A to kuře krákoře

Pavel vymýšlí domy. Vymyslel i ten náš. Vlastně mu do poslední chvíle bylo jedno, jak bude vypadat, ale hlavní bylo, jak to celý bude tachtit. Poněvadž takovej dům, to nesmí jít hičmo.

Mně se tenhle přístup hrozně líbí, protože vnějškovost věcí mi je nějak protivná. Nesnáším oblíkání a nový věci na sebe a hadry vůbec a fandím kimčongilovskýmu autfitu. Nic mi neříká dyzajn. Jsem rád v teple a tak to Pavel zařídil tak, aby se u nás nemuselo moc topit. Dva kubíky dřeva ročně, když je tuhá zima. A bačkory s tygříkama si beru jen po ránu.

S Pavlem jsme si sedli a dělalo se nám spolu jako kdybychom se znali léta. Udivilo mě napřed, že nezačal jen tak něco malovat a rozvíjet svoje vzduchozámky. Místo toho se objednal, že přijde na návštěvu a možná že i přespí. Chtěl vidět, kudy zapadá a kde vychází slunce. Jak se prodlužujou stíny, odkud fouká, kam jde kouř z ohniště. Jaká je u nás zem, kde se sbírá voda, co máme za sousedy. Chtěl pozorovat náš den. Jak vstáváme, kdy a co jíme, v čem vaříme, kam kdy chodíme, kde a jak trávíme čas.

Byli jsme nadšený. Bavila nás už samotná představa, že se dům přizpůsobuje nám a ne my domu. Že do sebe budeme moct organicky vrůstat a stávat se svými vlastními obrazy.

Evidentně má ale spousta lidí úplně jiný představy o tom, jak by měla vypadat práce architekta. Málokdo se nadšeně smíří s tím, že mu někdo bude vysedávat doma u kafe a u věnečků a pozorovat stíny a pulzující den v údolí Berounky. Málokdo bude tolerovat větrnou esoteriku a rozjímání na střeše a meditace o tom, jestli sem patří ještě jedno patro. Málokdo bude sledovat stromy v květu i po opadání a přemýšlet, jak vysoko je třeba umístit okno, abyste při vzhlédnutí od počítače měli ve všech ročních dobách výhled na Brdy v pozadí i borovici v popředí.

Když pak k mírně výstřednímu chování a zjevu přidáte i Pavlovu ostentativní nevůli k sebeprezentaci, máte vyděláno. Respektive zaděláno na to hledat si jinou práci.

A Pavel si našel Dvůr. Dal do kupy prostor dvorního traktu jednoho z nejstarších pražských kin (Bio Orient) v Kobylisích. Zatím se to tam rozjíždí, ale už tam funguje pár fajn stánků, kde najdete produkty malofarmářů nebo malovýrobců dobrot. Vynikající vepřový ve vlastní šťávě třeba. Ryby ze Šumavy, řecký dobroty, koření a oleje. A taky dvorní osvěžovna, kde si podpultově můžete požádat o sklenku cideru Applepunk.

Kuře krákoře po Dvoře ještě neběhá, ale kdo ví. Třeba na jaře.