Pan vajíčko a pan Sipp
Když budete mít srdce zjihlé nebo potíže, dejte cihlu k cihle nebo vyražte do Alsaska. Upečte si na cestu třeba chleba, vezměte si paštiku, žal z Moravy s vám krásně vstřebá, uvidíte.
Morava je sice krásná, ale krásy je na světě spousta. Na to, aby věci fungovaly, je třeba víc než jen pohled na Pálavu ozářenou sluncem. Především musí fungovat nabídka a poptávka, běžná lidská slušnost a základní pravidla komunikace člověka s člověkem. U nás je s tím pořád ještě trochu potíž. To je první věc.
Druhá se týče propagace a našich cest k vínu. Odbytu domácích moků by měl pomáhat Vinařský fond, respektive jeho promo aktivity. Jenže Vinařský fond je instituce vybíraco-přerozdělující a jako taková vybírá poplatky od každého a následně peníze využívá na plošnou propagaci něčeho, co vlastně ani propagovat nepotřebuje (víno obecně teda). Platit by naopak mělo, že dobré víno se prodá samo a to špatné by se prodat ani nemělo. Nejvíc mi tak akce Vinařského fondu připomínají reklamy z dob pana Vajíčka. “Pijte mléko. Je zdravé a dobré! No přece mléko, mléko, mléko… no přece mlékóóóóó…” Reklama na mlíko prostě.
Dřív mě napadalo, že za peníze od VF by měli vinaři z Moravy povinně jezdit do Alsaska, učit se, jak se mají k zákazníkům chovat. Už ten pocit nemám. Naopak. Jezdit by tam měli právě zákazníci, aby věděli, co si nemusí nechat líbit. Uvažujte se mnou: běžné základní Ryzlinky (i od špičkových výrobců) stojí v celém Alsasku okolo šesti eur. Grand Cru klasifikované polohy většinou dvojnásobek. Při dnešním kurzu eura jsme teda pořád v cenách pod tři stovky za naprosto špičkovou kvalitu, nádavkem zhusta v bio-produkci, takže do sebe nervete ani ty chemky. Servis je bezkonkurenční. Od pondělka do neděle a včetně svátků můžete většinou od osmi ráno do šesti večer přijít prakticky kamkoli a ochutnat všechno, co vinařství nebo družstvo nabízí. Všechno má správnou teplotu. Otevřít láhev, která zrovna není načatá, není nikdy problém. Služby jsou poskytovány s úsměvem, nikam se nespěchá. Chcete ochutnat všechno dvakrát a dělat si poznámky? Budiž. Nemusíte se objednávat, ani domlouvat předem. Vše je zdarma, včetně mapek a informačních brožur. Cesta? Jasně, je to dál. Ale po dálnici (Džermeny) tam s trochu rychlejším autem jste za pět hodin a ještě si můžete v Bádensku koupit nějakej ten Pinotek.
Pana Louise Sippa jsem vybral jen jako příklad. Dělá sice vynikající vína, ale to se tady bere skoro jako samozřejmost. Když se prokážete zájmem o jeho vína, začne vyprávět o vinicích, o počasí, o duchu místa, o kvašení, nerezu o kořenitosti Tramínů a voňavosti Muškátů, o specifikách jednotlivých poloh, o ročnících a lidech ve vinici a přitom vám neustále nalévá další a další vzorky, noří se hloub do historie a i když vás vidí poprvé v životě, zdá se, že jeho největší snahou je dozvědět se co vám chutná a proč, namísto toho, aby se vám snažil prodat nějakou tu láhev a vy jste ho přestali zdržovat.
Vinařství hospodaří na necelých 40 hektarech, převážně v okolí Ribeauvillé, z nichž většina je v jeho majetku. Do toho patří i dvě Grand Cru polohy – Kirchberg a Osterberg, tvořící asi 12% z celku vinic. Zajímavostí je, že kromě odrůd s povolením nést označení GC, jako třeba Riesling nebo Gewurztraminer, na GC polohách roste převážně Pinot Blanc, který tohle označení nést nemůže. Burgund používá pan Sipp do velkých cuvée. Asi to stojí za to, ale nějak jsem na ně připozapomněl a nekoupil. Dalších 50 árů Kirchbergu je zatím v telecím věku, tutíž neplodí, nebo se to ještě nesbírá.
Sippovic vína sbírají medaile jak borůvky. Základní Riesling je základní, svěží jídelní víno; stejně jako Tramín a Pinot Gris. Zajímavá jsou vína z tratě Trottacker – to je možná budoucí GC, protože dlouhodobě vykazuje excelentní výsledky. Grand Cru tratě jsou pak vážně špička. Riesling z Osterbergu (2004) je naprosto strhující zážitek (92b.), troufám si říct, že jsem asi lepší víno nepil. Jde z něj masivíní dojem, přitom je ale obrovsky svěží a strašně silně minerální. Máte úplně pocit, že hryžete vápenec, co si na něm někdo udělal tartare z lososa a pokapal to citrónem. O Rieslingu z roku 97 jsem se rozepsal tady, ze stejné kolekce je ještě Tramín z roku 99. To bylo vynikající pití hlavně k zapečeným jablkům se žmolenkou, nádherně ovocně nazrále a měkce slastně potvůrkově provokativňo-svůdná dobrota.
Na jaře jedu určitě znova, jinak to nejde. Dávám si za úkol prozkoumat dalších pět vesniček pod řetězem Vogéz a tentokrát asi přibalit kola, aby se člověk mohl sem tam trochu přiopít, když už si vyjel takhle na dovču.
Máte své oblíbené Alsasany? Co pijete k tartare z lososa? Co budete pít dneska večer?
“Máte úplně pocit, že hryžete vápenec, co si na něm někdo udělal tartare z lososa a pokapal to citrónem” … a nebylo to ještě zastříknuto takovým tím lakem v plechovce, co se používá na graffiti? :o)
Na otázky se sluší odpovědět. Oblíbil jsem si Léona Beyera, lepší Alsasko jsem nepil. Ale cenově je to spíš na výjimečnější příležitosti 🙂
Tartare z lososa půl napůl Riesling nebo Chardonnay. Ta šardonka je “spolehlivější”, ale když opravdu vyjde ryzlink, je to lepší 🙂
Dneska večer, když to tak čtu, určitě ryzlink 🙂 Vypadá to na Korába nebo Lahofer 🙂
Před dvěma lety jsem za podobné myšlenky (mnohem opatrněji formulované) získal na webu ovíně.cz titul Z.O.M.V. (Zarytý odpůrce moravských vinařů :o). S radostí ti ho přenechávám k užívání. (Celý text je tady: http://www.ovine.cz/show2.php?id_polozky=6&id_kap=2123)
Jen snad ta otvírací doba od osmi není reálná :o) tipoval bych nejmíň na devátou…
J.Č.:Člověče nebylo, ale možná se to tam za pár let ležení udělá. Beyer je špička, to dá rozum. Ale mám pocit, že za polovic peněz se tam dá najít stejně dobrý pitíčko.
Sklenéčka: Další titul? Jé, díky moc. Pokud je putovní, rád si ho ponechám a pak předám dalšímu vynořivšímu se labužníkovi. A s tou otvíračkou máš pravdu, to mi ujelo v zapálení 😉
Vinograf: netvrdím, že nedá 🙂 ale je to taková příjemná sázka na jistotu (stalo se mi snad jen dvakrát, že to víno mi nesedlo). Hmm, asi bych měl dodělat report z degustace Alsaska, právě tam mi jeden jeho ryzlink neseděl a produkce Zusslina i Sparra ho převálcovala 🙂
J.Č.: Vidíš ho, Beyera 🙂 Mně slo spíš o fakt, že se nám vždycky povedlo někam vlézt a už od pohledu bylo jasný, jaký budou vína. To je zvláštní, jak se duch lidí ve víně odráží! Když někde byli morousovatý patroni nebo tam byla špína nebo se s náma nikdo nechtěl moc vybavovat, stály vína vždycky za prd. Nejlepší vína měli ti, kdo na svoje zákazníky měli nejvíc času. Člověku tak nějak dojde, že se stejnou péčí, jakou se věnujou zákazníkům, se věnujou svým hroznům.
L.Beyer je tak moc příjemnej, protože hlavně dělá věci do sucha. Takže krásný Alsasko jen bez cukru, a to je podle mě ta pravá pecka ! Byl jsem u toho hromotluka ve výrobně a na degustaci a taky v jeho restauraci v Equisheimu (resp. to je hospoda, která patří sdružení tamních vinařů – mimochodem, před pár dny mi říkal pan Ginglinger, že je na prodej! – nechceme to vzít společně?). Tam jsem se poprvé setkal s vymazleným degustačním menu (ne nadarmo tam vedle mne při tom seděla Klára Kollárová z La Degustation – kterážto pražská hospoda ovšem ještě neexistovala :-), a ten hromotluk nám tam doporučil neuvěřitelný ňamky s víny i od jeho konkurentů!
A tím volně přecházím k té poznámce ve vztahu k Moravě: v Alsasku jsem zaznamenal zhruba čtyři věci, které až se dostanou na Moravu, mohu klidně zavřít desky z názvem VIZE2008 a v klidu umřít: 1. téměř každé vinařství má svou degustační (prezentační) místnost na náměstí nebo na hlavní ulici ve městě, kde to funguje tak, že degustace vín je zadarmo (ale také každý si odnese koupenou lahev). 2. Většina tamních hospod se specializuje na jednoho nebo několik místních vinařů a nabízí jejích (obvykle kompletní) sortiment vín k místním jídlům, což je regionalita jako prase ! 3. vinaři si tam nejdou po krku, ale spolupracují a financují společné projekty (např. tu hospodu). No a 4. věc: nemají tam Vinařský fond. Vinařský fond je jedno z největších zel, které mohlo Moravu potkat, neboť neuvěřitelně korumpuje a deformuje české vinařské prostředí. Díky existenci VF se vůbec nikdo nechová normálně. Vinařský fond drží v šachu každého vinaře, neboť každý vinař odvádí (z lahve nebo z hektaru). Nikdo nemá tak úplně čistý štít, buď nemá v pořádku papíry nebo tak trochu počesku podvádí, a VF to ví a má ze zákona oprávnění provádět kontroly obdobné daňové kontrole. Kdo zlobí, čeká ho tedy kontrola, nebo se jí alespoň může oprávněně bát. Dále: Kdo nemá dost ekonomického sebevědomí, tak čeká, až mu VF utrousí na jeho usmolený projektík. A VF občas utrousí, zdaleka ne dost, ale tak akorát, aby se žadatel choval dostatečně loajálně a neremcal víc, než za dveřma své obecní hospody. A ten, kdo má dost hrdosti a o nic nežádá, tomu existence VF pokřivuje hřiště, protože pod hávem podpory marketingu vína cpe peníze do propagace jeho konkurence (převážně do supermarketové produkce). Ve výsledku tento systém způzobuje, že Morava je morálně devastovaná. Vytváří se tu prostředí, kde stojí kasta kamarádů proti zbytku světa – buď cholerických zadubených moravských hlav či levitujících křiklounů (co sice nadávají, ale tak, aby se jim toho nic nestalo – co kdyby nakonec ukáplo i jim, co kdyby se přišlo na jeho malý pančováníčko… atd…). Kamarádi dostávají do kapsy a mají veškerá privilegia, odpůrci dostávají po tlamě a levitanti nejsou rozhodně nebezpeční. To vše podtrženo českou povahou znamená, že nikdo na Moravě nevstane a neřekne, že je něco shnilého na tom, že Svaz vinařů ČR, Národní vinařské centrum a Vinařský fond (víc vinařských institucí tu nemáme) ovládá parta nějakých 10-15 ti lidí, převážně politiků nebo kapitánů velkých firam, kteří mají dvojí moc: jednak sedí na penězích, které jim sice nepatří, ale vzájemně si je přihrávají, a jednak mají nástroje na to, jak trestat nebo odměňovat ostatní. Tenhle systém je téměř dokonalý a je jedním z rozhodujících důvodů, proč nebudeme na Moravě nikdy pít vína jako v Alsasku (čest výjimkám) a způsobem jako v Alsasku, a proč vinice na Moravě vypadají jak vypadají. A také, proč tu neexistuje koncepce čekého vinařství, proč nikdy nezavedeme smysluplné VOC, atd… Je mi z toho smutno, pokusil jsem se to nabořit z venčí, ale musím říct, že výsledek toho snažení je tristní. Vinaři se nepřidali (viz mrtvé stránky VIZE2008 – revoluci přece nemůže za vinaře dělat nějakej Pražák).
Považuji to za frontální vítězství zla nad dobrem. Očekávám, že letošní neprodejná nadprodukce hroznů povede k masovému opouštění vinic a k čerpání dotací na jejich klučení, těch samých dotací, za které se ještě před dvěma lety horečně a bez koncepce osazovalo. Ale furt to není dost, aby vinaři vzali ten klacek na rozbíjení matoliového klobouku (jak jen se to sakra jmenuje?) a šli vyhnat ty bafuňáře z jejich teplých místeček…. Oh Shit ! (a pardon že jsem se tak brutálně rozepsal…)
hores: Jemináčku, sám bych to líp neřek´. Díky moc za románek. Prostě víno, fotbal a politika mají podobné zázemí, no. Ale nevidím to zase tak černě: třeba vínoblogy vykazují neustálý růst zájmu 😉 lidi čím dá víc zajímá, co pijou, co jedí, odkud to je, jak to vyrostlo, kdo to dělá atd. Možná (doufám) je tenhle blbostav jenom epizodní stádium vývoje k něčemu lepšímu, dopomoz nám k tomu třeba i nadprodukce a takový srandy.
Hele ty ses nám Horešku rozepsal 🙂 no, něco na tom pravdy bude…asi. nabořit zvenčí 🙂 hehe. no, jsou to věci, že?
hores: slyšel jsem od vinaře i jiné (sebevědomé) hodnocení: ti co do VF nejvíc přispívají, si přece nenechají vzít kontrolu nad těmi penězi. To by přece byli blbí :o) VIZE2008 tomu byla blízko a z idealistických důvodů jsem jí fandil, až mě překvapilo, že ten poslední krok neudělala. Za tu devastaci asi může i historie, nejen triumvirát VF-NVC-SVČR. Ten jen využívá situace, ale to je všechno samozřejmě složitější, než abych to sem datloval jako Tolstoj, třeba to rozebereme pozítří :o)
Ovšem do hospody v Eguisheimu bych šel hned, Eguisheim mi učaroval – už jsem o tom psal…
arx: …nabořit zvenčí, to je vlastně ošklivej a nesprávnej výraz. Spíš zevnitř, protože já se cítím uvnitř. A sám jsem na to rozhodně nebyl, že… Spíš jsem to chvíli poňoukal. Toť vše. My se nějak známe?
Sklenička: je to přesně tak. A pokud jde o poslední krok… ten musí udělat vinaři 🙂
Na středu se těším – nějaký dotek Alsaska tam bude 🙂 Honza Stávek ještě doplnil o nějaké zajímavé vzorečky (wiz web), takže toho bude myslím až až…
vínograf: přesně tak! Konzumenti a milovníci rostou (nejen jako z vody)!
Uz jsem zminoval i jinde, ze do Alsaska vyrazit me laka cim dal tim vic, a asi tak na jare i udelam, takze diky za clanek/minireportaz. Jen skoda, ze si asi s vinarema moc nepokecam.
ad otviraci doba: pan Sipp ma navstevni hodiny opravdu od osmi – alespon podle informaci na webu 😉
m.s.
Pavouk: Určitě vyraž, stojí to stopro za to! Oni se tvářej, že neuměj, ale vlastně trochu uměj. Nejlepší je začít pár vět žabožroutsky a pak lehce nadhodit, že jejich angličtina/němčina je možná lepší než tvoje fránina. Ad otvíračka: Taky jsem koukal. A mají pauzu přes oběd 🙂
Alsasko je vynikající, jezdím tam už nějakou dobu a konečně už ve mně uzrál plán dovážet vína z onoho regionu. Sippa ale vynechám, jeho vína jsou jistě skvělá, ale u mě vítězí jiní koně:-). Moji favorité jsou zatím Beckerovi ze Zellenbergu, Kirrman z Rosheimu, Hauller z Dambachu a Engel z Rorschwihru. Když pámbu dá, tak Vás rád pozvu začátkem jara na jejich degustaci v ČR. Jo a dnes večer budu pít svatovavřinecké 2003 p.s. od pana Omasty z Bojanovic :-).
Tomas: Výborně! Další dovozce ze země dlouhého podzimu; jen houšť a víc kapek. Pokud se navíc pokusíte vzepřít diktátu obludných cen současných dovozců, budete mít určitě úspěch. Na pozvání se těším už teď 😉
Vinograf: Díky za podporu, vzepřít se “diktátu” je v plánu 🙂