Lán světa
Je jaro. Sklenička na to upozornil. Hrabla a frézy jsme vyměnili za sekačky a už zase děláme pořádnej rambajz. Někdy mi připadá, že kdyby na malou chvíli umlkly všechny stroje, bylo by teď to pučení snad i slyšet. Protože tolik síly, tolik energie se nemůže dít úplně potichu. Příroda vylučuje nějaký látky, který jsou jak nadržená černoočka. Nevíte, co se děje, ale něco se děje.
Společnost domácí kanceláře mi dělá armáda zmatených motýlů, slepě narážejících do obřích okenních tabulí. A pak sad. Ten, kde jsem loni sklidil pár set kilo jablek, mi letos neříká pane, ale kamaráde. Výměnou za drobné práce (prořezání stromů, posekání, semtam nějaká oprava) si můžu hrát s jeho úrodou. Bratru sto jabloní, jedna parádní višeň, dva obří ořešáky a asi deset švestek. Sakum prdum to odhaduju na minimálně deset tun ovoce.
Dumám v tý souvislosti nad jednotkou lánu. Jeden lán totiž byla jednotka, používaná pro plochu, kterou byl jeden člověk s párem volů schopen obdělat za jeden den. A hektarový sad se zdá v tomhle kontextu nad moje síly. Přitom jeden lán je v originále mnohem víc. Na http://www.jednotky.cz/obsah/lan/ se píše, že “Lán je zastaralou jednotkou plošného obsahu českého původu. Jeden lán odpovídá 172 639 metrům čtverečných.” Na http://www.converter.cz/prevody/obsah.htm je lánů zmiňováno hned několik:
| lán Hájkův | 18,8 | Staročeská jednotka | |
| lán kněžský | 25,61 | Staročeská jednotka | |
| lán královský | 27,95 | Staročeská jednotka | |
| lán panský | 23,28 | Staročeská jednotka | |
| lán pasovský | 17,7372 | Staročeská jednotka | |
| lán rabínský | 35,946 | Staročeská jednotka | |
| lán selský (Přem. Ot. II.) | 18,62 | Staročeská jednotka | |
| lán vitějovický (1) | 9,624 | Staročeská jednotka |
Všimněte si taky, že rabínský lán je dvojnásobek toho normálního, z čehož se vyvinulo pořekadlo: Dvakrát měř, jednou skliď.
Vinaři, zemědělci, podělte se. Kolik je podle vás dneska plocha, kterou člověk obdělá za den? Jak velká je plocha, o kterou se člověk je schopen postarat, pokud by nedělal nic jinýho? Bez traktoru, jen tak. Rukama, nohama, rýčem, nůžkama.
Ad: Sklenička na to upozornil. – no, že jo? nešlo si nevšimnout :o))
O té obdělavatelné výměře měl zmínky už profesor Kraus v knize Vinitorium Historicum (nakladatelství Radix 2009). Citoval tam starořímské autory, kteří autoritativně uváděli, že viniční hospodářství má mít správce (otroka), správcovou (otrokyni, hospodyni) a asi pět otroků, nevzpomínám přesně, jestli na pět hektarů? Dopoví to Pavouk, od toho jsem měl knížku půjčenou.
Skleničko, já to teoreticky vím taky 🙂
S těma otrokama to vypadá dobře. Jinak ten sad asi obdělat nepůjde. Hlásíš děti dobrovolně?
Nevím jestli nepletete lán a míru/měřici.. Míra se dala zorat za den s párem koní/volů – myslím, že je to nějakých 2000 metrů jenom. S malou technikou to odpovídá i dnes jeden den práce v tom vinohradě… co se týče práce s půdou.
Ta rozloha k obdělání jen vlastníma rukama odhaduju na dva hektary. Muselo by se to trochu zanedbat a nekopat mezi hlavama třeba. Dřív se říkalo, že hektar vinohradu uživí jednu rodinu…
Trošku jsem googlil a – měřice měla o něco méně než 2000 m2. Asi 2800 m2 míval korec neboli strych. Pouze plošnou mírou bývalo jitro – mělo plošný obsah okolo 3100 m2. Původ této míry se odvozuje od pozemku, který bylo možno obdělat za 1 jitro, čímž se tedy myslel 1 celý den. Asi dvojnásobnou velikost měla role…
Já jsem to slyšel o té míře… že se dá obdělat za den. Myslím, že s tím lánem k zorání by měl problém i traktor, s koňským potahem bych lán zorat za den nechtěl, to by prostě nešlo…