Letem čebavím světem

Nízký průlet nad  hnízdem pánů Čecha a Balgy v Tvrdonicích. Nad posledním výběžkem vlasti čeká dárkový balíček. Má na sobě napsáno:

Nezměním ti život, srabe.

Nechce to porota.

Čebav sebral cenu Vinař roku 2007. Letos byli třetí, na první místo se vyhouplo vinařství Skoupil, druhý byl tajemný M. (Čím to, že v těch Stínadlech je vždycky jeden Mistr?)

O soutěži a jejích pravidlech se pěkně rozepsal Osluněný tady. Čert vem vkus poroty. (Kdyby měl čert vážně něco brát, běžel by možná s prázdnou.) Zdá se, že celá soutěž je nastavená tak, aby oslavovala průměrnost, adorovala mediokritu prostě. Na vínech není nic zle, ale vyvolávají trochu tramvajoidní (šalinoidní) pocit. To je pocit, jako když projede tramvaj (šalina). Projede a nic se nestane. Daleko lepší mi přijde verze, kdy se vína vyhraní do totálního zbožňování jedněch a totálního zatracení druhých. Síla emocí prostě. Dobrodružství. Humphrey Bogart v Casablance.

Ryzlink rýnský 2007, pozdní sběr: má nízkou barvu barvičku, mlaďounkou. Před rozdýcháním se objeví infantilní (Jak by řekl Losna) candy tóny, zelený bonpar. Pozdějc grep, grepová šťáva a taky taková zvláštní zemitost, kořínkovost. Jako když taháte křen ze země, ale není cítit křen – jen z jeho natě prýští zelená šťáva a stéká vám po rukou. Nesmíte to přetrhnout, jinak vám ten větší kus zůstane v zemi. Překvapivě krátká dochuť, teplo mu na chuti neprospívá. Asi chce čas, možná se vytáhne do krásy. Zatím je to víno jako když zakašlete. Ehm ehm. A je to odbyto.

Sauvignon 2005, výběr z hroznů: je v hobití láhvi a má krásně nazrálou žlutou, zlatou jako vlásky Malého prince. Z jeho úst ale táhne alkohol, jakoby se při čekání na hadí jed opil calvadosem, aby ho štípnutí tak nebolelo. Nad pachem opilce se vznáší trochu trávového aromatu, ale vcelku se tam nic zvláštního neděje. Chuť je líbivá, plná, má tóny sušených meruněk, etiketa odkazuje na jižní ovoce, ale nenašel jsem. Zbytek cukru je 9,2g  – trochu vyšší než kyseliny (5,8g), ale dobře se o ně opírá. Jako aperitiv dobrý, ale neučarovává.

Cabernet Sauvignon 2007, pozdní sběr: řadím jako prvního červenáčka, protože je ze všech tří nejpohublejší, prostě zagroškudla. Má docela vysokou barvu, ale působí tak nějak uměle.

Vůně zpočátku vypráví o kyselých třešních a lesním ovoci, pak se prodere i dřevo, borová kůra a jehličí a trochu omítky – připomíná tím levná Chianti.  Chuť není nijak monstrózní, ale příjemně ovocitá s pěknou kyselinkou. Hrubost třísla v závěru bych mu nevyčítal, to mladé cabernety dělávají. Nelíbí se mi ale jeho studenost a odtažitost – připomíná mi touhle vlastností vietnamskou prodavačku u nás na rohu. Nikdy jsem z ní nedostal víc, než osljumdesat dva.

Neronet, jakostní 2005: Kozýýýýýýýý! No vážně! Kozí chlívek, kozí obojek, kozí sýr, kozí cokoliv. Prostě koza v zakozenym chlívku, kolem kterýho je sice třešňovej sad, přímo u chlíva rostou rybízy, ale přes ten smrad se tam prostě žádná vůně ovoce nedostane. První vlna nadšení (moje) a znechucení (návštěva) opadává s otázkou: může to být vada? Brett? Ne, to asi ne. Není tam nic zatuchlýho, ani kůže, ani pot. Jen děsná kozina. A navíc – i etiketa se konzumentovi pošklebuje: Doporučujeme ke zvěřině a hutné úpravě jídel.

Uff. Mít tohle víno hutnější tělo a delší dochuť, bylo by naprosto unikátní. Už takhle je bombasticky originální – rozhodně objednávám další láhev a jdu se pídit po dalších neronetech.  

Frankovka 2006, pozdní sběr: Vysoká barva i vůně. Směs černého a červeného rybízu, ostružin. Pozemek na okraji Mníšku pod Brdy – Stříbrná Lhota, působí teple a vřele, narozdíl od cabernetu. Prolézá dřevo, kůra, zemitost. Docela dobré víno, (84b.) ale žádná výjimka mezi záplavou lepších frankovek. Ať hledám jak hledám, nějak nemůžu přijít na to, jak zrovna tohle víno odráží místo, kde vyrostlo.

Co k tomu říct? Asi těžko dělat závěry z pěti vín napříč třemi roky. Neronet je jediná originálka, frankovka neurazí. Vína jsou jinak bez chyby, ale i bez drajvu. Chtějí to tak páni vinaři? Nebo je v tom zakletá úpornost tlaku konzumentů? Na druhou stranu, jak Čebav tak Vinselekt (potažmo Skoupil) dělají slušná vína, kde je těžké koupit opravdický průser, což u řady dalších vinařství není pravidlem ani u trojnásobku ceny. Stačí to?

Co chcete od vína? Hledáte výjimečnost nebo konformitu? Máte s Čebavem nějakou vynikající/děsnou zkušenost? Neleze na vás něco? Koza třeba?