Bylo to krásné a bylo toho dost

Možnost vyhnout se nějaké degustaci je věc lákavá. Sociofobům se doporučuje chodit na takové akce, kde se dá uprchnout do okolní přírody, jiného koutu zahrady nebo domů. Řevnická Jiná vína jsou teda mojí akcí roku. Jedinou, takže hlavní.

Pokud jste trochu ujetí na divnosti (což možná předpokládá vaši přítomnost na Winepunku) jste na Jiných vínech ve svým živlu. Oxana z Dobré vinice, která jinde vzbuzuje rozruch, tu zdaleka není tím největším úletem. Macerované tramíny se tu pijí jak voda, meziročníkové kupáže a odrůdy s neznámými názvy jsou tu doma. Povinný katechizmus nikdo z vystavujících určitě nepamatuje, ale podobně názvově domotaných vín tu byl hafec. Srandu z těch, co se přepsali nebo si špatně vyložili nějaké jméno, si dělat nechci. Je hrozně dobře, že se vůbec o kachetinských vínech mluví a jsou vinaři, kteří rádi experimentují. Stejně tak je dobře, že se tu vystřídaly skoro dvě stovky lidí.

Podařilo se mi trochu si utřídit svoje chuťopreference. Osičkovy tramíny byly asi to nejzajímavější, co jsem si pro sebe objevil, přestože pomyslný vrchol patří vinařství Dva duby s červenými, která bych rád nalil těm, kdo tvrdí, že se na Moravě červeným nedaří. Jinost jsem v nich nenašel, jen maximální hédonizmus. Úlety Richarda Stávka znám dobře a vtip byl, že jeho Baco Noir v tý záplavě divnot vypadalo jako úplně normální víno.

Experimenty Miloše Michlovského jsou fajn na seznámení se s odrůdou. Rinot, Sevilon, Laurot – o těch třeba v následujících letech uslyšíme. Korábovi mají fajn frankovku, ale jejich Letohrádek, vonící čínskou plastovou hračkou, je kopie vlastního bílého, se kterým se stydím ven. Aspoň jsem si vyzkoušel, jaký to je, když člověk neví, jestli je to jenom divný nebo už za divnotou.

halfRED skončil rozporuplně, perlení odradilo dost zkoušitelů s tím, že se rozjel. Nerozjel. Takhle se to prostě chová. Dost lidem se naopak líbil, takže splnil úlohu: představil se a vzbudil rozpaky. Tak to má být.

Trochu jsem minulý rok polemizoval s Pavlem Jelenem o konceptu přehlídky a neděle mě utvrdila v tom, že stojím pořád na stejném místě. Jiná vína jsou pro mě hlavně ta, která se nikdy nedostanou na pulty vinoték, o supermarketech nemluvě. Aniž bych se chtěl dotknout pánů Glosů s Cabernetem Moravia nebo Marka Špalka z Nového a Starého vinařství s jejich sycenými dobrotami nebo běžně dostupným Šalerem, neřekl bych, že sem úplně zapadají. Ani ne tak proto, že by jejich vína nebyla jiná, ale spíš proto, že se pro divností neinfikovaného návštěvníka rozmělňuje akci na neuchopitelnou směs vín.

Čímž ale vůbec nechci říct, že by to byla špatná akce, naopak. Její kvality a přitažlivost kromě standardně nadšených reakci blogosvěta dokladuje i zájem osobností světa vína, kteří se sem sjeli. Ať už to byli somíci nebo zástupci velkých firem, zjevně pro ně bylo důležité zúčastnit se. Což je fajn.

Co tam zaujalo vás?