Pár zahradních tipů

Udělej si plán. Nepostupuj chaoticky, protože potřebuješ mít přehled o tom, co budeš sázet po čem, kdy to půjde do země, jakou to chce půdu a kolik máš na tu plochu semen.

Udělej si časový schéma. Česnek se sází v listopadu, sklízí se v červenci. Paprika, rajčata a okurky jdou ven po zmrzlejch. Ředkvičky a salát můžeš sklízet za měsíc od vysetí. Keříčkový fazole za dva. Takže po česneku klidně můžeš dát do země fazole a krásně je stihneš.

Nauč se sbírat semena. Vybírej si nejlepší rostliny a cíleně je nechávej na semeno. Neměj semena jenom z jedný rostliny, vždycky se jich snaž využít víc, ať si nesnižuješ genetickou pestrost. Pokud si každej rok koupíš F1, budeš mít sice míň práce, ale nic se nenaučíš.

Fermentuj. Některá semena musí profermentovat, aby vyklíčila (okurka, rajče, peckoviny, jádroviny, réva). Je to taková pojistka přírody, aby se množilo jen z toho, co kolem sebe mělo zralou dužninu. Neboj se toho. Příklad na okurce: Nech okurku přezrát do žluta. Rozřízni ji a vydlabej semena. Dej je do skleničky, obsah případně zřeď, aby to teklo. Nech skleničku na kredenci, než to začne kvasit. Po dokvašení propláchni vodou, odstraň dužninu (jde sama) a semena vysuš.    

Dělej si poznámky a všechno si popiš. Když máš super rajčata, udělej si poznámku, co na nich bylo super. Velká plodnost? Chuť? Rezistence vůči plísni? Je úplně jedno, co je to za odrůdu; klidně si ji nějak pojmenuj. Příklad na rajčatech: Malý soudečky (4-6cm). Nenáročný, rezistence 8/10. Dozrávaj postupně, větví se hned u země. Skvělý na omáčku, ne tak do salátu. 

Drž se toho, co ti jde. Je možný, že tvoje půda není ideální pro mrkev. Nebo je ideální pro mrkev, ale nejde v ní cibule. Nelam to přes koleno. Pokud to opakovaně nejde, věnuj se tomu, co ti jde. Když budeš mít famózní česnek, za mrkev ho vyměníš bez problémů.

Každej rok zkus něco jinýho. Kukuřici, okru, ačokču, brokolici, kvak, červernou řepu, pórek, melouny, mák, tabák, kopr, fenykl a kmín, buráky. Člověk se musí taky nějak bavit, že jo.

Vylepšuj půdu. Kompostuj kuchyňský zbytky, trávu, všechno. Lidi z okolí ti rádi daj trávu zadarmo. Za pár let z ní bude prima substrát. Králíkáři, slepičáři, koňáci, kozaři a ovčaři se neustále zbavujou hnoje. Ber to. Sousedi se chtěj zbavit hromady kompostu (zlato). Ber to.

Dělej si jíchu. Prostě naházej náruč kopřiv do sudu s vodou a nech je tam dva tejdny. Až ucejtíš hroznej smrad, máš jíchu hotovou. Řeď ji a zalejvej s ní.

Shraňuj dešťovku. Pokud ji máš v zemi, před zalejváním si ji přetoč do barelu, ať nezalejváš studenou vodou. Pokud máš sud venku, čurej do něj. Rajčata zalejvej jenom ke kořenům, paprika má třeba ráda rosení listů. Všímej si, co čemu prospívá.

Dbej na opylovače. Pokud nemáš včely, pořiď si čmelínek nebo udělej domeček samotářkám. Chytit v dubnu čmeláčí matku je hračka a včela ti třeba rajčata neopylí.

Využij slimáčí čich. Slimáky sbírej ve vlnách. Využij jejich čich a nalákej je na rozkládající se tkáň (listy kedlubnu nebo květáku maj v obchodě zadarmo, mladý listy broskví, slupky od okurek…). Nech je tam nalézt a po hodině se tam stav a překrájej je nožem. Po další hodině přijď znovu a překrájej ty, který začaly hodovat na svejch mrtvejch kámoších.

Děl se o semena. Vyměňuj semena toho, co máš vyzkoušený. Zkoušej to, co jde ostatním. Ptej se jich na typ půdy, nadmořskou vejšku, expozici. Neboj se semenných bank, jako je třeba Gengel.

Vyzkoušej si soběstačnost. Zkus jíst týden jenom to, co si vypěstuješ. Nebo aspoň den. Jenom to. Nic nepřidávej. Ani sůl, ani chleba, nic. Tohle je fakt prča.

Nesázej cukety. Maj je všichni, spoustu jich dostaneš.