Kam (už moc ne)chodím pro víno
Když se v Praze vynořil Wine-Depot, bylo to trochu jako zjevení. Sklenička ho dokonce vyhlásil objevem roku. Prodejní strategie působí docela efektně – můžete si vybírat z několika regálů vín ze všech koutů planetky a ještě si můžete cucnout. Všechno to ukazovalo na ideální podnik pro naplnění strategie “Nekupujte nic, co vám nedají ochutnat.” Zajíce v pytli prostě.
Pozitiva a sociální jistoty: Pokud do WD zavítáte a budete se rozhlížet po levnějších kouscích, kolem stopadesáti korun je docela výběr – hlavně v lehkých a nenáročných běláscích. Sauvignon z Tourraine od Domaine Clos du Bourg, suchý Jurancon, Muscadety z Loiry, bývalo tam docela slušné základní Viré-Clesse 06 od Cave de Viré, ale ročník 07 už je o dost horší, Riesling od Wintera atd.
K původní prodejně v Jesenici přibyla časem i druhá v Horoměřicích – tu jsem měl na kole kousek, takže jsem tam občas vyrazil pro zásoby. Od jara do podzimu jsem monitoroval sortiment způsobem pokus omyl. Co mi jó chutnalo, koupil jsem znova, později ještě a pak ještě třeba. Jenže víno se začalo měnit. Čím dál tím víc působilo utahaně, objevovaly se těkavky, nekonzistence kvality obsahu lahví byla pořád zřetelnější. Pro poslední várku jsem si byl před týdnem a nemám z toho dobrý pocit.
Především – Wine-Depot je daleko spíš než vinotéka vlastně supermarket. Co na tom. Pokud kupujete vína pro běžnou denní spotřebu, budiž. Ale jejich skladování je mírně řečeno neortodoxní. Jako v supermarketu prostě. V obchodě je celoročně kolem pětadvaceti stupňů, láhve stojí na regálech jak vojáci a perou do nich bodovky. Jak dlouho tam to víno vydrží v pohodě? To asi záleží na tom, jak rychle se zboží točí. Ale mám pocit, že vína co jsem tam poslední dobou koupil, se zrovna nijak moc netočily.
Pokoušel jsem se to několikrát naznačit obsluze – dvěma milým, byť vínem absolutně nedotčeným mladým paním – ano, už to slyšely, ale šéfové změnu nepřipouštějí. Jedná se o vína k rychlé spotřebě. Inu, Brunello přes tisícovku nijak závratně rychle nespotřebovávám. Ale kdyby na to přišlo, mají ho leckde, takže ho nemusím kupovat tam, kde jich kartón stojí ve vedru a na světle.
Když to nevyšlo u obsluhy, počkal jsem na jejich pravidelnou akci – ochutnávku se sommeliérem. Bohužel, ani to nezabralo. Nehledě na to, že akce byla zoufale nepřipravená a dva mladí sommeliéři Global Wines (pod jejíž křídla WD patří) prakticky nedokázali k otvíraným láhvím říct nic víc, než co se dalo vyčíst z jejich etikety, v otázce skladování vína si vedli svou.
Kdo jsem já, abych přesvědčoval zkušené prodejce a znalce vín o tom, jak by se mělo skladovat? Jsem jenom zákazník. A čím můžu obhájit svoje tvrzení, že vína tam trpí a jsou horší a horší? Asi jenom svojí tlamičkou a frňákovníkem. A důvěrou tam nakupovat. Nebo nenakupovat.
Co si myslíte o skladování lahví ve WD? Máte v tamním sortimentu nějaké oblíbence? Kdo má mít lepší podmínky? Víno nebo zákazníci a obsluha?
V tamním sortimentu oblíbence nemám, ale něco (co jsem znal) jsem občas koupil přes internet od globálů, teď už dlouho nic. Možná třeba Trimbacha bych si od nich dal říct, kdyby teda byl levnější :o)
Ale jinak podmínky má mít samozřejmě lepší víno, lahve hezky naležato někde v chladu a vystavena jen jedna. Chápu, utopie, to by se prodavač uběhal. Na stejný problém jsem nedávno narazil v nové vinotéce Wine Home (http://jizni-svah.blogspot.com/2008/11/nov-domov-pro-vinn-nadence.html), tam se taky bojím, že některé kousky to v regálech nebudou mít snadné.
Ale ne zrovna ideální skladování je problém na mnoha místech 🙂 Vždycky, když koukám na lahve, co tam očividně leží už nějaký ten rok, je mi líto zákazníka, kterému to agilní prodavač jako “výborný archívek” vecpe :o)
A můžu poprosit o tip na vinotéku, kde jsou zásady skladu splňeny, a kde je zároveň možné koupit kvalitní víno za rozumnou cenu? (čti marže < 30%)
Dominec? Le caveau? Nebo jinde?
S díky L.
Luboš: Najvíc sympatická je mi v tomhle směru třeba brandýská vinotéka U Zámku. Pana Bartoníčka jsem nikdy neviděl jinak než ve vaťáku. Je tam celoročně 8-10 stupňů, světlo tlumené, většina láhví leží. Pro obsluhu je to teda o revmatizmus, chápu. Navíc, co se marží týče, většina vín, po jejichž cenách jsem se pídil ve vinařstvích, je tady za stejnou cenu jako u výrobce.
Sklepní skladování mají na Karlově náměstí, ale není to extra hluboké a tam právě mají tu “archivní přirážku”. Pěkný hluboký sklep je v Ungeltu, ceny tedy spíš vyšší. V AdVivum mají též vše klimatizované. Samozřejmě Vinný humidor v Makru a Le Terroir. Ten funguje i jako vinotéka – jen když to nechcete vypít tam, tak vám uberou cca 30% z ceny. Z “normálních” vinoték se zdejší produkcí nedám dopustit na Vinotéku v Podskalí. Tam sice nejsou klimatizovaní, ale jsou tam tlusté zdi, nepere tam slunce, v regálech je od všeho jen tak max.tři čtyři lahve (a dost se to točí), zbytek mají někde ve sklepě a postupně doplňují.
Výborně, díky oběma.
já bych chtěl ještě podotknout, že na kole s krabicou vína v předním košíku je cesta po horoměřické značně riskantní! 🙂 čklovek si musí dát i pivo po cestě aby vůbec dojel
cuíná jsem já 🙂
Ježiš, cuketka jezdí na kole i pro víno. Jo, pro mě jsou Horoměřice trochu z ruky.
Vhodné skladování vín má i Vinitas. A ceny myslím taky dost příjemné.
Luboš:
ještě bych si dovolil upozornit na můj malý, skromný a cenově doufám přiznivý sklípek (m-vino.cz) v Košířích, vína mám převážně od malých vinařů (většinu z nich si od nich vozím sám) z Čech a Moravy a také pár zahraničních červených (všechny od výše zmińovaného pana Bartoníčka z Brandýsa, jehož vinotéku osobně považuji za nejlepší u nás)
No vida, Košíře mám za kopcem a ještě jsem tam nebyl. A ten Brandýs bych měl taky konečně prubnout.
Díky všem za tipy!
kovalam: Asi se u vás stavím na prohlídku, když se tak chválíte 😉
Vinograf: zastav, já už tam byl (a nic nenapsal, sakryš 😉 a je to fajn místo i majitel 🙂
Ach jo, zase další chytrák který se ukájí na internetu…. proč tady v ČR existuje utopie, že víno za 150 korun má ležet to nechápu (nehledě že většina vín v této kategi má plastové korky nebo dokonce šroubovací uzávěr – to může střeba dělat stojku a je to jedno). Jsou určena pro rychlou spotřebu (do 2 let) a přežijí běžné skladování i nastojato… (nebo si fakt myslite, ze vina napr. z noveho sveta jsou transportovana na klimatizovanych lodich a nalezato???)
Lidi si stále pletou skladování a archivaci – ta se týká fakt drahých vín určených pro dlouhodobé skladování v řádech roků (vína nad 500-1000 korun). Za měsíc nebo za 3 žádný korek na regále nevyschne a víno pokud má obrátku, tak přežije bez úhony i pod světlem – proč si nestěžujete na všech cca 3000 super a hypermarketů v České republice? Víno za 150 je komodita pro denní pití – tedy neni treba každou flašku zabalit do peřiny a kažkou noc uspávat ve sklepě ze 16 století….
Mr. Angry: odpovím částečně za Vinografa:
1) Nejde jen o vína za 150, v tom obchodě jsou tisícovkové lahve a ty moc “vysokoobrátkové” nebudou.
2) Je to specializovaný obchod jen na víno, tudíž lze uplatnit přísnější měřítka než na supermarket, kdy víc než jednodušší vína na běžné pití ani moc nečekáte (a obrátka je tam řádově vyšší)
Odpověd:
1/ Jak to vite? Vy jste zamestanec a vidite do prodejnich vysledku?
2/ Neni to pravda – nabidka v techto obchodech jiz neni co pred dvemi/trema lety. Tesco, Globus – vyrazne zlepseni celkoveho rozsahu sortimentu. Makro – vyrazny posun nabidky smerem k vinum vyssi kategorie.
Mr Angry: fyzikální a chemické procesy nedělají rozdíl mezi víny za 100 či 1000Kč. tím hůře, že čím levnější víno, tím kratší a méně těsnící korky a už z principu výroby těchto často spíš nápojů než vín je jejich zenit krátkodobý a při nevhodném zacházení jdou tato vína strmě dolů. kupte někdy víno nevhodně skladované rok, přivezte ho vinaři do sklepa a porovnejte se stejným ve vinařově sklepním archivu. Jak říká ten zubař v reklamě na zubní pastu: “Rozdíl je proakazatelný.”
Mr. Angry: Vítám vaši kritiku, první na Vinografu obecně. Popravdě řečeno, všechno podstatné vyjádřili p.j. a J.Č. a s jejich odpověďmi se plně ztotožňuju. Rozdíl mezi láhví vína a láhví vína je jenom v chuti. Tu máme každej svojí a podle toho si budeme volit obchody, kde víno nakupujeme. Nemám dostatečné odborné vzdělání na to, abych dokázal chemicky nebo fyzikálně definovat stav, kdy víno působí unaveně a podlamují se mu kolena. Je mi akorát líto, že vína z WD tak působí čím dál tím častěji. Nenabízím nic jiného, než pohled (lehce poučeného) zákazníka.
Co se týče uzávěrů vín, máte pravdu tak z poloviny. Spousta vín okolo dvou tří stovek je i ve WD pod plným korkem a navíc tam (protože se nejmenují Chablis třeba) opravdu stojí klidně rok (přičemž vedro a prudké světlo považuju za daleko větší zlo, než jen to, že láhve jsou nastojato). Odhlížím přitom i od toho, že ochutnávat vám dává někdo, kdo s vínem nemá nejmenší zkušenost a že přitom musíte poodběhnout o deset kroků, abyste se vymanil z návalu jejího parfému.
Nesouhlasím s vámi ani v bodu, že všechna vína z WD okolo dvou stovek jsou určná k bleskurychlé spotřebě. A nejsou tam všechna vína za dvě stovky. Zkrátka, WD je pro mě pěkný koncept s docela dobrou nabídkou. Bohužel nedotažený.