Skip to content

Ty vole! Komunitní pole!

by Ondra on April 4th, 2016

Řekl jsem už, že ten příběh by se měl povídat od začátku. Takže na začátku jsem udělal chybu. Nakoupil jsem stromky, pozval bagr, vykopal díry a zasázel. Stromky? Takový proutky to byly vlastně. Člověk to vysadil do pole a ono to tam nebylo ani vidět. IMG_2754 Pak  jsme se věnovali moštárně, protože jablek bylo mraky. Moštovali jsme prakticky do Vánoc a mrazíky přešly jako nic. Jenže na poli začali úřadovat zajíci a všechno to ohlodali. Nevypadalo to pěkně. Natahal jsem tam králičí pletivo z vinice, ale i tak se zdálo, že to maj za sebou. Uvidíme, co se stane. Ale i ty nejhůř dojebaný teď maj nalejvající se pupeny a zdá se, že z nich bude prýštit život. IMG_2752 Nabídka půdy se dostala celkem k dost lidem. iDnes měl slušnej zásah, Protišedi taky, Cuketkovy retweety pomohly. Rozhovor v Lidovkách. Řekněme, že si to celkem přečetlo deset tisíc lidí…? Odhad. Kolik jich zvedlo prdelku? O kus role se jich přihlásilo asi deset, něco skutečně dělat začaly dělat tři party. Pokud počítám dobře, máme se teda jako národ velice slušně. IMG_2746 Na jaře dorazily další stromky. Po dvou stovkách sice, ale maj snad tři metry! Krásný rovný a masivní kmínky. Grávštýn, Jadernička, Ontario, Řehtáč, Sudetská reneta, Zvonkové, Matčino… Doporučuju je. Když sázet, tak teď už ale jedině s ochranou. Pořádnej kus plastu, ten cvakací. Mezi stromky jdou maliny, angrešty, rybízy, josty, rakytníky. Těch je potřeba mraky. Kdybyste cokoliv takovýho měli a chtěli se toho zbavit, napište. Děkuju předem. IMG_2755 A zálivka. Kdosi tvrdil, že se mi nebude chtít tahat vodu z Berounky. Chce se mi. Je to parádní meditace a těch pár metrů nestojí za řeč. A abych nebyl ze zpovykanýho spratka, taky jsem vzal rejč a něco si obryl. Tenhle kus trval hodinu a půl. Budou na něm brambory. Na celej rok to asi nebude, ale aspoň budeme mít měřítko a podle toho vysadíme příští rok. IMG_2765 Je jaro a kráčím meziřadím. Seju pohanku a hořčici. Aspoň první tři roky tu chci mít jenom krycí plodiny. Ta půda je trochu vytlučená chemií, takže budeme zvyšovat obsah humusa. Cyklostezky okolo jsem se bál, ale nakonec se ukazuje, že je spíš zdrojem humoru. Dva výrostci si to pedálujou kolem mě a užasle koukaj na šachovnici zahrádek mezi stromy:

– Co to je, ty vole?

– Ty vole, to je komunitní pole!

6 Comments
  1. Richard permalink

    Ondro, držím ti palce, ale zároveň jsem z jistého důvodu skeptický; říkal jsem ti to už na Číru a u ovocného stromoví je to obdobné, ne-li nutnější a bagr to nevyřeší: R-I-G-O-L-A-C-E (nebo alespoň hloubkové kypření). Přežije-li polovina stromů prvních pět let a začne nějak rozumně plodit, budu to považovat za málem zázrak. Ale i ty se dějí. Jo a prosimtě tu hořčici a spol. tam do toho drnu seješ jak?

  2. Rozumím ti. Tady je ale malinko jiná situace. Je to říční niva s naplaveninama a tím i vyšším obsahem písku. Ty díry by šly kopat i rukama. Kořenění stromů je tak myslím hodně snadný, žádný skály, žádnej jíl. Ale uvidíme.
    Co se setí týče, tak do loňska tu bylo pole, zvláčený naposledy na podzim. Selo se teda do hlíny. Traktor to i tak bude dvakrát ročně projíždět. Poseká cover crops, zmulčuje je a třeba diskem zapraví do země. Tolik představa, učit se budu za pochodu.

  3. Stepan permalink

    Ahoj. Ty plastove ochrany ne vzdy zafunguji a jsou pomerne drahe. Hlavne za 4 roky budes mit tak silny kminek, ze se ten plast uvolni. Mne se osvedcily atypicke palety, ktere beru za symbolickych 20 korun (leckde je davaji i za odvoz) a rozrezu na pulky. Ze 3 pulek stlucu za 30 korun ochranu, ktera vydrzi podstatne dele a je ucinnejsi. Navic se da vnitrek pekne naplnit mulcem (davam hobliny a piliny z dilny), takze perfektne drzi pudu v bezprostrednim okoli stromku vlhkou. V poslednich suchych letech to dost pomohlo.

    Na zvysovani humusu v pude plati hnuj a popel. Tyhle 2 ingredience stoji za zazrakem jmenem “terra preta”, ale je to beh na dlouhou trat. Pudy u nas jsou hodne vycerpane a bez kazdorocnich infuzi anorganiky by se na nich snad nic neurodilo.

    Mam par tomelu, ktere uz nemam kam zasadit, klidne prenecham, vymenim. Kazdy rok mam na zahonech pod starou merunkou (merunko jako pomerance) spoustu semenacku merunek, Neni problem vyrypnout a presadit.

  4. Štěpáne, díky za rady. S těmi paletami to je zajímavý nápad, to zkusím. Tomel je kaki, ne? Já myslel, že to roste jen na jih od Alp. Kde je máte? To by mě určitě zajímalo, pokud to tu přežije.

  5. Stepan permalink

    Ondro. To s tema Alpama uz zdaleka neplati. Mam to sice na jihu jizni Moravy, ale krizenci z novych slechteni (zejmena ukrajinskych) odolavaji celkem spolehlive do -22/-25. Jedna se o mezidruhove krizeni diospyrus kaki x diospyrus virginiana. V prvni generaci krizeni jsou to odrudy Nikitska Bordovaja a Rosejanka. V druhe se jedna o Gora Rogers, Gora Goverla, Gora Roman Kosh. Tam je jednim rodicem vzdy bud Rosejanka nebo NB (z prvniho krizeni) a druhym diospyrus kaki. Jinak ja mam v sadu i nekolik klasickych orientalnich odrud (cisty diospyrus kaki). Zatim mi nic neomrzlo. Ja to mam 3 roky, ale osobne znam celou radu pestitelu se vzrostlymi plodicimi stromy v ramci CR a SR. Ciste kaki je zalezitost JZ Slovenska a JV Moravy, ale krizenci preziji kdekoliv v republice (vyjma etremne chladnych lokalit).

  6. Ondro, nám se taky plastové tubusy hrubě neosvědčily. Kdyby nevyšly palety, tak zkus příště cervanet v roli.

Leave a Reply

Note: XHTML is allowed. Your email address will never be published.

Subscribe to this comment feed via RSS