Skip to content
Mar 22 15

Obhajoba vína

by Ondra

Kolik toho člověk napsal o víně? O jeho pravdě a půlce zdraví? O jeho tajích, léčkách, o propadnutí a zanoření se do jeho záhybů a vleček? A přece ty slova padaj jak hrách na zeď těm, kdo po jeho kouzlu nesklouzli a nevezou se na jeho bobech.

IMG_5601

Držím půst. Ten bez vína a bez masa. Člověk si zvykne na čočku s řepou a vodu; můžu si postěžovat. Říkáš, kolik že je na světě vegetariánů a abstinentů? A že z toho taky nedělaj humbuk? Říkáš, kolik je na světě lidí, který si víno nikdy nebudou moct dopřát? Co by jinej dělal bez nohy nebo střechy, bez lesa nebo kočky?

DSC02295

Vyvyšování jídla a pití na smysl života je mi cizí. Důležitost jídla se pro mě týká hlavně jeho původu a etiky, která je s ním spojená. To samý platí pro víno. Sebedokonalejší chuť mi dokáže zkazit osoba tvůrce nebo způsob jeho vzniku. Absolutní hédonismus bez chápání souvislostí je podle mě jenom egoismus přes hrdlo. I když odsuzování těch, co to tak maj, možná taky.

IMG_1876

Je ale hloupost degradovat jídlo na kus žvance k zaplácnutí. Je nízký chtít zbavit vína jeho krásy a poetiky jen pro samo elitářství asketismu nebo pro neschopnost jeho prožitek pochopit. Je zbabělý nepřisoudit jídlu a vínu něco z umění a jako u hudby si vychutnat jeho hladící příběh.

IMG_9227

Víno můžete prohlásit za zkvašený ovoce. Za směs vody a alkoholu, barviv, kyselin a cukrů; jídlo můžete rozložit na cukry, tuky a bílkoviny; med můžete popsat jako směs jednodušších a složitějších cukrů plus nějaká ta voda a enzymy. Není to pitomost, jít na to takhle hlavou? Kde je tam půda, déšť, pot? Kde je tam péče a píle? Kde je krajina a její vztahy? Kde je slunce a vítr, střídání ročních období? Kde je člověk, jeho víra a práce?

IMG_9877

Každej máme něco. Vezmi fotbalistovi nohu a něco mu bude chybět. Dá to bez nohy? Když bude šikovnej, tak jo. Vezmi schnoucímu střechu, lesníkovi les a hipsterovi kočku. Daj to? Nějak jo, ale nebude to vono. Při půstu mi to dojde. Vezmi mi víno a o něco mě připravíš. Asi o potěšení. Ne o všechno. O jeden kousek. Dám to. No jasně. Ale něco mi bude chybět.

Feb 3 15

5. ochutnávka českých ciderů

by Ondra

Mít každoročně vyprodáno, to je snová akce; a já jsem moc rád, že mám tu čest ji pořádat. Přečtěte si o první ochutnávce tady, o druhé tady, o třetí tady a o čtvrté tady). Loni už jsme se do Veltlinu málem nevešli a bylo jasno, že to letos musíme udělat ve větším prostoru. Pátý ročník ochutnávky českých ciderů proto proběhne v úterý 3. března v Meet Factory. Vstupné bude 200 Kč za osobu. Vystavovatelé mají vstup zdarma.

IMG_4338

Abychom z toho neudělali úplnou masovku, kapacitu omezíme na 100 návštěvníků. Pokud chcete přijít ochutnávat, misto si rezervujte tady:

Pokud sami něco jablečného kvasíte a dá se to pít bez trvalých následků, staňte se vystavovateli. Nemějte z toho označení hrůzu, všichni jsme amatéři, kteří mezi sebou trpí pár profíků. Chcete-li dát ostatním ochutnat svůj model a máte-li ho aspoň pět litrů, napište mi na ondra@winepunk.cz  Pokud jste vystavovali loni, napíšu vám sám.

IMG_0636

Pár organizačních detailů: Ochutnávka začíná v 19 hodin. Je na ni zákaz vstupu se psy. Bar v Meet Factory zůstane pro návštěvníky akce otevřen, takže si budete moct dát k pití i něco bez jablek.

Potvrzení vystavovatelé (průběžně aktualizováno):

Ondra Kopička: Applepunk
Jakub Kynčl: Českorájský cider
Filip Slouka a Craig Long: Rossbach cider, Smiling Dog
Štěpán Dušek a Lucia Tomášová: The Jabčák 2013 a Le Jabčák 2013
Cidrerie: Cidre Premier
Vinařství rodiny Košuličovy: South Cider dry & semidry 2014
Jakub Svěrek + Pavel Plasz: FOOT MADE CIDER
Petr Štěpánek: Mníšecký cider
Antonín Bernard: Dubské jablko
Jirka Vrba: Vrba cider
Studio Eko-Logika: Sidonka
Martin Kovář: A.K. Vizovice
Magnetic Apple: Magnetic Apple Cider&Perry
Dan Samek a Katka: Chloumek
F.H.Prager: Pragercider
Jan Zajíc: Bastion
Jan Schlindenbuch: Outcider 2013
Miroslav Mareš: Babičin mls
Magdalena Herniková: Grumpy George
Moravia Drinks: Apple Star Cider
 

IMG_0637

 

Brňáci, doražte organizovaně! Organizujte se tady.

Jan 28 15

Ptáčkovej den

by Ondra

Jednou za čas je ptáčkovej den. Třeba dneska. Po zahradě pobíhá a poletuje mračno opeřenců: houfy vrabčáků, pět sojek, osm kosáků, dva datlové a dvě žluny, brhlík na krmítku a pět dlasků ve křoví. Sýkorky nepočítám. Jindy je zahrada jako vymetená a krmítko na parapetu zeje kolik dní prázdnotou. Píšu si tyhle dny do kalendáře a hledám mezi nima nějakej vztah, ale zatím neúspěšně.IMG_8523

Připomíná mi to biodynamiku. Ani tam vlastně nevím, jak (nebo jestli) to funguje, ale něco se děje. Pravda je taková, že vína od biodynamiků patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy pil. Ale to může být jenom následek hlubokýho zájmu vinařů o přírodu a její pochody a o snahu nic nepodcenit a neponechat náhodě. Asi jako když se muslim na smrtelný posteli pomodlí kadiš a zavolá si katolickýho kněze ke zpovědi.

IMG_6769

Třeba nám tam chybí roh nebo dva. Třeba je to tak, že sluneční výboje tvoří nehomogenní magnetický pole, který při interferenci se Zemí (minerály) vytváří lokální díry v nabití krajiny. Tyhle díry, stejně jako relativně stálý geopatogenní zóny, souvisej s nechutí koček chodit na některý místa. Ptáci to vědí a instinktivně se shlukujou právě tam. Třeba vítr, teplota a vlhkost umožňuje výlez broučků a žížal, který ptáci pak zobou. Třeba fáze měsíce a planet ovlivňujou vzlínání vody v půdě i tkáních rostlin (kdo viděl konjunkční příliv, ten to chápe) a s tím související transport minerálních látek.

IMG_8715

Sám fakt, že nějakýmu pochodu plně nerozumíme, nás neopravňuje ho považovat za nefunkční. Ptáčkový dny jsou realita – ten rozdíl je tak markantní, že se nedá nepřiznat. Projevy vína jsou taky realita. A na nás teď je dát si to dohromady.

Choděj k vám taky ptáčci?

Jan 7 15

O ideálech

by Ondra

Slyšel jsem kdysi takový přirovnání ke stodolarovce. Máš sto dolarů. Buď jsi je našel, nebo jsi je ukradl, nebo jsi někoho zabil a vzal mu je, nebo jsi je vydělal, nebo jsi je vyhrál v loterii, nebo ti je někdo dal…

DSC02145

Jejich materiální hodnota se nemění. Pořád si za ně koupíš to samý. Mění se jejich hodnota duchovní. Jejich hodnota mravní. U vína je to stejně tak.

DSC02135

Myslel sem si kdysi, že na chuť je to nejdůležitější na víně. Mýlil jsem se. Nevím, jak to máte vy, ale já se mýlil. Sám za sebe, ne za vás, aby bylo jasno. Nejdůležitější na víně je totiž pro mě jeho ideál. Příběh jeho tvůrce, jeho ročníku, místa kde koření a kde chytá sluneční paprsky. Bez ideálu je víno jako jednorukej krtek. Hrabe se furt v kruhu.

DSC02118

Chuť vína je důležitá, ale není to nejdůležitější. Chuť svědčí o zvládnutí řemesla a o tom, že příroda umožnila jeho vznik. Měl by vinař zvládnout řemeslo? No jasně! Stejně jako kovář, tesař nebo muzikant. Ale jak to víno vzniklo? Co všechno musel vinař zabít, aby vzniklo? Co musel ukrást? Co musel vyhrát? Koho musel ošulit?

DSC02116

Trpělivě naslouchal? Postil se a čekal? Tvrdě pracoval? Byl pokorný? Modlil se? Dýchal s ním? Bál se o něj? Přemýšlel nad jeho životem a ne nad tím, jak ho prodá? Toužil po jeho štěstí?

Dec 24 14

Umění ohně

by Ondra

Má má ovečka dávno spát a náruč lesa objímat svoje podřimující medvědy, jezevce a lišky. Bystroušku, schovanku z Jezerské myslivny a Zlatohřbítka z Hluboké zmoly. Vítr vát nepřestal, ale dál nese teplou vůni středozemí – nevypadá to jako v zimě, ani na nose to není cítit. Můry zvenčí narážej do oken i den před tím Štědrým, nalil se pupen a praskl nad plamenem, když zahořelo klestí z vinic a sadů. Kdy vás mám řezat?

IMG_0377

Mám jedno takový duševní cvičení. Těsně před usnutím si projít den a uvědomit si, kdy mi bylo dobře a kdy ne. Někdy stačí tohle málo. Uvědomit si. Den se v tu ránu rozdělí na hrboly krásy a deprese nicoty, mírně nebo čerstvě zvlněnou vlnoplochu, která mapuje vaše duševní hnutí. Den je fajn, když mám oheň.

IMG_0381

Že je plazma málo materiální? Je. Má v sobě esenci mandalovosti, zachycující prchavost ideálů. Oheň mi připomíná, že dnešní neziskovky jsou jenom náhražkou klášterů v sekulární společnosti. Odchytává se do nich to procento idealistů, který stavěj všechny zákony byznysu na hlavu tím, že v lidech vidí člověka a v myšlence směr, jehož cíl se utápí v důležitosti a pro něj je třeba žít.
IMG_0387

Takhle se profiluje umění. Směr a jeho školy. Pominete spory Heideggera a Schopenhauera o to, jestli umění je víc než příroda, nebo jestli přírodu jenom nejapně napodobuje. Napřed kodifikujete samotnou estetiku díla a pak mu načrtnete výhled (rozlet) do budoucna. Umění ohně je uměním vhledu. Musíte se umět dívat. Nespěchat, sledovat tiše dohořívající klády a polínka, číst v jejich obrazech a verších.

IMG_0396

Jednotlivý školy?
Pragmatici a jejich jasný pyramidy. Zasahují, když je třeba; vždycky ale jasně nechají dominovat člověka a jeho záměr. Výchozí naskládání dřeva je jenom základ, jinak se v tom furt někdo vrtá a ukazuje vám, jak má navrch. Říká se tomu techno.
Japonská minimalistická škola, která si zakládá hlavně na umění postavit výchozí, kaligraficky lehkou (a zároveň důmyslně propracovanou) hranici, jejíž odhořívání má svoje pravidla a gyódži (šťouratel) má povoleny jenom tři gyó (šťoury).
Punk. Není to záměrně blbě, ale nemáte prostě náladu se s tím nějak mazat. Vlastně na to nemáte ani vzdělání, ani technologie. Ale hlavně dobře víte, že důležitá je společnost, se kterou do ohně koukáte. A pokud jste sami sobě dobrou společností, tím líp pro vás.

IMG_0403

Proč mě fascinuje punk? Protože hodíte otep na ohniště a spálíte všechno to chroští, který je třeba spálit a máte úplně nekultivovanou a animální radost z toho, jak to hoří. Pozdě večer pak dojde i na filozofii, kterou ale tentokrát nesvazuje pravidlo čajovýho obřadu, jen výlupky krásy ve struktuře rozpadajícího se dřeva se před váma otevřou jak nadržený batikovaný samičky a žhnoucí rudou načechrává laskavost a opadaná kůra, kterou potajmu okusuje myš.

 

Dec 5 14

Velký plán

by Ondra

Představte si, že máte sto jabloní a děláte ročně dva tisíce krabic moštů. Zvládli jste sadaření, ochranu stromů, roubování, výsadbu, řez, zmlazování… sad vám plodí. Zvládli jste marketing a péči o zákazníky. Zvládli jste distribuci i logistiku. Ale v únoru už nemáte co prodávat. Proč? Protože jste dobří. Co teď? Chcete se opřít o svoje výsledky v malém a chcete to dělat ve větším. Máte plán, strategii, vizi. Chybí vám ale půda, respektive prostředky na její nákup. Jinak nic. Mohli byste začít klidně zítra.

IMG_7902

Nebo máte na zahradě dvě stě metrů malin. Nechala vám to tam babička, to bylo její. Něco se samo ještě rozrostlo, ale už jako děti jste tam chodili zobat a víte přesně, jak a kdy roční výhony stříhat. Přišlo to nějak samo. Když už babička nebyla, pustili jste se do těch džemů a marmelád sami. Hned druhou sezónu. Tu první jste to chtěli průběžně rozdat, sníst nebo zamrazit, ale bylo toho tolik…! Prostě vám to bylo líto to nechat spadnout. Bylo to bohatství. Kromě marmelád a džemů jste se naučili i sorbety a sirup. Lidi vám můžou utrhat ruce, ale co teď? Dělat to ve větším? Kde? Vysadit pět hektarů malin? Za co? Nechat učitelování? Šlo by to?

IMG_7914

Ve Francii funguje projekt Terre de Liens. Je to fond, kde sedí odborníci – ekonomové, ekologové a agronomové. Fond můžete požádat o nákup pozemků na svou budoucí farmu. Předložíte projekt, rozpočet, vizi návratnosti, analýzu odbytu, nastíníte marketingovou vizi. Fond váš plán zanalyzuje a pokud se mu jeví jako životaschopný, půdu vám zafinancuje. Vy se stáváte nájemníky na pozemku fondu s tím, že jedinou vaší povinností je platit sjednaný nájem, který vychází z ceny půdy a inflace, nikoliv z komerčních pohnutek. Hodně podobně to dělají v USA – třeba v Peconic Land Trustu.

IMG_7935

Základem půdních trustů je snaha o prohloubení lokálních a rodinných vztahů v hospodaření s půdou. Podpora (hlavně mladých) sedláků se smysluplným projektem. Diverzifikace pěstovaných plodin, obnova původní funkce krajiny. Půda patří (aspoň skrze fond) tomu, kdo na ní skutečně hospodaří. Finanční síla fondu zamezuje spekulacím, protože jeho smyslem je zemědělské využití půdy a snaha o zachování tohoto využití v nejvyšší možné míře.

IMG_9158

Podobný fond u nás chybí a my jsme si s pár lidmi řekli, že se ho pokusíme založit. Čeká nás zástup filantropů, snažících se dát nám (každý) několik desítek miliónů na dobrou věc. Protože lidé jsou primárně dobří. A myslím, že je to příležitost uchopit to za ten delší konec. Jo, hrabat se v hlíně je taky fajn, ale tohle by všem hrabalům v hlíně mohlo udělat velkou službu. No… snad.

Začali byste hospodařit, kdyby vám k tomu fond poskytl prostředky?

Nov 19 14

Rozvoz v neděli 7. prosince

by Ondra

Je třeba zásobit se na zimu. Pokud jste z Prahy nebo okolí, můžu se u vás stavit v neděli 7. prosince a dovézt vám to, co by vám zimní měsíce mohlo pomoct v klidu překonat. Mošty, sladkosti, halfRED. Doprava je zdarma. Ochutnat před nákupem můžete 4.12. ve Fajnšmekru nebo po dohodě u mě doma. Tohle je mapa, kterou budu pravidelně aktualizovat a zanášet do ní místa závozu a jeho orientační časy. Chcete něco dovézt? Napište mi na ondra@winepunk.cz

Nabídka a ceny všeho od mapou. Těším se na vás!

Nic než mošt z jablek
Podrcená, vylisovaná a šetrně pasterovaná jablka z opuštěných a zanedbaných sadů. Bez chemie, bez konzervantů. S láskou. Zavřený vydrží do další sklizně, otevřený v lednici měsíc.  Bag-in-box 5 l za 200 Kč. Bag-in-box 3,5 l za 150 Kč.

Nic než mošt z jablek a řepy
Podrcená, vylisovaná a šetrně pasterovaná jablka z opuštěných a zanedbaných sadů. K tomu podrcená a vylisovaná červená řepa s výrazným kytínským terroir. Bez chemie, bez konzervantů. S láskou a trochou potu. Bag-in-box 5 l za 200 Kč.

Odpadkovice
To nejlepší z celého sklepa. Základem je medovina, do které jsou přilévány kvasniční kaly, slivky a všechno, co se někam nevešlo. Včetně medu, kořalky, moštů, vín a lákavého názvu. 0,5 l za 250 Kč.

Medovina
Jarní louky, kvetoucí třešně a sad, pampelišky a trnky. Prokvašeno. 0,5 l za 250 Kč.

Višňovka
Jenom višně a kořalka, v zájemném objetí ležící dva roky v kameninovém sudu. Pak jemně vylisováno a nalahvováno. Jinak nic. 0,5 l za 350 Kč.

Superpommeau
Dlouho vařený jablečný mošt na otevřeném ohni. Následně dolihovaný calvadosem a dva roky zrající ve skle a dubovém sudu. 0,5 za 350 Kč.

halfRED 2013
Moje vlajková loď. Poločervené z Bočků, směs hroznů všech barev ze zanedbaných a opuštěných vinic. Nádherně voní, chutná jemně s až burgundskou noblesou. 0,7l za 350 Kč.

Co vám tu chybí?

Nov 18 14

Sladkosti

by Ondra

Míval jsem takovou vysněnou práci. Někde na Šumavě nebo na Tachovsku, prostě někde daleko od všeho. Pracoval bych pro ochranáře přírody nebo pro lesníky nebo tak. Přál jsem si denně chodit po loukách a lesích, mít deset stanovišť a na každým zapsat nějaký hodnoty. Chtěl jsem mít vyšlapaný cestičky krajem, jarem, zimou, vedrem i spadaným listím. Fascinovala mě na tom ta klášterní rutina denní povinnosti a monotónní meditace v chůzi (učaroval mi Robert Walser) v kombinaci s krásou jenom lehce dotčený přírody.

IMG_1886

S tou chůzí mi to zůstalo. Vinohrad mám tři kilometry od domu, sad čtyři, sklep pět, včelnici šest a půl. Pěšky je to parádní okruh a cestou během čtyř hodin zvládnu všechno – zkontrolovat stanoviště, dolít víno do sudu, udělat drobný práce tu a tam a nakonec se vrátit hladovej domů. Jo, dalo by se to objet autem. Jenže smyslem těch procházek nejsou jednotlivý cíle, ale právě ta procházka. Udržování kontaktu s krajinou a jejím tepem. Mít půdu v nohou je pro mě zdrojem vnitřního štěstí.

IMG_9149

Mám doma spoustu sladkostí. Vznikají asi podvědomě jako energetická zásoba na doby nouze, ale jejich prafunkce je vlastně dokonale odrazit místní přírodu. Tak je tomu v medu, kdy včela poletuje z květu na květ v akčním rádiu pěti kilometrů, tak je tomu v jablkách z opuštěných sadů, o jehož opylení se moje holky staraj. Jablka podrtíte, vylisujete, prokvasíte, vypálíte. Ta krajina tam pořád je, jenom je z ní calvados. Rok ho necháte odpočinout a pak znova moštujete, mošt vaříte a koncentrujete. Pak to smícháte a dáte do sudu. Když máte po ruce ovoce, kořalku a med, tak jste schopni tuhle energetickou zásobárnu vytvářet. Najednou máte produkty vlastního okolí pod kontrolou a můžete je zakonzervovat, čímž předejdete jejich zkáze.

IMG_9090

Nejsem schopen říct, jestli tu koncentraci místního kraje je schopen v láhvi vnímat i anonymní konzument. Vlastně ani nechci mít anonymní konzumenty. Přál bych si zvládnout udržet si se svými zákazníky osobní vztah. Chci jim ten kraj tlumočit. Chci jim předávat jeho tep, skrze vlastní nohy vnímanej a skrze vlastní sny spředenej do tekutýho skutečna. Rád si namlouvám, že to jsou jeho slzy štěstí za to, že po něm ještě někdo vůbec chodí pěšky.

IMG_9148

Sladkosti spolu můžeme ochutnat 4. prosince ve Fajnšmekru. Těším se na vás.

Nov 2 14

Málem technologem

by Ondra

Rád se vracím ke knížce Jamieho Goodea Authentic Wine. Dobře zachycuje celý fenomén přírodního vinaření tím, že se ptá na zcela zásadní otázky. Co to ve víně znamená přírodní? Existuje jasná hranice mezi tím, jak ho znásilnit a jak mu naslouchat? Kde končí příroda a bezintervenčnost a kde začíná smývání všech stylů právě díky absenci technologie? Jamie vlastně neodpovídá, jen se ptá. Odpovězte si sami.

DSC02296

Vedu si deník Pynot Pyčo 2014. Koukám do něj a normálně si přijdu jako technolog. Hrozny sebrány v pátek 24.10. v trati Ovčáry. Hned na místě jsme je rozdělili na dvě várky, horší a lepší, následně jsme je pošlapali. Lepší várka měla jenom parádní hrozny bez náznaků plísně nebo nezralosti. Horší várka byla ten zbytek. Po převozu domů šla horší várka na lis. Samotok sedimentován 24 hodin, pak odkalen. Kaly šly stranou. Lisovaná část šla bez odkalení do demižonu. Uzavřeno kvasnou zátkou. Odkalený samotok šel na 24 hodin do pokojovky, pak zpět do sklepa. Lepší várka šla do hoboků, kde už týden probíhá studená macerace. Po týdnu byla zakvašená rozjetým samotokem ze sklepa. Až všechno prohučí, půjde 50 litrů rmutu na pofermentační maceraci do kameniny. Zbytek na lis a do demižonů, kde si to sedne. Po Vánocích pak přijde lisování poslední kameniny a míchání všech partií tak, aby výsledek dal to nejlepší. Výsledku musí být aspoň 150 litrů, a to půjde do rok starýho sudu. Uvidíme se v láhvi v roce 2016.

Pynot Pyčo 2014 bublá from WINEPUNK on Vimeo.

Tolik úkonů? Tolik partií, často po dvaceti nebo třiceti litrech? Různé teploty, změny nádob? Odkalování, přetáčení, rozkvášení, zakvášení. Co to vlastně dělám? Kam se poděla příroda a víra v to, že víno si prostě poradí? Ztratil jsem se na zcestí? Jsem odpadlíkem od kánonu přírody?

IMG_4508

Ne. Jsem pořád tam, kde jsem byl. Snažím se udělat co nejlepší víno. Jsou roky, kdy nejlepší co můžete udělat, je pošlapat hrozny a vrátit se k nim za tři měsíce. Pak je vylisovat a vrátit se k tomu za rok. Pak to nalahvovat. Jsou roky, kdy to prostě nejde. Snažila se příroda, snažil se vinohradník, snažil se sklepmistr. Ale jde z toho prostě udělat jenom něco. Vinice je vždycky nejvíc. Vy to můžete už jenom zkurvit.

IMG_7302

Letos se musí makat. Jak říká Jamie Goode: víno se samo přece nesebere z keře, nevylisuje a nenatočí do nádob, nenalahvuje se, neprodá se. To všechno musí udělat člověk. A i kdyby ty jeho zásahy měly být co nejmenší, udělat to prostě musí. I když nebudete nic nikam sypat. Je třeba vybrat den, sklidit, pošlapat. Nechat ležet. Jak dlouho? Vylisovat. Kdy? Odkalit? Nechat sednout? Jak dlouho? Po kvašení stočit nebo nestočit. Vybrat nádobu. Typ. Tvar. Materiál. Velikost Nechat ležet. Jak dlouho? Sířit? Přetáčet? Lahvovat? Kdy? To všechno je naše práce. A my se snažíme vyrobit co nejlepší víno. V souladu s přírodou.

Kde je vaše hranice přírodního vína?

Oct 21 14

Nás to štve

by Ondra

Tohle je otevřený dopis ministrům zemědělství a financí, kterým poukazujeme na nesmyslnost včelařských dotací. Máme pocit, že je fér začít u sebe. Ondra, Honza a Vašek.

Vážení pánové ministři Babiši a Jurečko,

naše země dluží asi 1700[1] miliard korun. Placení úroků z tohoto dluhu nám každoročně brání v mnoha klíčových investicích, které občané od svého státu očekávají a které mohly již dávno přispívat ke konkurenceschopnosti České republiky. Vždyť jen za úroky[2], které ze státního dluhu platíme, bychom mohli každý rok postavit navíc padesát Trojských mostů[3], osm vysočanských O2 Arén[4] nebo velmi citelně rozšířit naši dálniční síť.

Z těchto důvodů věříme, že se vy, zástupci našeho státu, svým každodenním jednáním snažíte, abychom společně státní dluh zmenšovali, nebo jej alespoň dále neprohlubovali a neroztáčeli dluhovou spirálu stále rychlejším tempem.

Abychom i my včelaři přispěli ke zdaru tohoto společného úsilí, dovolujeme si vás prostřednictvím otevřeného dopisu upozornit na místo, kde podle našeho názoru nejsou efektivně využity peníze ze státního rozpočtu. Děje se tak v případě včelařské dotace 1.D, na níž stát vynakládá každoročně kolem osmdesáti milionů korun zcela zbytečně.

Vyplácení této dotace ve včelařské praxi vypadá tak, že si spolek, který je pověřen dotaci rozdělit[5], ze zmíněné sumy ukrojí „prostředky na úhradu nákladů spojených s administrací dotace[6]“ a vyplatí svým nečlenům přibližně sto padesát korun za každé chované včelstvo. Svým členům z ní dále strhne členské poplatky v plné výši a zbyde na ně zhruba o dalších padesát korun na včelstvo méně.

Oficiální zdůvodnění tohoto dění „Zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin[7]“ považujeme za nedostatečné. My včelaři zpravidla včelaříme proto, že máme včely rádi. Má-li někdo z nás tolik včelstev, že mu kromě radosti působí také starosti, bohatě mu to vynahrazují výnosy z prodeje medu, oddělků a dalších včelích produktů, které jsou i ve špatných letech mnohonásobně vyšší než zmíněná výše dotace 1.D.

Pokud by skutečně existoval člověk, který by držel včelstva jen proto, že každý rok dostane kolem sta korun za každé z nich, jsme přesvědčeni, že by to nutně musel být včelař dosti špatný a ukončením jeho včelaření by tak stát rozhodně více získal než ztratil.

Česko je dlouhodobě jedním z nejzavčelenějších států Evropy[8], počet včelařů i včelstev v posledních letech nadále stoupá[9] a spolu s vývojem šlechtění i zootechniky se navíc dlouhodobě zvyšuje síla průměrného včelstva a tím i jeho opylovací potenciál.

Představu úředníků Ministerstva zemědělství, že „Zásluhou tohoto dotačního programu se daří držet takový stav včelstev, který je nutný pro minimální zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin.[10]“ z těchto důvodů považujeme nejen za nedoložitelnou, ale především velmi vzdálenou realitě.

Podobná zdůvodnění vašich úředníků nás nutí klást otázku, zdali je opravdu náš stát tak bohatý, aby mohl sponzorovat i takto samozřejmé věci produkované mimoděk při činnosti, která je sama o sobě dobře ekonomicky udržitelná? Například majitelé lesů a sadů by mohli podle stejné logiky žádat peníze za každý strom, protože zabezpečují tvorbu kyslíku pro obyvatelstvo…

Zrušením dotace 1.D dále stát narovná dlouhodobě kritizovanou[11] situaci, v níž je jeden z mnoha spolků působících v oboru privilegován nakládat se státními penězi určenými všem včelařům a financovat ze státních peněz svůj chod. Tento relikt socialismu dle našeho názoru včelařům, včelám ani státu nic dobrého nepřináší a čtvrtstoletí od sametové revoluce je již dávno hodný vašeho důkladného přehodnocení, a to tím spíše, že se vaše vláda ve svém programovém prohlášení[12] zavázala k „Odstranění všech forem plýtvání veřejnými prostředky.“ a ubezpečila nás, že „prioritou pro tvorbu rozpočtu na rok 2015 bude zejména v hledání úspor v provozu, omezení především outsourcingu…“

Zároveň tím zamezíte spekulacím vyrojeným kolem faktu, že dotaci administrující spolek eviduje o sto třicet tisíc včelstev víc[13] než Českomoravská společnost chovatelů, jíž má každý včelař ze zákona povinnost hlásit veškerá svá včelstva.

Jsme si vědomi, že peníze ušetřené na dotaci 1.D zásadním způsobem zadluženost Česka neovlivní. Domníváme se ale, že nic jiného se nedá dělat. Nedobrá situace našich veřejných financí jistě není řešitelná jedním rozhodnutím, které by dokázalo obrátit dlouhodobě nepříznivý vývoj. Nutná bude série mnoha dílčích úsporných opatření vycházejících z celkového přehodnocení role státu ve společnosti, podobně jako se to stalo v historii moderních národních států již několikrát. Věříme, že jsme vám jedno z takových opatření právě nabídli k posouzení.

S přátelským pozdravem

Václav Smolík

Ondřej Kopička

Jan Vondrák

včelaři

[1] Státní dluh České republiky. Jeho aktuální výše dostupná třeba na http://www.verejnydluh.cz/
[2] Informace deníku E15 dostupná na http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/uroky-ze-statniho-dluhu-prisly-jen-loni-na-58-miliard-a-rostou-dal-1075770
[3] Informace stavební společnosti Metrostav dostupná na http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/aktualni_informace/detail?id=2837
[4] Údaj z Wikipedie dostupný na http://cs.wikipedia.org/wiki/O2_Arena
[5] Ačkoli z formálního hlediska dotaci Český svaz včelařů nerozděluje jako spolek, nýbrž jako uznané chovatelské sdružení včely kraňské a včely tmavé.
[6] Oběžník Českého svazu včelařů č. 2/2013 dostupný na http://www.vcelarstvi.cz
[7] Ministerstvo zemědělství: Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2014. Str. 9.
[8] Texl Petr, Vondrák Jan: Včely 2011: Co ministerstvo do zprávy nenapsalo. Moderní včelař č. 1/2012. Str. 4.
[9] Ministerstvo zemědělství: Zemědělství 2013. Str. 121.
[10] Ministerstvo zemědělství: Zemědělství 2013. Str. 25.
[11] Matela Lukáš: Ombudsman se neshoduje s MZe na dotaci 1.D. Moderní včelař 4/2014. Str. 5
[12] Programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky. Dostupné na: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/programove-prohlaseni-vlady-cr-115911/
[13] Porovnání statistik ČSV a ČMSCH za rok 2012. Dostupné na http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf_2013/statistikacr2012pdf.pdf a http://www.nastavky.cz/download/1D/130205-statistika2012-CMSCH-2096_2013-MZE-17211.pdf