Má to vůbec (blogo)CENU?!
Je pátek a vichr prořezává náměstí v Poličce jak trumpeta úterní hustovzduch ve velký Lucerně. Němá je tlama muzikantů, hladová a zmrzlá jak Johanka z Arku na hranici, dřív než přiložej první louč. Jaký nohy musel mít Bohuslav Martinů, když nosil tátovi denně na místní zvonici sváču! Nabušený a odolný jako mysl pisavce, co se vydal do spáru pavoučího netu. Namakaný prostě.
Blogy jsou zvláštní věc. Místo vzdělání a průpravy vám stačí nadšení a výdrž, místo školení snažení a místo zkoušek motivace. Při psaní je mi jak při platónskym dialogu – principem disputace a kritiky je především ujasnit si vlastní myšlenky. A jednou z myšlenek je akce, provizorně nazvaná BLOGOCENY. O co tam jde?
Především o to, stmelit roztříštěnou blogoscénu do jednotícího výronu aktivity, která by se mohla stát odrazem aktivity všech efenbí webopsavečků. Dát nějak seriózně najevo, že nemusíte číst velkomédia na to, abyste si přečetli něco, co vás zajímá. Poukázat na to, že blogy nečtou jen další blogeři a že informace má svojí váhu, i když není otištěná v celostátním deníku.
Je to týden, co jsem obeslal okolní blogery spamomailem s výzvou k diskuzi nad takovýmhle nápadem a světe div se, místo nařčení z naivity a donquijotizmu se vrátily pozitivní zprávy. Přidaly se mraky dalších psavců a vypadá to, že v roce 2009 obohatí náš svět nová cena. Cena blogerů a jejich čtenářů.
Co to je? Mělo by jít o ocenění toho nejlepšího, viděno optikou blogerů a jejich čtenářů. Měla by to být soutěž, která proběhne na neutrálním místě (neutrální doméně), ale s mediální podporou všech blogů, píšících o jídle a pití. Koncept akce si můžete přečíst teď a tady – rozeslaný text je kurzívou. Budu moc rád, když zareagujete v komentářích nebo v mailu.
O co jde? BLOGOCENY by se mohly stát určitou protiváhou k oficiálně udělovaným ohodnocením, medailím, oceněním a soutěžím, probíhajícím v médiích a pod patronací velkých sponzorů a mediálních partnerů. Měly by ukázat, že naše gastroblogy mají svoje čtenáře, ti mají svoje názory a ty by měly být slyšet.
Ještě předtím, než je možno něco začít, musíme se shodnout, jak by takové ceny vůbec měly vypadat. O čem budeme hlasovat? Kdo a jak bude hlasovat? V jakých kategoriích? To vše si musíme určit. Proto jsou k diskuzi následující základní body:
1) Kdo bude hlasovat?
- a) veřejnost bez omezení
- b) veřejnost pouze z řad čtenářů food/wineblogů
- c) odborníci
- d) food/wine blogeři
- e) kombinace
2) Jak proběhnou nominace?
- a) nominace budou předem dané
- b) nominovat může každý
- c) bez nominace, rovnou se bude hlasovat
3) Jak se bude hlasovat?
- a) výběr ze všech nominovaných
- b) výběr z nejčastěji nominovaných
4) Jak bude udělení ceny omezeno časově?
- a) nominovat lze počin s časovým omezením aktuálního roku (tj, žádný počin se nemůže nominovat více let za sebou)
- b) nominovat lze počin bez časového omezení
5) Jaké kategorie byste navrhli v sekci JÍDLO? (příklad restaurace, potravina, gastronomická akce, osobnost, kuchařka…) MAX 5 KS
6) Jaké kategorie v sekci NÁPOJE (vinař, pivovar, vinotéka, kniha, akce…) MAX 5 KS
7) Hodila by se i sekce ANTICENY? (restaurace, výrobek, “gastronomický jev”, prodejce…) MAX 5KS
8) Co z toho budou mít vítězové a co čtenáři?
9) Jak by se měla anketa/cena jmenovat?
Co dál? Teď by měla následovat plodná diskuze o kategoriích a koncepci, kterou se pokusím moderovat tak, že budu shromažďovat vaše došlé maily a každý týden pošlu aktualizaci došlých nápadů. Pokuste se prosím stručně vyjádřit ke každému bodu. Až se shodneme nebo aspoň dostatečně rozhádáme, vyhlásím datum konání (viděl bych to předběžně na únor až březen 2009). Mezitím zařídím všechny administrativní záležitosti a můžeme vypuknout.
Těším se na vaše názory, příspěvky, tlachy. Těším se i na váš výsměch a obvinění z naivity. Doufám, že se přidáte!
Asi bych měl držet hubu a nekazit lidem zábavu a nadšení, ale nedopustím si malý dloubanec: Nepřijde vám (aspoň někdy) tahle honba za zlatou medailí, nobelovou cenou, oskarem, pohárem vítězů pohárů, zlatým slavíkem, miss world, pulitzerovou cenou a zápisem do pelhřimovské knihy rekordů už tak trochu…off? Celý to pozdně kapitalistický závodění, stoupání na špici skrze stále rostoucí křivky a grafy, překonávání se, posunování latěk, známkování, bodování, ta pinoživá snaha být aspoň v nějaké blbosti nej…nevede to k trochu pokřivenými vnímání reality? Kam až lze se takhle dobrat? Je ten ze zlatou medailí skutečně nejlepší? Nejdokonalejší? Jsou ti ostatní tedy jen nedokonalým křovím pro vítěze? Není lepší aspoň do něčeho tyhle výkonostní věci nezanášet, dávat si jen osobní cíle, těšit se spíš z pestrosti a mnohobarevnosti než sbírat hlasy a třást se na těch pár minut, kdy testosteron naplní krevní řečiště, chlapácký řev ústa a šampaňské zkropí dav pod stupněm vítězů? Nestačil vám Obama s tím…jak se vlastně jmenuje ten, co prohrál? :-))
Neposlouchejte ho 🙂 V určitém okamžiku si každý, kdo něco dělá, chce oplotit svůj dvorek. Takhle vznikly všechny profesní organizace, komory a svazy 🙂 To přece nebrání jiným, aby se snažili, a to srovnání může být docela užitečné a motivující.
Já bych v tom neviděl honbu za cenami (možná je to první podnět na změnu názvu BLOGOCENY na BLOGOnecojinyho!) ale spíš snahu o nějakou konsolidaci a zviditelnění. To mi přijde docela vtipný.
Teda já doufám, že každý pochopil, kdo se má “hodnotit” 🙂 Že nikdo nebude bodovat a dávat ceny těm blogům, ale jejich čtenáři a autoři zkusí ocenit jiné projekty či osoby. Tedy že kupříkladu vyberou “domácí osobnost ve světě vína” jako protiváhu k lidem, kteří jsou v tomto oboru zviditelněni v klasických médiích.
No tak 🙂 Oba máte pravdu přece, jako vždycky. Zkonsolidovat se a zviditelnit se je výchozí bod, protože efenbí blogy dneska čte víc lidí než efenbí tištěný časáčky.
J.Č.: Já doufal, že je to jasný, ale už mi pár lidí naznačilo, že ne úplně. Takže díky za doplnění.
Mimochodem, kolik ze je sem denne pripojenych unikatnich IP adres?
Tě Bůh! Chce se mi křičet “Neposlouchejte ho!”, ale každý svého štěstí… Dejte tisknout průkazky, ta s číslem jedna je samozřejmě nejcennější 🙂 Že já do tohohle článku vůbec lezl. A když, tak nemlčel.
arx: Posílám printscreen statistik do mailu.
Myslím, že blogy jsou spíš o nadšení, než o nějakých cenách. Na druhé straně je určitě dobrý nápad, vyvolat nějakou diskusi, kde by se upozornilo na zajímavé stránky, vyzdvihlo v čem jsou třeba originální, případně co jim schází k dokonalosti. To by věci prospělo.
milasko: Aha, takže to vážně není jasný, omlouvám se. Stránek se to netýká. Blogů se to netýká. Nebudou se dávat žádné ceny blogerům ani blogům. Nebudou se vylepšovat ani upozorňovat na jejich chyby. Mají být jen hybnou silou 😉
Jsem jednoznačně za nezávislé hodnocení bloggerů. Nesouhlasím s tvrzením, že jde v tomto případě o honbu za zlatou medailí, ale právě naopak, jde o zmapováním a zhodnocení gastro/víno terénu právě těmi lidmi, kteří se v tomto oboru snaží sami vzdělávat a na hodnocení nemají žadný jiný zájem než je ten, aby se o daném podniku/či vinaři lidé dozvěděli. Jen tak můžeme dát do jedné roviny nabubřelost některých in-podniků a vinařských firem s malým vinařem, který dělá dobré víno a příjemnou vinárničkou s kůkstárem z lidu, kde je člověku prostě dobře. Hlásím se za! 🙂
yaksi: ale přeci tohle všechno, co uvádíte, zastanou primárně články na blogu. otázka zní, proč tyhle individuální a originální hodnocení nějak průměrovat do nějakých přehledných srovnání, žebříčků, hlasování? Opravdu uznáte, že třeba vinařství nebo restaurace, kteří podobnou soutěž vyhrají jsou I PRO VÁS OSOBNĚ nejlepší? Vždyť kam to vede je jednoznačně vidět u soutěže Vinař roku. Nebo si taky myslíte, že nejlepší zpěvák v ČR je Karel Gott? Divácké ceny taky před lety sbíraly pohádky Zdeňka Trošky, přesto bych já šel do kina na úplně něco jinýho. nechápu smysl těhle anket. smysluplnější mi přijde, když si na konci roku každý jednotlivý bloger udělá svůj žebříček nejlepšího vína, restaurace, čehokoliv za poslední rok – ale nikdy bych to nemixoval a nesčítal hlasy od různých lidí – vyjma toho, jak to má Jižní svah, tam v podstatě o nic nejde, spíš o to zmapovat povahu a zkušenost čtenářů (a i tam si sečtěte počty hlasujících).
Nevím, jestli si to všichni zde pamatují, ale před pár lety proběhl podobný enthusiální pokus na webu ovine.cz. Jmenovalo se to Etiketa roku. Každý z čtenářů mohl poslat svou nominaci a každý mohl o nominacích i hlasovat. Výsledek? Druhý ročník vyhrála etiketa z vinařství rodinou spřízněného s panem Krškou z Národního vinařského centra. Tuším, že jim přišlo cca 27 hlasů…ovšem, jak zjistili administrátoři, valná většina právě z počítačů pana kršky a jeho blízkých. Proběhla kolem toho dost rozvášněná diskuse, jestli je to morální, jestli je morání i odhalovat anonymitu hlasujících, a věřte, diplom pak chlapci předávali hodně znechuceně a soutěž tím skončila, do dalšího ročníku se nikomu nechtělo. Chápete to? Ovine.cz tehdy mělo několik stovek unikátních přístupů denně, ne každý měl ovšem chuť se nějakých přiblbých anket účastnit, takže když se hlasující rozprostřou do nějakých těch pětadvaceti nominací, úplně hravě to pak je zmanipulovatelné. Chytré vinařství/restaurace/kdokoliv z nominovaných při tomhle počtu hlasujících dokáže několika telefonáty zmobilizovat třicet, padesát kámošů, známých zaměstnanců, rodinu – a mají to v suchu. Aby to mělo, tedy ty výsledky, nějakou váhu, muselo by hlasovat tak tisíc lidí (nebo pět set, ale jen na tři nominace – to už ale moc demokratické není). ani se nemusím ptát, jestli je tolik znalých milovníků vína, kteří čtou vinné blogy a mají rádi hlasování. 🙂
yaxi: Díky za podporu!
p.j.: Chápu tvůj odpor k masovosti a nechuť k stádovosti. Rozumím i tomu, že pro tebe Kája není zpěvákem roku. A vážím si vaší průlomový snahy, která bohužel tenkrát ztroskotala. Byl bych blázen, kdybych si myslel, že na něco takovýho stačím sám. Proto jsem požádal o pomoc ostatní blogery, co píšou o jídle a o pití. Ti všichni dohromady, co do toho už teďko jdou, mají návtěvnost několik tisíc lidí denně. To už není málo na to, aby se akce povedla.
Vím, že žebříčky nejsou všechno. Ani Slavíci nebyli. Přesto mě zajímá víc hitparáda Rádia 1 než Blaníku.
Souhlasím celkem se vším, co jsi tady uvedl, ale přesto doufám, že se nám to podaří nezvorat. A vážim si tvýho kverulantství, protože dobře upozorňuje na možný problémy a pomáhá mi si uvědomit, na co si dát bacha. Takže jen tak dál.
p.j.:
Můj názor je ten, že snaha něco srovnávat není primárně zavrhnutelná, pokládám ji dokonce za přirozenou. A ve svém příspěvku jsem se nechtěl zabývat způsobem jak to provést (to musí udělat organizátoři) ale jen holým faktem, že pokládám snahu o nezávislé hodnocení na tomto poli za dobrou. A nemyslím si, že bloggeři (popř. čtenáři těchto blogů), kteří se danou problematikou zabývají by se nechali opíjet rohlíky.
Příměr hitparády Blaníku či R1 je druhou věcí a jakkoliv s ním souhlasím, vždycky při výběru skladby (ať už do éteru či do hitparády) o nějakou selekci (byť subjektivní tedy napadnutelnou) jít musí. A skutečnost, že se ta či ona píseň dostala až do rukou hudebního redaktora znamená, že i ona musela od svého vzniku někde v garáži projít celou řadou různých selekcí. Kdyby tomu tak nebylo, nikdo by se o ní prostě nikdy nedozvěděl.
My lidé sice nemůžem být nikdy zcela objektivní, přesto bych nechtěl, aby mi skladby té, či oné stanice vybíral počítač.
Člověk zvídavý (navíc rejpal a šťoural jakým správný blogger prostě být musí) může mít problém s žebříčkem hitparád, vinařů či restaurací. Pokud však mluvím za mě, když si naladím nějakou stanici, řeknu si: tak ukažte, co tu máte. Když film dostane oskara, říkám si-aha, podívám se na něj a udělám si názor zda je to dobrý film i pro mě. S tím výběrem se buď ztotožním, nebo ne. A když to úplně přeženu, pokud kupuji zimní gumy, prostě se podívám na srovnávací test německého autoklubu ADAC (já vím, že zde je subjektivita téměř vyloučena, ale pořád jde o výběr lidí, kteří rozumí své práci).
A mé patetické provolání závěrem zní:
Vybírejme, hodnoťme, dávejme ve známost, diskutujme či zpochybňujme výsledky-jen tak zůstane v tomto mikrosítu to opravdu dobré…
Škoda každé poezie, jež tleje všuplíku, škoda každé písně jež zemře s šíleným kytaristou a škoda každého pokorného vinaře, kterého převálcuje sousedská vinařská firma bývalého předsedy JZD s prolobovanou plackou Salonu vín.
Omlouvám se, jestli vícero slovy říkám totéž, hučelo to ve mě jako v koze… 🙂
ale jó šak to já jen tak brblám. vínograf to ošéfuje myslím slušně a jak se znám, tak do té ankety budu hlasovat jako jeden z prvních a ještě mi to přijde zábavný.
yaxi: Já si vás zařadím do mailing listu. Vaše nadšení pro tuhle pitomost mi imponuje 🙂
p.j. A no dyť já věděl, že to takhle dopadne 😀
ano, moje nadseni obcas hranici se sebevrazdou. klidne me tam zarad 🙂