Válka klonů
Sazenice révy jsou vlastně replikanti. Z jednoho kousku toho nasekáte mraky, musí to jenom pořádně růst a mít nějaký kořeny, abyste to neudolali hned zkraje. Ale jinak funguje každý očko. Co kousek, to kopie, geneticky identická s originálem. Vinice lán může tak být jako dvě zrcadla proti sobě a jima tvořený nekonečno.
Krásná je možnost odskočit si od manželky k milence, od milenky k manželce nebo případně od obou dvou do knihovny, kde můžete v klidu sedět a učit se, učit se, učit se. Krása brunetek je v tom, že existují blondýnky. O nový výsadbě se teda vyplatí přemýšlet trochu jako o harému nebo Bunga Bunga. Číro, kde se bude na jaře sázet, zaplaví Pinot. Aspoň v prvním roce chci zkusit, jestli se mi tam udrží a jestli zvládne místní terroir. Prakticky žádná hlína, extrémní koncentrace vápna a minimum vody je možná příliš silná kombinace, ale samotnou zkušenost mi dá teprve experimentální posun vpřed, který, když k ničemu jinýmu, mi bude sloužit aspoň k tomu, abych mohl říct cimrmanovské: Tudy ne, přátelé.
foto: Langetwins.com
Záleží mi na pestrosti klonů. Těch dvě stě kousků, který letos půjdou do hlíny skály, by se mělo skládat ze čtyř různých klonů po padesáti hlavách a jakýhokoliv dalšího klonu bych nechtěl nikdy vysazovat víc, než maximálně padesát hlav.
Z prakticky stovek klonů, který dneska svět zná (PN je náchylný k mutacím díky aktivním transpozonům v DNA) se masově rozšiřuje několik základních pod číslelným označením, další už získaly svoje vlastní jména ve formě Pinot něco.
Ke čtyřem klonům, který budu letos vysazovat tu mám pár poznámek. Jde o kompilát informací z webu, různě poskládaných a přeložených, který třeba bude někomu k užitku. Když už jsem si s tím dal tu práci, proč to nepředat dál.
115
Silně ochmýřený, červenohnědý až narůžovělý letorost, list průměrné velikosti, rozeklanný, často pětilaločný s výraznými bočními výkroji. Čepel je lehce zvlněná, vrásčitá, průměrně puchýřnatá, profil stočený a okraje zavinuté.
Dřevo je červené s hnědočervenými koleny. Klon je ne příliš bujného vzrůstu, takže se snadno vyvazuje, pokud vyvazování probíhá zavčasu. Hrozen je průměrný, spíš menší.
klon 115 (foto David Stutz)
Doba rašení je průměrná a v případě, že je jaro chladné, zůstanou listy drobné. Kvete spíš dřív a dobře nasazuje. Poměrně brzy a rovnoměrně dozrává. Náchylnost k šedé plísni je navzdory rannosti průměrná.
Kvalitativní potenciál lze ještě zvýšit řezem nakrátko, už tak jde ale o jeden z klonů pro kvalitní vína. Dobře dělá cukry a má i relativně vysoké kyseliny; dává dobré víno, časně dozrává, dobře se přizpůsobuje půdě, ale nejlíp se mu daří na vápnitých a dobře odvodněných polohách.
667
Je dost podobný předchozímu co do vhodných poloh, zatížení a typu vína. Raší o něco později (je teda míň v ohrožení jarním mrazíkem) a má ochmýřený a narůžovělý vrchol letorostu. Rychle tvoří úponky a už mladé listy mají výrazný pětilaločnatý tvar s otevřenými výkroji. Třebaže později raší, kvete i dozrává průměrně, hrozen je menší (70 – 100 gramů).
klon 667 (foto David Stutz)
777
Výrazně měděná barva vrcholku letorostu. Dospělý list je celkem drobný, tří až pětilaločný, čepel je tmavě zelená, silně puchýřnatá. Poměrně slabý vzrůst zase nahrává včasnému vyvazování.
Raší středně až pozdě, stejně tak i kvete. Dozrává ale brzy. Má jedno z nejkratších vegetačních období ze všech klonů PN. Hrozen je menší, většinou pod 100 gramů. Dělá dobře cukry, ale hůř kyseliny.
klon 777 (foto: Life on a Vineyard)
Kvalitní poloha je tu naprostou nutností, je nutno se zejména vyvarovat podmínek, které by mohly vést k příliš bujnému vzrůstu (výživná půda, typ podnože, hnojení) – to má za následek silné rozdíly v dozrávání jednotlivých bobulí v rámci hroznu. Celková výtěžnost je podprůměrná, asi o 15% nižší než u klonu 115. Dobře odolává botrytidě.
828
828 je poměrně nový klon, vyvinutý s důrazem na kvalitu ovoce. Plodí středně a má menší hrozny, dobře tvoří cukry a polyfenoly, vína z něj mají dlouhý potenciál ke zrání. Má menší hrozny než 115 nebo 777. Dozrává dřívě než většina ostatních a kromě komplexnosti a hloubky má potenciál vínu dodat strukturu tříslovin a barvu, čehož se pinotu často nedostává. To je především díky nízkému pH a vysokému obsahu antokyanového barviva ve slupce.
Společnost Richter, která se věnuje výzkumu v oboru vinohradnictví v oblasti kolem Montpellier dělí klony PN do třech skupin: na klony produktivní, kvalitní a střední kategorie. Do kategorie kvalitních klonů tak řadí 777 a 828 a do třídy střední klony 115 a 667.
Jejich kombinace v jednom vinohradu není nic neobvyklého. Uvidíme hlavně, jak se poperou s místem a jeho specifikama. To, jak budou přežívat a vzkvétat ale hodně záleží taky na podnožích. Ale o tom zase jindy.
Vaše klony PN?
Je pravda, že o klonech jednotlivých odrůd vinné révy a jejich vlastnostech jsem nikdy zvlášť do hloubky nepřemýšlel. O to víc mne budou zajímat zkušenosti praktické. Držím palce a netrpělivě čekám na zprávy z vinice 🙂 (BTW “ochmířený” dost tahá za oči)
jo: Slibuju, že budu podávat pravidelně hlášení. A díky za upozornění na hrubici; cítím, že ochmýřený není od slova mířit.
Ty woe, Ondro! Ty mě bereš myšlenky, aniž by byly veřejně vysloveny. A díky tomu, že ty pozemky už máš, tak mě předbíháš i v jejich realizaci!
Můj plán je 500 – 800 hlav. Jedno bílé, jedno červené. Specializace na to mně a rodině chutná a co se mně dobře zpracovává. Jsou tací (multi odrůdisté) co tvrdí, že se moji hosté při degustaci budou nudit. Těm vzkazuju, že možné vyrábět kabinet, pozdní sběr i bobuláč, když na to příjde, navíc třeba sur-lie, barrique, claret, atp.
Potom jsem ale ochutnal kamarádovo RV a ZW, které pravidelně vyhrávalo odrůdu na místních okolních koštech.
Ten blázen v jenom roku koupil stejnou odrůdu od 3-4 dodavatelů, vyrobil samostatná vína a potom to řízeně smíchal. Pochopitelně se do vína promítla celá paleta terroir a snad i klonů. Něco tak komplexního v odrůdových vzorcích prostě nikdo z degustátorů nečekal!
Je to vyslyšení rad o výrobě cuvée a respektování zvyku spotřebitelů na odrůdová vína.
No a konečně jsem už u toho. Jestliže nechci mít vinice daleko od sebe a rozhodně už nechci spoléhat na nejistotu s dodavateli hroznů (množství, zdravotní stav, cukernatost, termín sklizně, cena atp.), tak ke košatému vínu vede cesta pomocí pestrosti klonů.
Toto je priekopnícka práca. Prosím ťa, aj si nejak riešil podpník? Tiež si skúšal viacej druhov, alebo je všetko na jednom podpníku? Podla čoho si vyberal podpník? Tiež by som chcel vyskúšať na jednej parcele tento rok vysadiť na test zopár druhov klonov na viacerých podpníkoch. Narazil som však na jeden problém. Všetci mne známy dodávatelia sadeníc na Slovensku majú v ponuke proste všetko na jednom podpníku. A ani klony moc nemajú na výber. Táto otázka sa na Slovensku moc nerieši. ( Jasné, veľké firmy to riešia a dovezú sadenice z cudziny ). Ale menší vinohradníci proste berú čo je v ponuke a nezaujíma ich, aký klon a podpník.
Neználek: Já si myslím to samý, ale ještě s drobnou výhybkou: Vinař nejenže nemusí mít deset vín, mohl by mít jedno, ale to jedno musí být dostatečně jiný nebo výrazný na to, aby zákazník věděl, proč si ho koupit a proč se k němu vracet.
Kromě toho mám vrozený despekt k většině odrůdových vín a o to větší respekt k místu, takže bych šel spíš cestou více odrůd v jedný vinici – a snažil bych se nechat mluvit místo a ne odrůdu. Ale to už je punk a extrém (a taky návrat do minulosti), se kterým bude málokdo souhlasit. A proti budou zejména ti, jejichž viinice jsou v řepařský půdě a v místech, kde místo samo nějak extra mluvit nemůže.
J.Z.: Článek o podnožích bude následovat někdy v týdnu, ale zase z něj trochu poleze omezenost podmínkama, který mám – hodně vápna, málo vody atd. Ale je pravda, že na to, jak moc podnož ovlivňuje růst a kvalitu hroznů, je tu nabídka malá.
Docela jsem si zavzpomínal na čas, kdy jsem se staral o víno na druhé straně světa, protože klony 777,115 a 667 tam byli hodně v oblibě. Ostatně PN se v tom místě podílel na produkci ze 70ti % určitě. Takže si myslím, že ani s jedním nešlápneš vedle. Ale soudím jenom ze zkušenosti ostatních, protože sám se za vinaře rozhodně nepovažuju. Jen jsem se pár let staral o vinice.
Každopádně držím pěsti ve tvým úsilí!
Moc zajímavé! Taky sním o vlastní vinici. Ale k tomu dojde asi až za pár let..
Co vím, s kombinacemi různých klonů PN a podnožů, cca 6 x 6 kombinací ala malé hrozny, velké hrozny, malé bobule, velké bobule atd. a to ještě na 3 různých tratích, experimentoval i Tibor Gál (Eger, Maďarsko). Nalahvovali všechny kombinace a nakonec zjistili že stejně senzoricky nejzajímavější, nejkomplexnější byl nějaký ten mix všeho. A to ještě ten mix chutnal zcela jinak na 3 tratích. Takže myslím že máš dobře našlápnuto a držím palce!
Ondrasi, ty me prekvapujes 🙂 se do toho poustis pekne z hluboka a tak to ma byt. Drzim palce! Me ten Rotgipfler letos nevysel, neda se svitit. Mozna na rok.
Perikles: Díky za zkušenosti. Taky myslím, že tohle ještě není žádný experimentování.
veltelini: To je právě to, čemu věřím – pestrost klonů dělá lepší víno. Chtěl bych to ochutnat. Prodáváte to?
Richarde, zkoušel jsi ten Gumpoldskirchen přímo?
Ondro: ano, všechny jejich pinoty jsou v tomto duchu: http://vinorum.cz/eger/galtibor/
, samozřejmě Síkhegy je nejlepší.
a vite co je na tom nejhorsi?
ze nakonec si po dlouhem boji vyberete podnoze i klon (mmch sel bych do mixu …. nebo do vlastniho naklonovani materialu od neprilis vzdaleneho souseda, pokud tam ma PN s odpovidajici kvalitou), vse si krasne objednate a budete DOUFAT, ze to co prijde a nasledne vysazite je to, co jse si predtim objednal 🙂
U CZ prodejcu je kolikrat problem dodrzet odrudu, natoz se zabyvat detaily jako je klon a nebo podnoz 🙁
Drzim palce.
simon (dva-duby.cz)
simon: Vím. Koupil jsem si takhle v jednoodrůdvém balíčku hned několik zajímavých odrůd. Nicméně budu doufat, že když si Krausovi říkají specialisti na PN, že si na tom dají záležet.