Co obdivují za mořem
Že Antonína Dvořáka ovlivnila Amerika, o tom není pochyb. Ale ač se to zdá zvláštní na malého nelahozevesana, ovlivnil i Dvořák Ameriku. Nedostatek domácích zdrojů, zejména kádrově vzato, nutil novosvětské zvát autority z kontinentu, aby udělali cosi pro kulturnost vlastního potomstva.
Nejinak tomu bylo s révou. A taky trvalo dlouho, než začal vína z Ameriky brát někdo vážně. Teprve sedmdesátky dokázaly, že se v Kalifornii něco děje a že to brzo možná bude zajímat i okolní svět. A dneska? Podívejte se na TOP 10 Wine Spectatoru. V roce 2010 obsadil starý kontinent příčky 8, 9 a 10. Žebříčku vévodí Kalifornie, Barossa, Oregon.
Eric Asimov se kdysi v tradičně milém sloupku pousmíval nad údivem jedné své návštěvy, která byla překvapena, kolik má ve sklepě novosvětských Cabernetů a Shirazů navzdory tomu, že v NYT prezentuje svoje paletální zvyklosti jako cosi, co mnohem spíš gravituje k evropským chutím. “To je snadné,” vysvětluje Asimov. “Jsou tu, protože je právě nepiju.”
Říkal jsem si, jestli ovlivňuje víc kritika Američany nebo se kritici snaží přizpůsobit davu a jeho vkusu. Ať se totiž europatriot na jejich body dívá z kterýhokoliv pohledu, bude tenhle žebříček vypadat jako dějiny slavné obce Řevnice s několika nepodstatnými odbočkami do zbytku světa. Jenže ono je to spíš jinak. Vinu asi nakonec musíme svalit sami na sebe – za nepochopení syna, vydavšího se jinou cestou, než jeho rodiče. Přesvědčení o vlastní neomylnosti bolí a je navíc ostudně nesetřesitelný – tím víc, čím hlubší je její tradice.
Poslechněte si někdy Čerta a Káču, operu, kterou napsal Dvořák po návratu domů. Zdá se vám americká? Mně ani ne. Dvořák zůstal svůj a stejně tak by měla i Evropa zůstat Evropou. Amerika je krásná a to, že v ní pro Evropu není tolik místa, je vlastně fajn. O to víc mě naopak pobaví, když si moravský vinař nechá udělat ochutnávku vín, které vysoko obodovala jiná z víno-bodo-ikon – čímž nepopíratelně sleduje možnosti přiblížit se kritikově stylu.
Bacha na to. Protože když se českej (moravskej) pepík snaží tvářit jako světák ze zámoří, je to většinou trapas. To, v čem nás hlavně předbíhají Amíci, je totiž výchova k sebevědomí, vlastnímu názoru a k uvědomění si vlastní osobnosti.
vim, jakou ochutnávku myslíš. ale možná ses měl zeptat organizátorů, co tím mysleli než jim vkládat do úst, co neřekli. neznám taky celé pozadí té akce, ale klidně za tím mohl být naopak despekt k americkým kritikům a snaha dokázat, že na jimi oceněných vínech toho zas až tolik není a že jim směle můžou některá zdejší vína konkurovat. nebo něco úplně jinýho.
Mně ta tabulka nepřišla ani tak jako dominance nového světa, jako spíš hutného, vysoce alkoholického stylu. To mi přijde skoro děsivější. Včera mi jeden chlapík na degu řekl, že nekupuje červená, skrze které je vidět… brrr…
p.j.: Mluvil jsem o té ochutnávce s organizátory. Nápad ji uspořádat vzešel z přání pána vinaře proniknout do stylu RP a posoudit tak možnosti podniku expanze na zahraniční trhy. Taky se myslím, že naše vína mohou směle konkurovat zahraničním, ale zrovna asi ne v tom, co se tomuhle kritikovi líbí.
J.Č.: Pravda je, že vín pod 15% tam moc není. Ale snažím se moc nepolemizovat s tím, že to někomu chutná a proč. A pokud odkazuješ na degu svatých vítězství, tak se mu vlastně ani nedivím 🙂
Ondra: Fakt? 🙂 Tak to je úlet. Tak to se k Tvé reakci připojuju a nechápavě kroutím hlavou směrem k Rakvicím.