Hodinka s Alfrédem
Je údělem rodičů, že nevidí své děti objektivně. Je i údělem vinařů, že nevidí reálně svá vína. Není jim dáno podívat se na své dílo s nadhledem. Zaslepeni piplavou láskou věnují se jeho prstíčkům, vláskům a zoubkům, dokud z toho nevyroste odsekávající fracek, co v jednom kuse bouchá dveřma. Bezmeznou lásku pak střídá svědomozpyt, kde že udělali rodiče chybu a přemýšlení o tom, co by se ještě dalo napravit. Jenže ono toho už moc napravit nejde. Můžete to tak maximálně seřezat.
I tak většina rodičů svoje děti vychovává ve víře, že to dělá dobře. Tak jako Jules Verne do kapitána Nema a Cyruse Smitha do nich projektují své představy o tom, jak by měl vypadat skutečný muž, jedná-li se o chlapce. (Ženy v literatuře 19. století jsou buď trpělivě čekající manželky nebo slepě doufající milenky). Když se vám nepovede výchova jednoho a nervy ještě držej, můžete dát opravný pokus. Povolit otěže, zapřáhnout, cukřík, bičík… Furt to ladíte. Jak na koňa.
Podobně je to s vínem. Vychováváte, školíte, mění se vám to pod rukama. Máte svoje představy, vize a ideály, jenže to neumíte a spousta věcí je poprvé. Když vám to v pubertě náhodou nastartuje malolaktiku (v lednu se oteplilo), máte pocit, jak kdyby vám začalo děcko fetovat. Celá výchova v háji. Kvůli komu jsem se malovala, voněla, česala? Hodiny klavíru?
Vinařský idealizmus je o projekci představ vinaře do vína. Dělám to důsledně, třebaže jde teprve o moje třetí dítě. To první zemřelo jako batole, druhé je fajn (sice má různé nemoce a nějak rychle stárne, ale bere život s humorem) a to třetí se prokousalo vzdělávacím procesem až do ranné adolescence. Prevít je to, ale svůj. Jmenuje se halfRED.
halfRED [čti: alfréd] je poločervený mládežník v plné síle. Vznikl jako produkt společné fermentace rmutu bílých a modrých hroznů (1/3 Frankovka, 1/3 Veltlín, 1/3 Pinot blanc nebo Chardonnay). Není to tedy růžové a ani si neklade ambice se do růžokategorie vtírat. Dělá si vlastní kategorii, kde má velmi malou konkurenci. halfRED je poločervené. Samostatná nesoutěžní jednotka, která si klade za cíl oblažit především svého tvůrce a jeho kamarády. Mezi lid se ale asi pár lahví dostane, už jenom kvůli šíření aury nedostupnosti.
halfRED je jednoduché, byť nespoutané víno. Nejsem schopen ho nahlédnout objektivně, ale mám ho rád piplavou láskou k jeho zelenosti a třapinovosti, obdivuju se jeho taninům a rozpustilému klackovitému chování. Suchý anglický humor z něj dělá bodrého venkovana, který se o masopustu převlékl za burgundského vévodu (ano, barva je dost podobná), ale zároveň je vidět, že vybrané chování nemá.
Rád bych mu do života popřál hodně štěstí a oblibu u společnosti. Hip hip! (Za provolávání slávy je postupně upíjen.) Hurá.
Tak to mu přeju taky hodně štěstí. Zdá se, že s takovou povahou nikdy nezestárne. Nebo nedostane šanci příliš zestárnout 🙂
Evas: Taky bych řekl. To je jak ty domácí klobásky od chlápka z Modřan. Jak dlouho to vydrží?
On na to: Nevydrží.
tož možem to koštnout, co za klacka to je zač .)
Až ho budeš mít doma plný zuby, tak ho vezmem s Ivou rádi k sobě do polepšovny 🙂
Jasné!
Výborné povídání. Nepil jsem to a možná bych to rád ochutnal, ale na pití jsi mě teda nenalákal. :o))
Mám doma taky jednoho takového klacka. Použiju-li tvé parafráze, tak u mě je to – cigáně, které jsem si osvojil, přes jeho stáří, líbezný vzhled, ale kyselý projev a zanedbanou výchovu jsem mu dal maximální péči. Dokonce jsem se z jeho projevem nějak nechal ukolébat. Pak jsem ho ale dal zhodnotit na soutěž a učenci v chování mu dali 59bodů/100 (nejnižší známka výstavy). Taková křivda! Mému dítku :o))
Jinak je to Baco Noir 2009, 24,2 °NM, 14 g/l kyselin, cca 80 let staré keře, pruměrně 7 kg na hlavě. Zpracováno jako rosé (6 hodin na rmutu), spotnálně kvašené, JMF 0,5l zákvasem z jiného zaočkovaného vína. Výsledkem je suché alkoholické víno, s cca 6 g/l kyselin, barvy rezavé vody se stopami po JMF a Bagovou liščinou.
Jen mě nenapadá žádné skvělé jméno jaké mají ty Ondrovy produkty. Ondro, jestli budeš vína dělat stejně originálně, jako tvoříš jejich názvy, ohlásím se na návštěvu.
Neználku, soutěže jsou blbost. Všechny děti jsou fajn, i když zlobí a na známky ve škole se koukají akorát na dalších školách. Ve světě budou chtít vědět, co umí. Uděláme někdy výměnu dětí?
Soutěže nejsou blbost, ukazují lidem, že nemusí mít chutě jako degustátoři, jen se nebát to přijmout.
Ten muj “Bagros” měl dokonce jen 49 bodů. A když přihlédnu k faktu že známka 40 je asfalt (neprůhledné, barvy jiné než vína, neuspokojiné vůně i chuti), tak je to slušný výkon!
Vyměnit můžemě, ale já jsem v Praze tak jednou za rok. To spíš když ty se přiblížíš Moravě.
Ondro, mám tvůj halfRED právě ve skleničce…moc se mi líbí, že to není žádná noveněná a vyčesaná holčička, ale férovej, upřímnej kluk, co nelže a brání holky… vážně.. je to moc příjemně pitelné, skvěle aromatické..milá vyjímnka mezi reduktivními, kvasinkami navoněnými, který produkuje 95% vinařů na Moravě. Na halfRed je nejlepší že chutná jak víno, né jako technologické vinné nápoje, které vyhrávají vinařské soutěže…tohle ti těžko někdo objektivně ohodnotí, jelikož degustátoři, z velké většiny tenhle styl vína prostě neznají……uf jdu si nalít další skleničku, skvěle se to pije!!!!
Honzo, díky za pochvalu. Kluk je to možná rovnej, ale ono dneska s poctivostí nejdál nedojdeš. A už jsem ho viděl i seřezat jednu holku. Nemyslím si ale, že degustátoři tenhle styl neznají. Znají. Jen jim třeba nesedí.
tož taky bych si něčeho koštl .)
MT: Jasně, určitě udělám nějakou ochutnávku a budu o ní včas informovat.
díky