Jak mi neuletěly včely

Rád si pro sebe přirovnávám rojení ke spontánní fermentaci. Proměna moštu ve víno se děje v přírodě naprosto samovolně. Stejně tak dochází k množení včelstev rojením. Vinař se snaží nedat apikulátním kvasinkám prostor. Síří se už hrozny na cestě z vinohradu, pak rmut, pak mošt. Pak se zakváší ušlechtilou kulturou. Včelař se rojení brání. Rozšiřuje prostor, ničí matečníky, vyměňuje matky, šlechtí na nerojivost. Je to fakt hodně podobný.

Roj je parta včel, která se sebere a vyletí z baráku, když má pocit, že jim to tam malý. Většinou tak půlka populace nebo víc. O kraňce se říká, že se rojí už při obsazenosti dvou třetin prostoru úlu. Včelař jim musí včas úl zvětšit nebo včely odčerpat. Přidat nástavek nebo udělat oddělek. Ale někdy to nepomáhá. Tyhle včely měly tři warré nástavky už v zimě. Obsedaly jeden a půl. Těšil jsem se, až brzy zjara dostavěj dvojku a vrhnou se na trojku. Do trojky je vidět okýnkem. Ale tam stavět nezačaly. Místo toho se vyrojily.

Když se včelstvo rojí, znamená to několik věcí. Že maj málo místa jsme si řekli. Dál že je masivní snůška. Pak taky že je pěkně. Prostě čas hojnosti, všeho je dost. Z jedný kolonie se můžou stát dvě. Já měl ten den takový tušení. Dělal u nás něco instalatér a stoupnul si autem do dvora, že jsem nemohl během jeho práce vyjet. Nechtělo se mi to řešit, mávnul jsem nad tím rukou, že to počká. Odjel asi ve dvě, vyrazil jsem hned. Kámo, v tomhle úlu včera visely včely až do třetího nástavku a já si říkal, že je prima, že už se tam staví. Dneska byl na česně provoz poloviční a v úle včel půlka. Že by byly všechny za snůškou? Skládám v přístřešku věci a najednou průzkumice. Přiletěla, zmerčila střechu nad hlavou. Měří prostor, obhlíží. To je fakt zvláštní bzukot. Je to pátračka, která hledá domov pro nový pokolení. Takže je to jasný, je tu někde roj.

Roj vyšle zhruba 100-300 pátraček na obhlídku, kde by se dalo bydlet. Tyhle holky prošmejděj každou skulinu a dutinu v okolí tří kilometrů a podaj o tom zprávu doma. Pak probíhá hlasování, vybere se nejlepší model a letí se. Pátrání a rozhodování trvá většinou několik dní, ale někdy jenom pár hodin. Ulítlej roj nemáte šanci chytit. Jednou jsem viděl letět cizí roj v přírodě. Vypadá to jak UFO. Vlnící se doutník pět metrů nad terénem. Kobylky. Frčel si to směrem k hradu.

Než vám ale odletí, usadí se v jednom chumlu na nějakej strom nebo keř kus od původního úlu. Pokud zrovna nevidíte samo rojení, nemusíte ho ani najít. Takže část první je v terénu. Matka naštěstí není velká letkyně. Zpravidla uletí několik metrů a někam sebou plácne. Brouzdáte trnkama a hložím. Derete si oděv o ostružiní. Prodíráte se svídou a krušinou, zákrsky hrušní a dřínů. Až ho objevíte.

Hlavní je matka. Za matkou půjdou ostatní včely kamkoliv. Je třeba ji dostat. Nejlíp do úlu. S větví, kusem ratolesti, s otepí myrty či snítkou klidně. Zavřít. Nechat ostatní včely zjistit, že tam matka je. A že je zavřená. Nalepěj se vám holky na úl a začnou větrat a rozšiřovat mateční feromon. Tady! Tady je máma! Tady to je! Nevíme, jak se tam leze, ale je to tady. Všichni sem! 

Za hodinku jim otevřete. Spořádaně napochodujou dovnitř za matkou. Padne tma, zavřete a přenesete na včelnici. Včely udělaj chumáč. Řeknou si, že jako dobrý, že teda budou bydlet tady. Kromě toho je stejnak zavřeno, takže to je prostě hotovka. Pomalu je opouští rojová nálada. Začínaj byldet. 1+1 warré s nízkým podmetem, zasíťovaným dnem a velkou zahrádkou. Možnost dostavby. Bydlení v zeleni se tomu říká. Klid, pohoda, dlouhý procházky. Žádný dojíždění, žádná hypotéka. Dobrej bejvák prostě. A hodně sladkostí.