Co vám chutnalo?
Třetí ochutnávka domácích ciderů je za námi a já pomalu dospávám tekutou nabídku večera. Chřipková a sněhová kalamita se sice projevila na návštěvnosti, ale sami jsme tam rozhodně nebyli.
Tenhle článek je tu jen proto, abyste mohli dát průchod svým hodnocením jednotlivých modelů. Za vaše názory budou vděčni především (ale nejen) jejich tvůrci.
Seznam vzorků najdete tady.
Kompletní degustační listy všech vystavovatelů si můžete stáhnout jako CIDERY.rar
12 Comments
→
Predem bych chtel podekovat za super akci. Prekvapilo me kolik pribilo od lonska producentu a vyrobcu cideru. Jen tak dál.
Na teto akci se ukazalo jak velká škála chutí a vuní se dá z jablek vyprodukovat. Neochutnal jsem snad dva vzorky které by byly stejné.
Asi nejvíc u me zabodoval VRBA CIDER. Lehký cider s výraznou chutí jablek. I kdyz pan Vrba rikal ze mel trosku problemy s teplotou na chuti to znát nebylo.
Dobrý byl také cider FRANKENSTEIN. Ve vuni trosku “smrad” ale chut čistá,jablečná. Navíc vyrobeno takrka bezpracne(slova vystavovatele).
Velkým překvapením pro me byl cider HAJENKA. Vic nez cider to připomínalo jablečný sekt. Výrazná perlivost přitom stále patrná chut jablek. Moc dobré. Dokonce jsme dostal jednu lahev na domu tak ji musime rychle vypít než nám bouchne v lednici 🙂
Taky nesmím zapomenout na APPLEPUNK. Zádný extrém ale prijemné pití na běžný den. Takto si predstavuju klasický cider.
SUPERMOMMEAU sice není klasický cider ale byl výborný. Prirovnal bych to k portskému ale z jablek.
Kromě těchto povedených vzorků jsem ochutnal i několik které mi vážne nechutnali. KOKOŘINSKÝ CIDER BŘEZINKA chutnal jak jablečný ocet(pritom jejich druhý vzorek byl mnohem lepší),ŠTÁHLAVSKÝ CIDER nepotěšil ani vuní ani chutí a DUBSKÝ MEDOVÝ CIDER byl velký propadák. Velmi perlivý,chutove zváštní a asi nejsmradlavější ze vsech vzorků.
Celkem velmi povedená akce a budu doufat ze se za rok uvidíme zase.
hodil by se přehled vzorků, nepamatuju si jak se jmenoval, ale v seznamu bych ho poznal.
Jirko, doplnil jsem do textu odkaz na seznam vzorků i možnost stažení všech podrobných listů.
zaujal mne Rossbach cider, byly to tři různé vzorky a jeden z nich měl chuť po malinách a karamelu (nebyl to ani ten sladký ani ten kyselejší). Pak byl výborný Cidre Premier, takový ušlechtilý pití k zajímavý příležitosti. No a Superpommeau bylo super.
Neochutnal jsem všechno, protože jsem byl u stolku a brzo jsem odjížděl.
Líbilo se:
12. Míšeňský – vyhrál, je možné to někde koupit ?
2. Cidre premier a jeho řady, nejvíc polosuchá variace, pak jednodruhovka
3. rosbach oboje
V sestupném pořadí:
15. Vrba Cider
12. Mníšecký cider
22. a 23. Cidre Premier
24. Rosbach
Jinak tedy děkujeme za organizaci a snad jen, když se to dopředu ví, nemuseli by někteří pár dnů před akcí aspoň degustační várku sířit, bylo tam několik přesířeností
I já přidávám názor laika:
Moc mi chutnala svěží chuť DUBSKÉHO CIDERU 2012, i když byl malinko kyselejší a zakalený.
Výborná byla HÁJENKA, taktéž měla výraznou kyselinku a hodně perlila, (což chuťově nebylo na závadu).
Bez chyby byl VRBA CIDER, který měl výbornou jablečnou chuť.
Výrobci FRANKENSTEINA přeji, aby se mu i druhá várka povedla stejně dobře, jako ta úplně první.
Mezi podařené cidery řadím i CIDER PREMIER POLOSUCHÝ.
ŠŤÁHLAVSKÝ CIDER mě odradil zápachem, který se dá určitě odstranit snížením dávky síry.
U F. H. PRAGERU mi malinko zarazila tmavá barva, ale veškeré nedostatky zachránili kluci svojí prezentací.
THE JABČÁK 2012 byl dobrý, ale byla v něm výrazná chuť alkoholu.
SAJRAJDR byl taktéž dobrý, ale málo chuťově plný.
A podobně na tom byl i JABLKOŇ 2012, ve kterém jsem cítila železo (nebo možná spíš síru).
Nemohu opomenout APPLEPUNK. Buhužel své poznámky psané ve stoje a po 20 vzorcích nemohu přečíst, takže jediné, co jsem rozluštila, je dobrý, trochu hořký.
Velký zážitek ve mně zanechal SUPERPOMMEAU, takový skvělý digestiv.
Zbylé cidry jsem buď nezvládla ochutnat, nebo nerozluštím své poznámky.
To nejlepší na konec (pamatuji si i bez poznámek) – bezkonkurenční dojem na mě udělala trojice z ROSSBACH CIDERU. Cider mi moc chutnal, líbily se mi originální lahvičky i etikety a samotná prezentace všech tří vystavovatelů.
Když to shrnu, celá ochutnávka domácích ciderů byla velice podařená a přínosná. Ráno jsem se probudila s pocitem, že mi chybí cider 🙂 Děkuji za skvělý zážitek!
Mníšecký cider lze koupit, je nalahvován, v případě zájmu zavolejte prosím na číslo 602 314 288.
Celá akce byla dobře organizovaná, úroveň ciderů byla velmi dobrá, mně se líbil Cider Premier, Applepunk, Rosbach.
Můj osobní top je dost podobný: Mníšecký, Vrbacider, Premier. A myslím, že první dva by se měli přidat k Unii a šířit kulturu s náma. Tací talenti se jen tak nevidí.
Pro mě z jednodruhovek jednoznačeně zvítězil Vrba Cider, kde se odráží vhodná odrůda plus vědomosti a znalosti výrobce. Ze samo-rozkvášeček pak Premier, Turčák, Natural, Jones. Výborný byl Applepunk, Mníšecký, Cidre Premier, Hajenka, Frankenstein, Prager, Jabčák, Sajrajdr a další (nechutnal mi snad jen 1 vzorek a 2 nevoněly příliš dobře). Ačkoli, ono je celkem těžké porovnávat vyfiltrované či několikráte odkalené, uležené a rozperlené cidery s cidery stočenými po 3 týdnech kvašení, přímo pro účely přehlídky, které jsou ještě velice živé a kalné, jdou z nich cítit kvasnice či šiřičitany, což může chuť i vůni negativně ovlivnit (pro milovníky burčáku spíš naopak). Poprvé jsem taky měl možnost ochutnat macerovaný cider a byl docela zvláštní. Celkově jsem byl s kvalitou vystavovaných vzorků příjemně překvapen.
http://krasnachut.blogspot.com/2013/01/cider-parade.html
Zaujalo mne hodně vzorků, často dosti odlišného typu.
Abych se v tom nějak vyznal, rozřadil jsem si je podle typů:
1) “jemný francouzský cidre,” který docela připomíná bílé víno. Suchý, bez výrazných cukrů, kyselosti, hořkosti, trpkosti.
Slavnostní nápoj.
2) “anglický typ,” trochu sladký, trochu hořký
3) “český typ” – dosucha prokvašený mošt z odrůd, které jsou v ČR hojně rozšířeny.
Oproti anglickému chybí hořkost i zbytkový cukr, oproti typu 1 jsou navíc výrazné kyseliny.
4) “voňavý” – méně prokvašený, více sladký, který voní jako čerstvě vylisovaný mošt.
5) “burčák” – výrazná kvasnicová vůně, je cítit, že je na pochodu
6) “s macerováním drti před lisováním” – v chuti je cítit jablečný ocet, protože při macerování proběhla i oxidace.
(To není míněno jako výhrada: kapka dobrého voňavého jablečného octa se v létě hodí do vody víc než citrón.)
A nyní seznam zajímavých vzorků:
Typ 1):
– Zde samozřejmě kralují všechny druhy Cidre Premiére:
Dva z nich, tzv. “suchý” a “polosuchý variace odrůd” mi zcela přesně sedí do této kategorie, připomínají suché bílé víno.
“Suchý variace odrůd” mírně vybočuje mírnou tříslovinou, ale je to velice milé.
“Polosuchý” je za nimi v těsném závěsu: je trošku sladčí než ostatní tři, což mi úplně nesedne.
– Druhé místo myslím obsadí Dubský cider 2012 – výtečný, suchý
– Kokořínský cider Střednice (nezaměňovat s tím druhým kokořínským) – výtečný, jemný, vybočuje mírnou kyselinkou, čímž se blíží typu 3.
Typ 2):
– Bezkonkurenční vítěz je Rossbach, zejména 7% (méně sladký). Zřejmě je tam u Aše kousek Anglie, kde pěstují i hořkosladké ciderové odrůdy, bez kterých to nejde.
– F H Prager, kterému ale chybí ciderové odrůdy a také platí daň za přirozenější postup výroby: kvašení není zastavenost, sladká chuť vzniká pouze z nezkvasitelných cukrů. Zdá se mi, že ty ale přeci jen chutnají jinak než sacharóza.
Typ 3):
– U mne s obrovským náskokem vítězí Šťáhlavský cider, ale prezentace na výstavě se nepovedla (zvíření kalů).
– Pak opět Kokořínský cider Střednice, i když má blíže k typu 1 než sem.
– Pak Applepunk, akorát se stále nemohu rozhodnout, jestli mne ten jeho syrečkový smrad okouzluje nebo odpuzuje…
– A spadá sem částečně i F H Prager, ač nemá skoro žádné kyselinky.
Typ 4):
– Jako moho jiných, i mne okouzlil Vrba cider i Mníšecký cider.
– Další nádherně voňavý byl Rossbach 5%, tedy ten tmavší, sladčí.
Typ 5):
Nejzajímavější bylo nahlédnutí pod pokličku Cidre Premiére, jak moc odlišně chutná uprostřed procesu výroby, ale i tak to bylo jemné pití burčákového ražení.
O dost méně jemný byl Frankenstein, s tóny kvasnic a vajíček.
Typ 6 je zde proto, abych mohl složit hold paní Heleně Baker a její tchýni, podle níž se tento jinak nezařaditelný nápoj jmenuje:
Eirona Mair Jones.
Každopádně to byl nádherný, i když docela vyčerpávající večer. Děkuji Ondřejovi i všem, co mu s organizací pomáhali.
A děkuji všem vystavovatelům, že svými výrobky tak skvělý večer umožnili. A už se těším na setkání za rok.