Míti tura
Na kapra mě moc neužije. Třeboňský bahýnko mi nejede od chvíle, kdy jsem se na maturitu učíval s prutem na břehu Sázavy. Říční kapr, jsa tvaru proudnicově aerodynamického, tekoucí vody bystřiny rozrážeje a v pohybu neustále byvše, to je úplně jiný žrádlo. Párkrát jsem si ze vzdoru nadělil krabičku šprotů a uraženě sosal olejíček s bramborovým salátem, letos ale bude tur. Ne tuřín, kráva.
Včera dorazila zásilka z farmy Ploužnice. Tam si Aneta s Milošem dělají radost na 218 hektarech, z čehož jsou většina pastviny. Většinu roku se tam pase stádo 65 krav plemene Charolais. Šaroláci jsou specifická ráce, charakteristická nízkým podílem tuku v mase a vysokou hmotností jatečních zvířat v poměru k věku. Dva býčci, ze kterých se podělilo kamarádstvo, se narodili v dubnu a červnu 2009 a měli přibližně 820 kilo.
0,062 z jednoho tura nám přivezli v balíčku. Kýta bez kosti, přední, kližka, žebro, mletý. Dohromady přes pět kilo. A kilo kostí k tomu grátis. To vše za 758 českých. Žasnu.
Vaše tipy na dobrý hovězí?
Mám moc dobré zkušenosti s biohovězím z řeznictví U Kusáků.
http://www.ukusaku.cz/soubory/letak_biohovezi.PDF
Už podle chuti a rychlosti jakou s dá maso chutně upravit (přesto není tuhé) mám dobrý pocit, že ty kravky opravdu běhaly po stráních Býlých karpat a ožíraly orchideje.
To vypadá dobře. Hlavně to uzený na trnkovém dřevě. Vozí to někam?