U Krausů

O co míň je na Mělníku vinařů, o to výraznější jsou to figury. Na jedný straně prakticky válka Roseových mezi Jiřím a Bettinou Lobkowiczovými, na druhý straně školní statek s panem Weitoschem ve sklepě, na třetí straně Krausovi. Ti sice nijak nehýří skandály, ale pozornost vínomilstva se k nim upírá i tak. Je tam totiž co olíznout, protože kvalita je poměrně rovnoměrná a obecně se zlepšující. Krausovi tak (aspon pro mě) představujou pořád stoupající hvězdolet český oblasti.

Základním pilotem firmy byl dům Vinařský dům Bacchus – ten založil Vilém II. (aka docent) a jeho náplní bylo hlavně štěpování sazenic. Postupem času skupovali pozemky a sázeli, takže dnešní vinařství se opírá asi o pětatřicet hektarů, z čehož třicet tvoří vinice a pět školka. Právě ve školkařství se odráží vliv Viléma I. (aka profesor), který je jedním z našich předních šlechtitelů. Pokud jsem z náznaků dobře pochopil dnešní rozdělení sil, školku má po smrti pana docenta (2004) v merku paní Krausová, nejmladší Vilém III. (aka inženýr) posledních pět let vládne vinicím.

Mělník už má ze svojí tradice tak trochu předurčenou odrůdovou skladbu. Budou tu burgundský odrůdy, bude tu Ryzlink, bude tu Müllerka… Pak tu najdeme trochu Zweigeltu a Portugalu, z novějších odrůd tu pak zahraje Hibernal a Kerner. Ve školce ale bují všechno možný – když jsem tady kupoval sazenice, paní Krausová mi nabízela hlavně odrůdy, co ani neměly jméno. Má to teda jenom číslo, ale je to bujný a můžete to pěstovat i ve stínu.

Specialitou školkaření je Pinot Noir a jeho různý klony. To mě dost baví, protože to je věc, se kterou se dá při celkovým vyznění odrůdy dost pracovat. Jako sazenice tu můžete nakoupit čtyři základní klony z Geisenheimu – klony s nekompaktními hrozny (typ L) s nižším obsahem kyselin, klony se vzpřímenými letorosty (typ A) – ty jsou odolnější proti hnilobě; klony s malými bobulemi (typ KL), mající nejblíž ke klasice z Burgundska, ale hodící se jenom na vynikající polohy a klony typu K s klasickou kompaktností. Kromě toho jsem z pana Krause dostal, že přemýšlí o vysazení klonu 777, což je (stejně jako třeba klon Pommard taky hojně rozšířená záležitost).

Krausovic vinice se (jestli se nepletu jako Sam Hawkens, hihihi) nacházejí v tratích Neuberská a Klamovka, což je na sever od města, poblíž jejich sídla v Přístavní ulici. Jsou to mírný svahy s jihozápadní orientací, sousedící s vinicemi paní Bettiny. Je z nich krásně vidět na zámek a město na jedný straně a na Říp na straně druhý.

Vinice jsou vedený klasicky na drátě, je tu ale i stará pravokořenná vinice MP, která je na hlavu. V moderně vedených vinicích je ob řádek úhor, ob řádek se vysévá žito. Normálně se to stříká, když je potřeba.Krausovic vína jsou celkem zárukou dobrýho pití. A když vás to nechytne za srdce, aspoň vás to neurazí. Jejich vlajkovou lodí by mělo být asi cuvée Enotrion, což je směska bílých burgundských odrůd (CH, RB, RŠ). Ale zrovna tohle mi přijde jak když necháte na stole nedopitou Bohemku prestige brut a odjedete na týden na dovču. Tak to pak voní. Tělo to má, ale kyselinu žádnou, působí to na mě nějak utahaně. Daleko víc mi sedí jejich bílá Mělničina (pozor – za sedm pětek), teda směska MT a RR, která má parádní kyselnku a výborně jde do gastronomie. A pak jejich RM 06, který bych si asi naslepo spletl s nějakým slavnějším bratříčkem z Francie. To má totiž kromě plnosti těla a pěkný struktury i interesantní oxidativní nádech. Ten sice nebyl původně v plánu (nějak víc si to dýchlo, to je pravda), ale chudý lid lehkou oxidázu miluje, takže paráda.

Krausovic vína. Znáte? Pijete? Jak často? Co vám chutná, co nesnášíte a proč?