Skip to content

Jedenáctá generace

by Ondra on May 20th, 2012

Moderní americká antropologie nezná pojem rasy. Vědomě ho vymazala ze slovníku jako ofenzivní, postavila vejce na špičku a na bílou kouli se kouká jako na černou kostku. Mám pocit, že jestli Evropu něco dusí, je to její vlastní tlak na uniformitu a ladnou shodu napříč národy a jejich kulturami, jejichž krása ovšem vzniká teprve při potkání křemene a kyzu železného neb pyritu. Křesáním.

Až politika po druhej svetovej vojne vyhnala pôvodných obyvateľov LIMBACHU. Presídlili sem bezzemkov od MYJAVY. Poďme dnes všetci spolu uhájiť vinohradnícky ráz tejto lokalitky, uhájiť pôvodný súlad prírody, krajinky s človekom…! Uvážlivý hospodár vždy budoval grunt v doline pri prameni vody, potoku, rieke…

Luboš Malatschek ví, že Slováci a Němci jsou ráce různé. Říct o něm, že je to fašista, je přesto trošku krátkozraké. Když v Pezinoku odbočíte z hlavní silnice, na chvíli se vám uleví od šmoulích satelitů, balustrádiček a porobetonových monster, juchajících mezi poli a vinohrady severně od Blavy; ve vsích, kam vozí autobusy davy turistů na husičky a vínečka.

Neponúkame novo vyšľachtené sorty, ale kto povedal, že naše pôvodné- kvalitatívne z KARPÁT sú horšie? Môže to niekto tvrdiť pred prechutnaním? Áno, množstevný trend minulého režimu vytesnil z našich viníc tieto menej rodiace sorty vínnej révy. Hlavne preto sa dodnes skoro nedochovali. Neznalí družstevníci ich zbierali nezrelé, naťahovali na škripec vysokého vedenia alebo rezali všakovako. Iba generačné vinárstva ich po 6 desaťročí zachovali. Tvrdohlavé lipnutie na storočiami overenej kvalite začína niesť ovocie.

Pokud jste mínění, že Asie začíná u Průhonic, jste u Svätého Juru už někde v Ulanbátaru. Ne, ne. Češi nejsou jiní. Máme někdy sami sebe tendenci omlouvat, protože před devastací krajiny zavíráme oči věda, že jinde je líp. Tam je zase otvíráme a hrdě vypínáme hrudě. Když jedete z Bratislavy na Pezinok, vnímáte jasně, jakej je ten člověk zmetek. V těch nejkrásnějších svazích Malých Karpat, v luxusních viničních tratích rostou autobazary, vily taxikářů a prezidentů.

Nenasypeme predsa do nášho lokálneho- karpatského vínka kvasinky z Juhoafrickej republiky alebo Francúzska! Nakvášame si ich pár dní pred vinobraním z našich najkvalitnejších typicky domácich sort. Tvoríme starosvetsky len z hrozna- cudzokrajné cisterny sa tu nepristavia .

Rodina Luboše Malatscheka hospodaří v Limbachu 350 let. On sám se pyšní tím, že je jedenáctou nepřetržitou generací, která na limbašských tratích vinohradničí. Tradice je nejčastěji skloňovaným slovem. Odrůdy jsou původní: Roter Zierfandler, Frankovka, Červenošpičák, Modrý Janek, Neuburg, Tramín. Staré klony, staré výsadby. Kvasí se spontánně, víno se nechává na kvasnicích.

Na MONGOLMI vyplienené územie medzi DUNAJOM TATRAMI pozýva  v polovici 13.storočia kráľ BELO IV. nemeckých hostí ,,hospites“. Okrem práv a výsad pre všetkých pozvaných, dostávajú vinohradníci rovnaké aké majú v rakúskych vinárskych mestách. Po RIMANOCH priniesli svoju kultúru, právny systém a hlavne lepšie sorty viniča, vinohradnícko- vinársku technológiu. Dodnes u nás ostáva odrodová skladba podobná s dolnorakúskou.

Možná vás překvapí, až se před vámi zjeví v nablýskaném černém Superbu. Možná se pousmějete, až si nasadí tyroláček a oblékne si gumovou zástěru. Možná vás vyvedou z míry německy psané etikety, podivná písma a divné názvy odrůd, které jste nikdy neslyšeli. A víte co? Buďte rádi.

 

No comments yet

Leave a Reply

Note: XHTML is allowed. Your email address will never be published.

Subscribe to this comment feed via RSS