Mňamky
Někdy mě zarazí, jak banální a naprosto jasná a logická věc člověka nenapadne sama od sebe. V posledních hrabičkách jsem linkoval film Biodynamic In Vino Veritas. Ještě jednou ho připomenu, protože je v něm spousta špeků. První část je tady, druhá tady, třetí tady. Jednou z těch zásadních úvah je zamyšlení nad tím, proč není na víně uváděno jeho složení. Respektive proč je třeba deklarovat přírodní víno jako něco zvláštního a naopak použití několika desítek chemikálií je bráno jako samozřejmost a na etiketu to nemusí.
Podstata toxického účinku MCPA spočívá v brždění oxidačních pochodů a též v rozpojení procesů oxidace a fosforylace. Následkem je narušení využití energie svalovým tkanivem a energetického metabolismu vůbec. Toxické dávky poškozují štítnou žlázu a snižují bazální metabolismus, poškozuje hormonální regulaci. Narušuje přirozený vývoj populací půdních organismů. (zdroj…)
MCPA je chlorophenoxy-herbicid, patřící do skupiny, která byla zařazena mezi látky potenciálně karcinogenní. V závislosti na míře vystavení jedince jejímu působení jsou doporučovány pravidelné lékařské prohlídky. Složky, obsažené v komerčních přípravcích, mohou dále měnit chování obsažené látky… (zdroj…)
Fenarimol je toxický pro reprodukci (kategorie 3), může vyvolat narušení fertility, riziko poškození plodu v těle matky a riziko poškození kojeného dítěte. (…) Může vyvolat bronchopneumonii a/nebo plicní edém (který může být letální), pokud dojde k aspiraci při polykání nebo zvracení. Může vyvolat podráždění sliznic ústní dutiny, jícnu a zažívacího traktu. (…) Předpokládá se dlouhodobý nepříznivý vliv na vodní prostředí. V půdě podléhá mikrobiální degradaci, která je urychlována světlem. (zdroj…)
Při studiu účinků fenarimolu 145 nM, 1h) na listy netýkavky balzamíny in vivo byla zjištěno, že dochází k silnému poškození řetězce DNA. Poškození vyakzovalo více než 50% buněk. (zdroj…)
MPCA a fenarimol jsou jen dvě z asi šedesáti látek, povolených pro použití v Integrované produkci. Tyhle dvě látky jsem si ze seznamu vybral jen čistě namátkově (líbily se mi ty jména) a pokoušel se o nich něco dozvědět. Tím není řečeno, že IP je nějaký démon. Spíš to, že její pravidla jsou nastavený tak, aby se tam vešli všichni.
Otázka ale není, jestli to pít nebo nepít. Spíš jde o to, že armáda chemikálií, která se dostane do vinice a je vzápětí následovaná chemií ve sklepě, není uvedená na láhvi. Lid je důvěřivý. Věří, že popíjí přírodní produkt. Fermentovanou šťávu z hroznů.
Dá se s tím něco dělat?
Nedá… tlaky jsou na v podstatě uvolnění předpisů, ve světě bio producentů se to pere, vznikají nové certifikační autority “na truc” zavedeným jako je Demeter a z “bio” a “biodynamiky” se stává mainstream se vším špatným, co k tomu patří. Kupa vinařů už s tímhle pojmem ani moc neoperuje a raději používá vlastní termíny (přírodní, šetrné k přířode, “reasonable treatment” atp.), protože je jim jasné, že dříve či později (spíše dříve) se celé bio(dynamické) hnutí nějakým hodně šeredným způsobem zdiskredituje a odnesou to i ti nejpoctivější. Nejdůležitějším tak stále zůstává jméno konkrétního vinaře a důvěra k němu. Certifikát necertifikát… toť můj pohled :o)
No, vida! Pak prý že jen “chutná/nechutná”! Super! Já jsem rád, že to konečně někdo provaří. Co na to Vinařský obzor? Nechtěl by to otisknout? Integrovaná produkce je určitě lepší než klasika, přinejmenším v tom, že aspoň jedno meziřadí není proorané, ty největší hrůzy nepoužívají (aspoň by neměli), hnojit by měli na základě rozborů půdy (jsem trochu skeptický k tomu, jak se to dodržuje), ale taková ta prezentace jakože to je “skoro to samý jako bio” mi přijde tedy hooodně nadnesená.
J.Č.: Pozoruju, jak se z biodynamiky stává komerční záležitost a trendy záležitost. A to s sebou jasně nese tyhle hříchy. Ale pořád si říkám, že bych měl vyzkoušet ten Jolyho pokus s velkou sklenicí vína. Tvrdí, že když piješ biodynamický víno jako pohár do dna, tak furt polykáš a nic, teče to do tebe jak po másle. Zatímco u běžný produkce se ti po pěti šesti hltech sevře krk 🙂
p.j.: Ona vždycky vznikne nějaká skupinka, vypadá to dobře ze začátku, jenže jak se stává prestižnější záležitostí, všichni se tam cpou a tak se upravujou pravidla, aby se tam ti velcí taky vešli. Snad se tohle nestane s Autentistama 🙂
chemie do vína??? byl bych opatrnější s vašemi příspěvky…můžu Vás poprosit o příklad nějaké chemického přípravku, který se BĚŽNĚ přidává do vína? děkuji
lik: Všechny chemikálie jsou přece přírodního původu, ne? Od peroxidu vodíku, přes sorbit draselný, vitamin B, glycerín, pyrosiřičitan, dikarboximid, glufosinát, až k azbestový filtraci a ferokyanidu. Fakt je, že poslední dvě položky jsou v IP zakázaný. Navíc si moc nedělám iluze o dodržování ochranných lhůt postřiků, ani dodržování povolených koncentrací postřiků, což všechno asi ve víně bohužel pijeme.
Djó Autentisti! Ty maj taky ještě rezervy. Šak oni vědí. 🙂
vinograf: ještě jsi zapomněl zmínit zcela přírodní “ušlechtilé” kvasinky, které se korporativně rozhodly utéci ze šlupek, usušily se a zabalily do zcela přírodních plastových pytlíků, z nichž na vinařův pokyn svědomitě naskákaly do tanků a sudů, aby oživily bezpohlavní znásilněné břečky a dodaly jim odrůdový charakter.
floriš: Jo jo. A taky pytle s enzymama, co nedobrovolně vyskákaly do rmutu a vyextraovaly z něj nějakou tu přírodní odrůdovou dobrotku 😉
ach jo, tady je zase někdo chytrý
lik: jestli ti to nevyhovuje, přemísti se na Novu – tam tě to nepotká.
trochu mi připomínáš hysterické bojovnice proti éčkům 🙂
ne vážně, něco k tématu, čerstvý link:
http://www.tyden.cz/rubriky/apetit/vino/ekologicti-vinari-se-zapoji-do-ochrany-prirody_108709.html
osobně IP fandím – mají výsledky, které jsou měřitelné nejen ve víně ale i v krajině
cuk: Jezuskote, chraň mě před nima :-)Ale chápu tvůj postoj. V porovnání s masakrem osmdesátek a devadesátek je IP krokem vpřed, jen škoda, že se zastavila napůl cesty. O to větší mám radost z toho dnešního článku!
sorry, ale právě “přístup na půl cesty” je podle mě budoucnost nejen pro víno, ale pro nás všechny. mrkni třeba tady:
http://www.motherjones.com/environment/2009/02/spoiled-organic-and-local-so-2008
(článek se zabývám tím do jaké míry jsou všechy organic/sustainable metody aplikovatelné na většinu produkce)
IP se nazastavila, počet členů roste, jsou organizovaní, mají výsledky a daří se jim přesvědčovat konvenční vinaře pro zapojení. srovnej s kupou vinařů, kteří naskákali do přechodného režimu, jen proto, že je to na trhu trend 🙂 to už je ale zase viz svah a koment č.1 🙂
článek je to dlouhý takže vyberu jednu pasáž:
In fact, most of the familiar candidates for alternative food would have trouble operating on the kind of scale necessary for a world of 6.7 billion people. Consider what it would take to make our farm system entirely organic. The only reason industrial organic agriculture can get away with replenishing its soils with manure or by planting nitrogen-fixing cover crops is that the industry is so tiny—making up less than 3 percent of the US food supply (and just 5.3 percent even in gung-ho green cultures like Austria’s). If we wanted to rid the world of synthetic fertilizer use—and assuming dietary habits remain constant—the extra land we’d need for cover crops or forage (to feed the animals to make the manure) would more than double, possibly triple, the current area of farmland, according to Vaclav Smil, an environmental scientist at the University of Manitoba. Such an expansion, Smil notes, “would require complete elimination of all tropical rainforests, conversion of a large part of tropical and subtropical grasslands to cropland, and the return of a substantial share of the labor force to field farming—making this clearly only a theoretical notion.
aneb, položil sis už někdy otázku, co by se asi stalo, kdyby všichni přešli na “nonkonvenční” zemědělství?
v té citaci jde o potřebnou plochu, dosaď si tam ale libovolný další faktor – u vína např. objem spotřeby, cenu vína a náročnost na pracovní sílu.
Cuk: Díky za otevření zajímavýho tématu. Mám k tomu tohle:
1. Primárně jde v článku o to, že etiketa obsahuje informaci o tom, když je víno přírodní. U vína z “konvenčního” zemědělství ale neobsahuje údaje o tom, jakými způsoby bylo víno zpracováno a co se do něj všechno během jeho přípravy (když už pominu způsob pěstování) dostalo. To je podle mě věc postavená na hlavu.
2. Způsoby oštřování révy fungujou podobně jako způsoby léčení lidí. Zásahy do přirozený rovnováhy organizmu snižujou jeho imunitu. U člověka je to záležitost etická (nechám radši umřít pacienta, než abych mu antibiotikama narušil imunitní systém), u vína máme luxus volby.
3. Pokud platí teorie pana Smila, proč nejsou biovína třikrát dražší než běžný vína srovnatelný kvality?
4. Spousta zásahů do vína není primárně nutná z hlediska kvality, ale je daní poptávce zákazníků, kteří jsou zvyklí na určitý typ produktu. Asi potřebujeme uvědomělejší konzumenty, chápající víno jako něco, co závisí i na tom, jaký bylo počasí a kde to vyrostlo.
ehe, sme si nerozměli 🙂 v bodech které píšeš ale +- souhlasím.
článek co jsem tu nahodil není o víně, takže se paralely dají dělat omezeně ale znovu – řeší to, co odrazuje konzumenty (cena) i producenty (zvýšené riziko, náklady) od organické/udržitelné produkce a zabývá se hypotézou, že když slevíme z naší definice organické/udržitelné, celkový efekt bude lepší než součet současné konvenční a organické produkce 🙂 to mi přijde zajímavé.
Pánové! Nezazněla tu jedna podstatná věc: lidé si za těch několik desetiletí po druhé světové válce příliš zvykli na relativně “levný chleba”. A s tím souvisí i víno – nikdy v historii nebylo tak levné v porovnání k příjmům průměrného obyvatele jak je teď. Prostě žijeme celkově příliš levně. Předpokládám, že věci se budou měnit a to relativně brzy a změna přijde, jak jinak, právě od těch kdo dělají z hnoje chleba. Jsou hezká slova o tom, jak konvenční zemědělství tvoří většinu produkce potravin a jak to nejde ani jinak do budoucna, ale málokdo už například ví, že ačkoli nemáme možná za sebou tzv. ropný zlom, máme za sebou již zlom nalezišť fosforu. Matérií, z kterých se připravují hnojiva pro konvenční zemědělství. Jejich cena bude v blízkých letech prudce růst, spotřeba klesat nebude a jednou nastane doba, kdy prostě nebude čím hnojit…a vrátíme se do dob, kdy se prostě nehnojilo. Výnosy na polích půjdou dolů, znovuobjevíme nenahraditelnost hnoje a kompostu. Možná a někde bude i hlad. Ale snad se svět nezboří. Je nás na této naší planetce nyní už příliš…jako nikdy předtím.
Ano, i já bych tu budoucnost viděl podobně jako arx. Cesta nějakého udržitelného kompromisu je nejspíš stejně utopická jako že všichni postupně dobrovolně přejdou (pod vlivem našich osvětových článků) na bioprodukci.
arx: Díky za názor. Taky si myslím, že jsme ty kolesa roztočili nějak moc a bude se to muset narovnat 🙂
hele, Vínográfku, jak mám udělat abych tam měl nějaký obrázek ty máš graf) u těch mých žbleptů? 🙂
arx: Ty jo, taky jsem to zkoušel, ale nějak mi to nejde, ačkoliv by to jít mělo. Když mi ale pošleš obrázek nebo graf do mailu, tak to lípnu pod čáru k článku. OK?
arx:
zaregistrujte se na http://en.gravatar.com/
k emailu, který píšete tady u komentáře si tam přiřadíte liubovolný obrázek
pak už jen stačí tady vždy používat stejný obrázek, systém to pozná sám
viz návod u mě na fóru:
http://www.cuketka.cz/forum/topic.php?id=37
arx + p.j.:
haha, to jste ale optimisti. tempo bude totiž naopak velice kruté, přes 7 mld už v roce 2015. nebude to udržitelný nýbrž vynucený kompromis 🙂 kompromisy souvisí s tím jak je organická produkce náročná na pracovní sílu. viz šokující “odhalení” gourmet magazínu v US o rajčatech. u organické produkce se sice podaří snížit cena, ale za cenu otrocké práce přistěhovatelců. vemte taky v potaz rozložení populace v západním světě – v zemědělství po 5% + urbanizace 75%. organická, levná a pro všechny dostupná produkce je nereálná.
cuk: to ale není důvod organickou produkci zrušit. (Stejně jako nikdo nebude chtít rušit michelinovské restaurace jen kvůli tomu, že je nereálné, aby do nich mohl chodit každý). Nikdo přeci nechce krmit organickými rajčaty Afriku. Organická produkce a bioprodukce jsou a ještě nějaký čas asi budou spíš pro ty, kdo jsou ochotni akceptovat její vyšší cenu. Je to luxus pro vyšší střední třídu, nebo pro ty, kdo dobrovolně za kvalitní potravu utratí to, co jiný šetří na auto či dovolenou u moře. Jestli někdo tlačí cenu nízko za cenu otrocké práce a absurdních transportů bioprodukce přes půl zeměkoule, tak jsou to řetězce supr/hyper, které se z toho snaží vyrobit masový trend. Tyhle bioproudy mají být hlavně o změně životního stylu, priorit, o zdravější krajině, půdě. To bylo (a doufám ještě je) to zdravé jádro těhle hnutí: lidi, co si staví nízkoenergetický domy, koupí si radši jabko než banán, zahrádku na mrkev než jachtu, jezdí radši na kole než lítaj letadlem. A v tomhle smyslu má i 5% větší hodnotu než tzv. “drtivá většina”.
p.j.:
ok, ano souhlas, téměř se vším co bylo řečeno. o tom myslím není pochyb. jen jsem to chtěl vztáhnout k původní diskuzi (limitovaná chemie v ekologickém režimu / méně limitovaná chemie v IP). pro mě osobně jsou důležité i “kompromisní” alias “dostupnější” modely 😉
ok, vztaženo tedy k tomu, si myslím, že je důležité, aby tady existovaly obě varianty. Ideálně, aby bio dělali jen ti, kteří to dělají z přesvědčení a nebudou švindlovat. Ideálně, aby integrovanou dělali všichni ostatní místo konvenčního způsobu – ten bych vyhradil pro oblasti, které vyrábějí to nejlevnější víno pro discounty – a takoví tu, podle mne, místo nemají, protože vždycky to levněji vyrobí jinde (v Itálii, v Argentině…). Mně je osobně bližší bio. A ten článek jen upozornil na to, že seznam pro Integrovanou produkci je příliš štědře široký. Je přeci dneska už tolik alternativních postřiků, že nevidím důvod používat ty z dnešního pohledu už docela toxické, když existují alternativy. A nevěřím, že ty alternativy jsou dražší. Na tom seznamu jsou spíš kvůli tomu, že je tam protlačila nějaká lobby, která je prodává a nikdo ze zodpovědných se nezmohl na odpor. teď jsem se v tom nehrabal, jak moc se to změnilo, ale ještě před pár lety jsem poukazoval, že v českém seznamu byl třeba chlorpyrfos (třeba už tam není), což bylo absurdní, v okolních zemích nevídané a snad to i odporovalo evropské legislativě pro IP v tu dobu.