O snobizmu a Jiřím Babicovi
Je těžký nebejt snob, když srovnání kolem vás kulhaj. Když se podíváte na telku. Když si přečtete noviny. Když si poslechnete Blaník. Když zajdete na muzikál. A pak vypnete, zlumíte, složíte, vyjdete ven a řeknete si. Doprdele. Proč já?
Samo slovo snob mělo snad původně být označením skotskýho ševce. Aspoň to tak říká Wiki. Často zmiňovaná forma vzniku od původního označení pro studenty, vyrostěvší mimo řady aristokracie (zkrácenina sine nobilitate) je prý mylná. Dneska už je to ve slovníkách jinak. Jako snob je popsaná osoba napodobující, odevzdaně milující a obdivující ty, kdo podle jeho mínění stojí výše než ostatní. Nejde ale o žebřík, že jo. Pak je to taky osoba, která dělá dusno tím, že upozorňuje na svoje lepší a vytříbenější chutě, zvyky, vkusy, normy, životy a staví je do protikladu k těm ostatním. V moderním pojetí jazyka pak snobizmus chápeme jako povyšování formy nad obsah. To je třeba to, když se někdo napájí burgundským, aby o tom mohl pak vyprávět kámošům (nebo psát na blogu) a přitom to nepozná od Frankovky.
Pro vlastní mámu jsem snob. Je jí jedno, jestli jí Uherák nebo Imitaci. Nevadí jí udělat salát z brambor na knedlíky. Rozdíl mezi olovovým olejem a Lukanou jí přijde prašť jako uhoď. Sklepmistr nebo Bordeaux? Putna. Moje lpění na potravinách a vínech považuje právě za nadřazování formy nad obsah. Salám jako salám prostě. Vlastní nevědomost a nezájem z ní ale nedělá horšího člověka. To přichází až s odsuzováním ostatních (mě) pro jejich choutky.
O jiřím Babicovi nám museli říct kamarádi. Nemaje telku, nenapadlo by nás pídit se v archivu Novy po jeho pořadech. Nejdřív jsem si myslel, že jde o komediální šou, parodující všechny ty vařečky v akci. Komedie to teda je, ale jako by ji napsala Plešatá zpěvačka. Pokud ale máte pocit, že se zapletu do vlastních norem tím, že pana Babicu paušálně odsoudím, tak jste na omylu. Jeho šou totiž, i když se u ní budete válet smíchy, sama o sobě nijak špatná není. Aspoň pro ty, kdo v tom jedou. Jasně, je plná přežbleptů a nesmyslů, jaký samovolně padaj z člověka, co se ztraceně potácí někde v temnotě mezi lingvistikou a fonetikou. To jsou všechny ty jeho ratatule a krémový balzámy. Ale mizerná je hlavně v tom, že je postavená na jediný věci: na snobizmu. Na soustavným přesvědčování cílovky o tom, že pokud jim chutná hovno s cibulí, je to jedině dobře.
Pan Babica totiž chytře využívá vkusu publika Novy k tomu, aby obrátil věci naruby. Telecí svíčková je drahá, takže můžeme použít hovězí zadní. Ale to je taky drahý a navíc je tvrdší. Takže uděláme svíčkovou z telecích párků. A je to. Zelenina by se tam měla nakrájet a nastrouhat, ale kdo by se s tím mazal, že jo. Takže tam vrzneme mraženou mochovskou směs. Princip pořadu ale není uvařit rychle a levně (jak by se zdálo), ale říct lidem (lidu), že si z nich všichni ti kuchaři se svejma jídlíčkama dělaj srandu a tahaj z nich akorát prachy. Daří se mu (podle jeho obdivovatelů) dokazovat, že nerozhoduje ani kvalita potravin, ani jejich čerstvost, že je úplně jedno, jestli tam přijdou houby nebo ne. Že artyčoky tu jí málo lidí a proto jsou drahý, takže je používat nebudeme.
Mno, co s tím. Jako nejzásadnější mi přijde nebojovat proti tomuhle blbizmu stejnou zbraní. Užívat si jídla a vína, ale nedělat z toho drama. Proto jsem se rozhodl zrušit Vinograf, v tichosti vypít svůj archiv, stáhnout se do ústraní, žít jenom z přebytků společnosti a jejího odpadu. Pak taky v jednom kuse furt meditovat, nechat se osvítit nějakým mistrem, darovat všechny věci chudejm. Vzdát se elektřiny, plynu a teplý vody. Taky parfémů, šperků, telefonů, aut a výhod cestování. Pořídit si mulu, kánoi nebo chodit pěšky. Vyvarovat se používání peněz, nechodit do obchodů. Oblékat se cudně, nedbat na módu. Nenosit boty, pokud zrovna nemrzne. Být pokorný, rozdávat lásku druhým. Pomáhat nezištně, obětovat se pro ostatní. Nejíst antibiotika, nenechat děti očkovat. Vyhrabat si díru v zemi.
Co si myslíte o snobizmu? A o Jiřím Babicovi?
Televizi mám, ale zatím jsem nikdy nebyla doma, když se tam předváděl tenhle mamlas. Všimla jsem si jeho existence až díky bloggerům. Štve mě (všímejte, jsem slušná 🙂 právě tím, že v době, kdy velmi malilililinko začali lidi přemýšlet nad tím, co do sebe ládují, a je potřeba je v tom trochu podpořit a nasměrovat, přijde takový hovád, který potvrdí lidem, že cpaní se sračkami (pořád jsem spisovná) a vaření prasáren z náhražek je vlastně úplně OK. Poskytne těmhle mařenám, které nerozlišují maso od separátu a máslo od ztuženého blivajzu omluvu těch jejich kuchyňských zločinů! Ale teď už jsem se fakt rozčílila! 🙂 Měla bych to jít zapít něčím hodně snobským!
Pane Vínograf, že vy čtete Babicův fetišistický klub na Okounovi? Soudím tak podle receptu na svíčkovou z telecích párků. Jinak ovšem Babica naprosto luxusní zábavný pořad, to je bez debat. A pamatujte si, že měkký játro je lepší než tvrdý játro!
Evas: Pěkně ses rozčílila 🙂
jaz: Máte pravdu, do Okouna jsem nakoukl, tvrdý játro mě spasilo!
Evas: ja bych dosah Babicoveho kuchteni ve stylu “Varila Kocicka s Pejskem co chemicka laborator pripravila” neprecenoval, lidi co ten porad sledujou by jedli a kupovali instantni sracky Babica neBabica, ostatni se tomu zasmejou a naopak se utvrdej v tom, ze takovydle jidla nikdy jist nebudou
Já nevím. Babicu neznám a asi se nepřinutím na to koukat, nicméně…si taky myslím,že opačný a stejně úsměvný extrém od žraní jen toho nejlevnějšího hnusu je udělat z jídla nějakou nadřazenou činnost. Tohle úplně nesdílím. prostě když mám hlad, tak si koupím nebo uvařím něco, co mi chutná. příjemně mě to zklidní, naladí, ale…asi jako spánek, nejsem ten typ, že bych chtěl projíst, provařit nebo prospat půl dne a ještě o tom vyprávět. I tak jsem asi snob. Zase v něčem jiném, zejména v té definici “dělá dusno tím, že upozorňuje na svoje lepší a vytříbenější chutě, zvyky, vkusy, normy, životy a staví je do protikladu k těm ostatním.” jsem se poznal. Nevím, jak moc to jde zobecnit na ostatní snoby, ale u mě to nějak nevyvěrá z hloubky, spíš naopak, je to taková maska, brnění a taky úsměvná snaha tak trochu aspoň v něčem zamachrovat a zapomenout na chvíli na své jasné outsiderství a nepochopitelný smutek.
Chachá, já jsem multitaskovací snob 🙂 Mám několik různých kultivarů snobizmu a tiše (některé hlasitěji, jiné jen trochu hlasitě) si je pěstuji. Babicu už jsem si taky směle zdrbla. Jeden by se u toho i bavil, jenže když pak čte ty komentáře pod archivem pořadů, až mu zatrne. Já se sice musím krotit, abych si uvědomovala, že se pohybuju v opačném extrému, když už se z něj nehodlám vracet zpátky tam, kde je člověk “normální,” ale co je moc, to je moc. Tomuhle jsem nemohla odolat. A snad ještě víc mě vytáčí ty jeho cestopisy. Netuším, kde ho vyhrabali, ale na stanovisku “my máme větší sledovanost, než máte vy všichni dohromady čtenost” asi nic nezměníme. Takže s ním můžeme nesouhlasit, ale to je tak asi všechno, co s tím můžeme dělat.
Archiv už mám zakázaný, ony ty jeho hlášky jsou nakažlivé, když se berou jako parodie. Měla jsem co dělat, abych do článku o másle nenapsala “na smetanu pozor, ne každá je dobrá.” 🙂
Rušit Vinograf je nebezpečné rozhodnutí, ještě by to vyvolalo vlnu dobrovolného poustevnictví a odliv snobů z českých blogů. Tomu se musí zabránit všemi dostupnými prostředky. Když nás je víc, nemusíme si připadat jako takoví úchylové 😉
Bohuzel se nemuzu pridat do diskuze nebot ten porad neznam aneb bohu dik mne takove porady nezajimaji !! Pokud radi varite muzu Vam jen vrele doporucit kucharky z edice Teubener – to je snobarna co kniha tak cca 1000,- czk, ale uroven je genialni s James Oliver a obdobni kasparci ci jine pomatene kucharky si nemuzou vedle ani cuhnut ! Dale doporucuji Plachutta – Kochschule taktez genialni vec !! Pri zakoupeni techto kucharek se vystavujete velkemu ryziku ze vas nekdo oznaci za snoby takze na vlasni nebezpeci !
sorry zasadni preklp TEUBNER..
Hele myslíš to vážně s tím odchodem na nebesa? Jestli to je výsledek onoho pořadu, pak jde o neskutečný výsledek věci.
Hle Bódhisatva.
p.j.: Koukni na to! To je ta pravá dekadence!
Vlaďka: On má i cestopisy? Panebože, tak to je úplnej Leonardo! A ještě ty lyže, že jo. A to dobrý milovnictví. A to játro!
Hugo: Díky za tipy. Já to četl, že při zakoupení těchto kuchařek se vystavím velikému ryzlinku. To bych mnohem radši 🙂
kec: Ne, to byl kec 😉 Já budu sedět na lítajícím koberci a mumlat GATE GATE PARAGATE PARASAMGATE BODHISVAHA. A psát o chlastání.
Z Babicovy show jsem videl hned prvni dil a to dokonce cely, protoze jsem byl okamzite po zacatku uveden do transu, ze ktereho mne vytrhly az zaverecne titulky. Na bajecne borce v bagancatech z CT1 uz jsem si dokazal vytvorit filtr, ktery zajisti absolutni rezistenci vuci jejich napadum, ale Babica byl zkratka napoprve az prilis velka pecka mezi oci. Schema poradu a hlavni protagonista mne donutily dekovat prozretelnosti za vitezstvi demokracie a moznost vyberu mezi dalsimi televiznimi kanaly, protoze nejak takhle musel vypadat kulinarsky program v padesatych letech minuleho stoleti. Jsem presvedceny, ze Babica varit umi, ale ten porad je presne pro Frantu s Emilkou, co zrovna prijeli z Penny a chystaji se do Lidlu, pac tocenak je tam o korunu padesat levnejsi. Jsem snob, ale beru si jako celozivotni zavazek sve snobstvi jeste prohloubovat :-).
Babica je noční můra. Když na něj pomyslím, tak mě přechází chuť k jídlu 🙂
Tomas: Díky, nejsem v tom teda sám.
Cutie: Neblbni. To je jakobys řekla, že tě s Michalem Davidem přejde chuť na hudbu.
S panem Babicou mám společné příjmení a jsme i vzdálení příbuzní. Jeho rodina pochází z Morkůvek, ale vyrůstal v Praze, kde se i vyučil kuchařem na SOU Praha-Satalice. Začínal v bufetu Na Knížecí v úseku ruských vajec (má jich na kontě circa 12 milionů). Pak v dloubárně rybích očí lodní kuchyně botelu Vyšehrad. Potom byl přijat vzhledem ke svým zkušenostem jako lodní kuchař bývalé československé flotily. Po prodeji flotily krátkou dobu nezaměstnaný. Pak měl tu čest vařit na hausbotu “Serafínka” Viktora Koženého. Po odření hausbotu na Odře prodal Kožený plavidlo i s kuchařem vietnamskému obchodníku s protoplasmou. Křižoval s ním moře celého světa. Svobodu obdržel po 5 letech služby v nepředstavitelných podmínkách, jeho čeština je však dlohodobým používáním toliko long-xujenského dialektu značně pošramocena. Mořská sůl mu vyžrala hlasivky. Zato nemusí solit – je tak prostoupen mořským vzduchem, že stačí pouhý kontakt s potravinou. Nyní působí na Nově. Vařit umí.
Pripada me,ze v momente kdy nekdo zacne byt aspon trochu uspesny, tak se hned lidi bavi tim, jak daneho cloveka ocernit. Proc si kazdy nehledi sveho. Me Babica nevadi. Varim velice rad a z jeho poradu si vzdy neco odnesu, nejakou myslenku ci napad pro moji jidelni party. I kdyz ja varim podle chuti a nikdy nedelam stejne jidlo, nebo jidlo podle nekoho. Jen se inspiruji. Muj nazor. Myslim si, ze vi o cem mluvi :-)a varit umi, at uz je to levne ci drahe jidlo.
Vinograf: Maje televizor, jsem se s Babicou potkal. Takové letmé setkání dvaapůltého druhu. Minuta? Podléhám degresi. Přestává mě bavit přemýšlení a raději intuuuji a vyhýbám se tak hromadě zbytečných otázek. Intuice hraje přesilovku, rozum se férově brání . Snobismus, Forma nad Obsahem, to je myslím přesné. Konformita jisté vlnové délky.
p.j.: Žádný strach o ryzost identity, sem pravokořenní snobové nechodí. Nepátrají, nehledají detaily,času nemajíc. Musejí zvládnout spoustu témat : studená fúze, skvrny na slunci, skvrny na játrech, skvrny. Protilehlá hranice u mne leží pitvání molekul, atomů, bozónů, zónů, ónů… Situace, kdy diskuze začíná žít svůj vlastní život oddělena od „podstaty“ věci. Diskuse nebo spor na jejichž konci spí otázka: „O co to vlastně šlo? „ Nadhled! Žádný nadhled není dostatečně vysoký. Pochybovat je cnost, ale tady je nadhledu dost, mraky:
PH: Kdyby si každý hleděl svého, kam bychom došli? Když jde někdo s kůží na trh, tak právě proto, že si nehodlá hledět svého. Ať už mě dotyčný chce informovat, nebo poučovat, jde do toho s rizikem (a s vědomím), že ho za to budu kritizovat, obzvlášť pokud existuje hned několik kritérií, podle kterých ho zkritizovat můžu. A pokud bude moje kritika k věci, očekávám, že se dotyčný poučí. Všimněte si, prosím, že my nekritizujeme páně Babicovy osobnostní rysy či milovnické umění, ale jeho kuchařské a terminologické neschopnosti, které se snaží vydávat za přednost. Kuchař by měl umět vyslovit francouzský název jídla, a to především tehdy, když vyzdvihuje jeho francouzský původ.
Vinograf: Neblbnu, je to nadsázka 😉
Je aby ty jeho dobroty za čas nepřišly ke cti – krize je potvora!
Ale zase – když se to někomu líbí…nakonec taky nečekám, že Na Vlachovce budou hrát Radiohead:-)
babica: Díky! Jsem rád, že jste do toho vnesl trochu světla!
j.j.: Myslíte AKUMULÁTOR!
Cutie: Uff!
b.š.: Vytkněme si to jako jeden z cílů pro nadcházející pětiletku: Radiohead na Vlachovku.
vase reakce mne donutily shlednout dva recetpy z jeho bohateho rejstriku. Opravdu doporucuji tento (http://archiv.nova.cz/multimedia/babicovy-dobroty-plnene-papriky.html). hlavne me dostalo mnozstvi soli, prakticky jedineho koreni, ktere pouzil, jez nasypal na mlete maso. Hodne by mne zajimala chut protlaku smichaneho s vodou. to musi byt lahudka.
Babica umi varit…MIchal David taky umi hrat, Eva s Vaskem i neco zazpivaji. Ale je to ten protlak smichany s vodou a parkova svickova.. Proc o tom psat? Do te doby, nez jsem ochutnal 85% cokoladu, tak jsem si myslel, ze Milka je cokolada. Ted uz vim, ze je to sladky krem. DO te cokolady jsem sel na zaklade nejakeho clanku.
Nechci nikoho urazit, ale myslím si, že tento pořad není určen pro gurmány, ale pro normální lidi, kteří si nemůžou koupit třeba divočinu a marinovat ji několik dní a pak to neumět uvařit. Můj děda vycpával vykuchaného zajíce senem nebo slámou už nevím aby se naležel a pak byla perfektní svíčková. Nebo babičkovské králí játra s vajíčkama prostě dobrota. Kvíčaly se nekuchaly a také byly výborné ale dnes to nejde Lidi nemají čas a kdyby zjistili jak dlouho dobu budou na takovou pochoutku čekat tak by jedli radši suchý chleba a to si myslím, že si můžu dovolit jíst co chci. Dám si ale radši starší rychle udělané knedlíky s vajíčkem a mlékem než abych čekal na křepelky na brusinkové omáčce. Naše prababičky nebo ještě babičky uměly vařit, protože dělaly pro panstvo kde za to byly placeny. Dnes to nejde.
Miras: Výborně. A víno se dělá, když z hroznů teče šťáva 😉
Silentservice: Máte naprostou pravdu. Vtip je v tom, mít dost peněz na to, aby si člověk mohl vaření užívat. A vlastně vůbec užívat. Nebo si najmout něčí babičku. No bejt panstvo prostě.