Dřín
Dřín je jedním z fajn momentů propojení vinaření a včelaření. Dřín (latinsky Cornus mas) má rád vápník a teplo. Roste v těch nejteplejších oblastech Čech a Moravy, zhusta tam, kde aspoň historicky vinohrady byly. Pro včely je dřín jednou z vůbec prvních snůšek nektaru. Dává i pyl, ale ten v době kvetení dřínku většinou mají lísky a mají ho víc. Ale po zimních zásobách je dřín první keř nabízející sladinu.
Oldřich Haragsim uvádí u dřínu následující parametry: N=0,39mg, C=20,2% a C.h.=0,078mg, kde N je množství nektaru vyloučeného izolovaným květem za 24 hodin (v miligramech) a C je cukernatost nektaru na refraktometru v procentech. C.h. pak je Cukerná hodnota, tj. množství cukru vytvořeného v nektáriích izolovaného květu za 24 hodin. Udává se taky v miligramech.
Kdyby měl jeden dřín 10.000 květů, jeho medný potenciál by byl tři čtvrti kila denně. Na Číru je dřínů asi padesát. V okolních lesích desítky, možná stovky. Kvést teď bude asi deset dní.
Plody dřínu jsou dřínky. Mají červenou barvu a jsou jedlé a vynikající. Trpkost a svíravost chuť obohacují. Dá se naložit do kořalky a nechat tam. Protože v době jeho dozrávání mívám hromadu práce, nestihnu ho nikdy obrat všechen. Ani to vlastně nejde, protože plody dozrávají postupně.
Z dřeva dřínů se dělaly šprušle do žebřu (je neobyčejně pevné), pecky se po opražení mlely a používaly se jako náhražka kávy. Z plodů se dělá marmeláda nebo dřínkovice. Prostě univerzální ptakopysk.
na plodech dřínu ujíždím, máme jich tu v okolí taky několik. akorát je těžké vychytat tu optimální zralost. podtržené jsou trpkokyselé i nad můj abnormálně vysoký práh poživatelnosti, ale stačí pár dnů navíc a jsou z toho přezrálé kašovité nedobré plody. a ještě trochu větru do toho a spadá na zem. dělám každý rok jednu dvě skleničičky marmelády jako konkurenta brusinek k terině nebo paštice, nejlíp doprovázející nějaké ty noirové pinoty. největší technologický problém je zbavit se pecek a neztrati moc cenné rubínové hmoty. pak už jen při optimální teplotě hmotu rozvařím a zredukuji, žádný cukr není třeba, jen někdy jsem ucvrnkl trochu vinného moštu. loňský jsme teď otvírali na pinotech – na někoho možná brutální, na mne akorát. chvála dřínu! A kvete taky krásně.
No jo, to je jeho problém, jak dozrává postupně. Celkem dobře funguje plachta pod strom a trochu s ním zatřást. Nezralý nespadnou. Dá se to dělat ob den. Vždycky je nasypu do demižonu a zaleju kořalkou. Tak to dělám tři roky, ale mám zatím jenom necelý dvě pětky demižony. Marmošku zkusím, brusinkovou mám rád. Až budou letos pinoty, ozvi se.