Pat a Mat na víně

“Já mám víno rád, chutná mi červený třeba.”

“Červený je dobrý, ale když se s ním poleješ, tak je tam flek.”

“U vína nejde o fleky, člověče, ale o chuť přece.”

“To je pravda. Moc mi chutná, když je ve víně cítit tahleta… zelenina. Celer třeba a zelí kyselý, víš?”

“No vidíš. To je chyba. Tomu se říká vada vína.”

“Co jako to?”

“Vada vína. To je špatný víno. To ti nemá chutnat.”

“Nemá mi to chutnat? Takže jako když mi to chutná, tak mi to má teďko přestat chutnat?”

“No, to se naučíš. Hele, já jsem starší, tak ti to vysvětlím. Když ti chtutná něco, co není dobrý, tak je to špatný. Teda nejenom že je to špatný, protože to není dobrý, ale taky je špatný, že ti to chutná.”

“Aha. Takže to, co mi chutná, mi teď má přestat chutnat?”

“Přesně tak. Chutná ti to špatně.”

“Právě že ne, chutná mi to moc dobře. Ale nechutná to tobě asi.”

“Nejenom, že to nechutná mně, ale neni to prostě dobrá chuť. Není žádoucí.”

“Aha, takže chuť, kterou si ve víně žádám, není žádoucí. Takže i když je mnou žádoucí, tak je vlastně nežádoucí.”

“Je obecně nežádoucí. Ve víně má být ovoce třeba, třešně, višně a tak.”

“Já nevím, mně to připomíná muziku.”

“Co do toho pleteš muziku, člověče?”

“No třeba si představ, že máš rád nějakou písničku a pak v televizi řeknou, že je to špatná písnička. Tak se ti musí přestat líbit.”

“To je něco jinýho, přece. Hudba je umění. Tam se ti může líbit, co chce.”

“No tak možná je to něco jako ty parkety?”

“Jaký parkety zas?

“No víš, jak se prodávaj parkety – takový ty ošklivý obyčejný, ty jsou drahý. A pak ty pěkný se sukama, který nikdo nechce, ty jsou levný.”

“To je taky něco jinýho. Parkety si domů můžeš dát jaký chceš, do toho nikomu nic neni.”

“A co holky? Ty se mi taky směj líbit jenom nějaký?”

“Ne, holky se ti můžou líbit, jaký chtěj. Nanejvýš se ti třeba bude někdo smát.”

“Aha. A ve víně mi teda nesmí chutnat, co mi chutná, ale musí mi tam chutnat to, co mi nechutná.”

“Ne. Musíš se naučit, co ti tam má chutnat. Zeptej se třeba vinaře, co víno dělá, ten ti řekne, jak ti má chutnat.”

“Hele, kámo. To mi tu nedávno jeden říkal. Bylo mi z toho docela mdlo.”

Máte někdy MOC vlastní názor? Je to špatně?