O jinosti vína
Jiná vína jsou pro mě jednoznačně akcí roku. Je to místo, kde mi třetina vzorků chutná, třetina mě zajímá a třetina je úsměvná. Navzdory tomu, že se třetiny prolínají a překrývají, je tu pořád místo na dobré víno.
Dobřichovice jsou stejně dobré místo jako Řevnice. Obrovský posun letos představovaly skleničky na míru. Nad stoly by to chtělo slunečník, aby do vín nepražilo slunce, ale to je drobnost. Veliká poklona pořadatelům.
V objevech jsme se shodli s Jižním svahem prakticky dokonale. Jakub Novák a jeho Zweigelt, Osičkovic kalná Chardonnay… Hodně jsem se těšil na polohy Trutnov, Hořice a Hradec Králové. Tam ale spíš šlo o tu raritu, než o chuť. Přesto klobouk dolů za urputnost zápasu s přírodou. Těšil jsem se na Modřany, kde zase nebylo moc jinosti; vína jsou velice konvenčně dělaná…
Letošní ročník už dosáhl drobet hraničních rozměrů. Přes devadesát vzorků se sice dalo přechutnat, ale vzhledem k tomu, že jde o akci sociální a družebnou, stejně se nakonec picnete a půlka vám uteče. Chápu pozici organizátorů. O přehlídku je zájem, což je super. Na druhou stranu tam letos byla řada vín, jejichž jinost je přinejmenším diskutabilní a někteří vinaři se do soutěže dostávají spíš jako povinní zástupci naturalistů. Pravda, obyčejné víno bez enzymů a selektovaných kvasinek je v kontextu dnešního mainstreamu vlastně jiné. Ale moc naturálních vín pohromadě už dojem mainstreamu vyvolat dokáže taky.
Moc mě těšilo, že jsem mohl nalévat hostům halfREDa a višňovku a koukat se jim do tváře, když je pili. Kontakt se zákazníkem je dobrá věc. Pomohlo by taky, kdyby nalévači byli malinko proškolenější, případně kdyby si za zbylé dva pulty stoupli zbylí dva organizátoři – dost lidí se ptalo a nechtělo se jim číst všech sto stránek popisů.
To všechno mi ale přijde jako okrajovky. Platí první věta. Jiná vína jsou pro mě jednoznačně akcí roku. Myslím si, že spousta zajímavých názorů na budoucnost soutěže může vzejít z vás, kteří jste tam byli. Je pak na organizátorech, jestli k nim přihlédnou nebo ne.
Jak byste si představovali koncept Jiných vín vy? Jsou naturalisté jiní? A technologové?
priste popisky k vinum zase zpet na stolek k lahvim, jako to bylo loni … to si to pak clovek mohl precist pri cekani ve fronte 🙂
…nebo se da kazdou minutu hlasit rozhlasem popis 1 vina, jako v nedaleke Chuchli na zavodisti 😀
+pro bila pak jeste vystavni chladak
+pre vsechna vina nalevku
….a kdyz vse ostatni zustane takove jake bylo letos, tak budu spokojeny 🙂
…ale porad je to, s velkym naskokem, nejlepsi vystava vin v CR
js (dva-duby.cz)
Pěkný a poetický zápisek. Akce byla super a moc si mi líbilo.
Potvrzji i za sebe jako konzumenta, že halfRED se mi moc líbil, no a na višňovce bych klidně ujížděl… Považuj toto prosím za rezervaci pár lahví obého… 🙂
Jinak se dovoluji ještě připojit tento odkaz:
http://vinoprozacatecniky.wordpress.com/2012/09/11/jina-vina-verze-dobrichovice-2012/
Ahoj,
DV
no, s těma popiskama vín u lahví: Tak jsem to původně koncipoval, ale loni se chladily všechny lahve do poslední chvíle v chlaďáku přilehlé restaurace, což bylo přeci jen ideálnější než led v bednách, ke kterému jsme se museli uchýlit letos. a já to ve čtvrtek pochopil, že když ty lahve budou v bedně v ledu, tak asi těžko ty popisky budou u lahví. Fakt jsem myslel, že to bude probíhat tak, že lidi přijdou ke stolku a řeknou “dvacet čtyři”, obsluha sáhne do bedny pro lahev, naleje, vrátí zpět. Tak jsem s Honzou domluvil nástěnky. mně se teda na nástěnkách líbí to, že se chumel rozptýlí ne ke třem stolům s víny, ale k celkem pěti stolům. Já opravdu strrrrašně nenávidim ty borce, co se vykydnou před stolkem, stojí tam nejlíp v hloučku pěti kámošů a nechají s v klidu nalévat vzorek po vzorku, nezájem, že za nimi stojí další vzorkůchtiví. základem etikety stolečkové degustační akce by mělo být: přijít už s jasným záměrem, co chci vlastně nalít, nastavit sklenku, říct “stačí” – a otočit se na podpatku, nezaclánět, vypadnout vychutnat si vzorek stranou (třeba zrovna u nástěnky). Když vrátím popisky pod lahve, tak jednak budou za chvíli od vody stékající z lahví jak použitý toaleťák, ale hlavně se tam kvůli nim zaseknou lidi, co to budou studovat a rozmýšlet se, a budou zdržovat ostatní, bude tlačenice, strkanice. Ideální by byla propříště sestava nástěnka-stolek-nástěnka-stolek-nástěnka. nebo ať si prostě lenoši, co je nebaví pobíhat od nástěnky ke stolku, nahrajou ten soubor s popiskama do svejch smartfounů 🙂
na delší diskusi je ta námitka s “jiností” vzorků. Ono je to tak: Ještě zdaleka nejsme v pozici, že by nás vinař pozval k sobě, dal nám všechno prochutnat a my jsme si řekli: “jo, tak berem tohle, tohle” nebo “Tak bohužel, pane, všechny Vaše vzorky jsou letos nedostatečně jiné, tak snad napřesrok.” Vzorky získáme buď tak, že se nám někdo ozve, že by rád dal. A jelikož je zdaleka a musíme koumat už jen jak se vzorky zdaleka dopraví k nám doblízka, někdy až z rozbalené krabice zjistíme, co nám vinař vybral, a jelikož jde často o velmi limitovaná množství a sváží se to někdy až na poslední chvíli, nedá se jedna lahev načít a okoštovat. Neřku-li vyřadit pro “normálnost”. Druhá cesta je, že oslovíme vytipované vinaře sami, spíš tak napůl žebráme a přemlouváme, a tam jsme rovněž závislí na tom, co se vinař nakonec uvolí nám dát. Takže volba jinosti jednoznačně závisí na tom, co ten vinař pokládá sám za “jiné”. A to podle mne není špatně. To vlastně taky o něčem vypovídá. rozhodně bych měl ty pochybnosti větší, kdybychom to měli vybírat my, pořadatelé, neb náš “ujetý” vkus je příslověčný 🙂 Ale samozřejmě se taky potutleně usmívám při představě, co asi budeme nominovat za “jiné” vzorky, až se naturálnost a autentičnost stane běžnou součástí mainstreamu, až třeba na pumpách bude řada “authentic selection” s templářským křížem :-)))
Aplikace pro telefony je dobrej nápad. Stačí pro příště vygenerovat každýmu vínu QR kód a dát ho k láhvi. Je to jednoduchý, pomůžu vám s tím.
Co se jinosti týče, myslím, že tahle věc se vyřeší sama vzrůstající prestiží přehlídky. Vinaři se budou sami snažit se tam dostat a to znamená, že dají vzorek komisi, která ho buď zařadí nebo ne. Soutěž může mít svoje důvěrníky například v Dolních Kounicích, Bílovicích, Řevnicích, u kterých se budou vzorky scházet a během roku přechutnávat.
Hodně by myslím taky pomohlo, kdyby se na přehlídku podařilo dostat samotný vinaře. Pár jich tam je, ale kdo je nezná, v davu je nenajde. Měli by stát a nalévat (prodávat) svoje vína.
Můj názor.