? Jakej je ten váš příběh? Teprve se chystáte? Jak vám to jde?