…a její vína
Přechutnat nabídku vín v Břevnovském klášteře nebylo mezi jednou a sedmou absolutně možný a toho, kdo se o to pokusil, brzo zradily vlastní nohy. Z množství kvalitních vín a fajn vzorků z celýho světa pro mě osobně zabodovala společnost OHMS, specializující se na Rieslingy od Mosely. Ta dovezla takový hvězdy, jako je třeba Theo Haart z Weingut Reinhold Haart nebo Thomas Haag z Weingut Schloss Lieser. Páni vinaři osobně stáli u stánků, nalévali degustační vzorky a komentovali svoje vína, technologie, půdní podmínky a klima. Super. Ochutnával se tu i šampion Brauneberger Juffer Riesling Spätlese trocken 2007 a devět dalších medailových láhví z takových poloh, jako je třeba Wehlener Sonnenuhr. Osobně mi přijdou tyhle vína dost moderní, s náznakem reduktivnosti a líbivosti. To teda svádí k trochu zjednodušenýmu pohledu, ale nedá se říct, že bych si takovou láhev doma neužil.
Konkurenci měli Ohmsové hned u vedlejšího stánku v páně Sitárovic Riesling&Co., jejichž specializací je kromě Mosely i Rheingau, Hessensko a Nahe. Tady se dalo ochutnat například bernkastelské Auslese z polohy Lay nebo tradiční kabinetní Riesling od Martina Kleina. Rieslingy týhle firmy mě zatím v naprostý většině případů přesvědčily, v jejich dalším programu (Burgundsko, Itálie) trochu váhám a tápu. Možná je to ale nedostatkem vzorků, který jsem měl tu čest si projet.
Itálii ale zastupoval v klášterním sklepení Jiří Markuzzi s Flaccianellem 2004 z Toskánského Fontodi, Pinotem Nero od Villa Nigra Cornell a Gajun Barbarescem od Marchesi di Gresy a mimo oficiální program i výběrem vín piemontského vinařství Cordero di Montezemolo. Pan Markuzzi dělá jenom Itálii a dělá jí naprosto výborně. Těžko tady sáhnout vedle.
Plno bylo i u stánku pana doktora Ježka, kde jelo Burgundsko – moc jsem nevydejchal divokost jejich Meursaultu od Domaine Lafouge – to by chtělo zkusit někde v klidu. Nijak výrazně neoslovilo ani Vosne Romanée 1er Cru Les Suchots. Ne že by to nebylo fajn víno. To vůbec. Jen cena tady odpovídá spíš prestiži apelace než chuti.
O dvě patra výš se věčný hlouček tvořil hlavně okolo sommeliéra Ivo Dvořáka, prezentujícího bublavé rosé šampióna z vinařství Henri de Verlaine (moc fajn) nebo u stánku Merlot Grand Vins, kde byl k ochutnání třeba Pommard 2005 od Oliviera Leflaiva. Ten chtěl ze všeho nejvíc asi čas.
Několik láhví jinak beznadějně vyprodanýho pozdního sběru Chardonnay 2006 si pro návštěvníky nechalo vinařství Regina Coeli pánů Trpělky a Oulehly (dobrý je to, fakt). Pak mě dost zajímaly bublinky, tak jsem šel k United Brands na Champagne Blue Top Heidsiek Brut (strašně dřeva) a taky na jejich Pommery Brut Royal (jo!), Champagne Classic Brut od Thiénota (In Vino Trading) mi zas přišlo moc sladký.
V neposlední řadě tu stálo za pozornost i pár vín z Novýho světa – třeba Saltón Teroldego 2005 od dovozce Brazilian Wines nebo Cabernet od vinařství Errazuriz (ty u nás zastupuje společnost Kupmeto.cz). Chutnal mi i Sauvignon z Dog Pointu (Monarch) nebo Hibernal od Livi Dubňany.
Jenže zkuste to proběhnout a nezmagořit z toho. To prostě nejde.
To hlavní – co chutnalo vám?
Moje zkušenosti s Vosne-romanée (village a premier cru): ta vína se pijí moc mladá, kdy prakticky nikdy nic nepředvedou, málokdy jsou živočišnější, nabušenější, ovocitější, tříslovinější, či ženštější než sousedi. Vosne je o eleganci, zvláštním kultivovaném a zdrženlivém způsobu jemnosti (ale ne měkké jemnosti typu Volnay nebo Chambolle – tohle má definovanost, páteř). a to se ve vřavě a spěchu nějakých festivalů nebo výstav snadno nedocení.
p.j.: Mám to podobně. Ani nevím, jestli ta jemná elegance a subtilní krása je odhalitelná v upoceným davu a shonu a tlačence a spěchu a opilosti zezadu se tlačících. Ale nevím, jak jinak se k těm láhvím dostat, no.
no koupit a osm, deset let prostě trpělivě čekat, no 🙂 A ten sitárův 1999 už k pití je. slušný venkovan, který svou obec nezapře.
ve vosne, jak praví klasici, nejsou špatná vína. jedno z mála jmen, kdy lze koupit i bez degustace a zklamání je prakticky vyloučeno – snad maximálně když se načne moc brzo nebo cena příliš neodpovídá. anebo když má někdo radší vína víc nabušená,hřmotnější, přímočará, ovocitá.
No, než jsem tohle vypustil, radši jsem to šel zkontrolovat do notýsku…ale mám tam i trojhvězdičkové příliš prostřední kusy, včetně toho ježkovinského Beaux Monts 04 a Suchots 04 🙂 Tak to radši berte spíš s rezervou, ať se nevystavuju riziku vendetty.
Nabízela mi Markéta Sitárová, která se u nich o to Burgundsko stará, že si tam můžem klidně v klidu tu láhev vypít. Nebo klidně tři, že jo. Mají Vosne village 2000 i 1999. Co se tam vypravit v pár lidech a obě je otevřít, ať nekupujeme zajíce v pytlích? Kdo se přidá?
Klidně, jdu do toho. A přinesu třeba i nějaký nultý zorek, obyčejný Pinot za 6 Euro na okyselení huby.
Taky se přidám, pokud bude vhodný termín :o)
Já bych do toho šel též. Ostatně tu 99 jsem tam na jedné degustaci už pil….s J.Č. a Skleničkou u jednoho stolu! :o)) Už jsem nadhodil na Svahu, že mají i nějaký bádenský pinot od Duijna, to by se dalo nějak skloubit, ne?! :))
Já chci taky 🙂
OK, takže je nás šest i pět, někdy i čtyři. Počkám do zítra, jestli se ještě někdo nepřidá a pak zkusím mailnout nějaký termín.
ad 10 – není to bushismus? 6, 5 někdy i 4? Nebo je to už obamismus????
Jdu k Sitarům zítra na Burgundské 2005, tam budou dvě Vosne-Romanée 05, tak uvidim.
Ale zkusil bych i 99 a 2000, jen ten termin 🙁
(10)Vinograf: nemit to tak z ruky, dovolil bych se pridat ke skupince 🙁 skoda, snad nekdy jindy… m.s.
Taktéž se zcela dobrovolně hlásím na to Vosne 99 a 2000. A kdy že to bude? 🙂
Dušan
Sklenička: To jsou trpaslíci. To je mnohem dál.
Pavel: Prima, poreferujte. Na 99 a 00 obešlu mailem.
Dušan: Budete mít v mailu.
Byla by ještě teoretická možnost se skromně přidati? Pokud ano, prosím o zaslání vybraného termínu. Tom
OK!