Skip to content

Zahradnické otazníky

by Ondra on September 13th, 2014

Snad je to tím, že řada lidí teď s příchodem podzimu cítí jakousi nostalgii z další promarněný sezóny. Příští rok na jaře se do toho dám. Do tý zahrádky přece. Budu mít tu permakulturu, jak se o tom píše v těch knížkách. Máme velkou zahradu, tak přece nebudeme kupovat ty věci z těch krámů. Všechno to poroste samo a já budu jenom chodit a baštit. Tak nějak to bude.DSC02193

Jo, permakultura je bžunda. Ty knížky se skvěle čtou a rovnou z pod deky na vás může dýchnout úžasná vůně sebeuspokojení z toho, že tohle přece dokážete taky. Pak přijde jaro. V pondělí máte ten pohovor, v úterý vyzvedáváte děti pozdě ze školky. Středu? To chodíte hrát squash, přece to nepustíte kvůli mrkvi. Ve čtvrtek by to šlo, ale kolega má rozlučku se svobodou, ach jo. V pátek jdete na ten koncert, v sobotu přijede babička, v neděli jste chtěli aspoň trochu uklidit. Nakonec to v tu sobotu stihnete, ale jenom napůl, protože dítě pod dohledem babičky spadne do bazénu. Všeho necháte a jdete zahraňovat situaci, osivo zůstane na záhnonku, v noci zmokne, ráno už to bude celý od slimáků. Fuj. Vyhodíte to. Koupíte osivo znovu. Už teď jste za něj utratili víc, než jakou hodnotu kdy vaše úroda bude mít. Tak za týden, nějak to dopadne. Pak ty kedlubny ještě. Divoký rajčata, na ty nejde plíseň. Tak si to tam nějak řepí. Permakultura, že jo. Prostě nestíhám.

DSC02195

Jo, zelenina. Na to se musí jinak, holenku. Zasaď radši pár stromů, to roste samo, že jo. A pak už jenom sklízíš. Pytel se roztrhnul s alternativním ovocem. Každá druhá blouznivá knížka opěvuje muďouly, čimišníky, kustovnice a hlohy. Fšechno fajn, ale dokud nebude na světě fakt zle, jíst to nebudete. To už je zajímavější chodit po lesích a navrtávat javory. Muďoul jste zapomněli přivázat a zlomil ho vítr. Čimišníku se celkem daří, ale nikdo to doma nejí. Hloh celkem plodí. Jednou na podzim jste měli volný víkend, takže jste to odrbali a dali do sušičky. Byly to tři várky a po domě to krásně vonělo. Usušený plody jste nasypali do velký sklenice a postavili na římsu u schodů do patra. Jednou jste z toho návštěvě udělali čaj. Nic neříkala. Pak to tam leželo dál. Až včera vám došlo, že právě tohle je ta líheň molů, co po setmění lítaj po domě. Ach jo. Sen o zahradničení nebo dokonce samozásobitelství se vám vzdaluje. Navenek sice ještě bojujete, ale v duchu už jste tyhle snahy odložili na důchod.

DSC02210

Přesto je potravinová soběstačnost věc možná. Zásadní otázkou úhlu pohledu je totiž to, jestli hodláte svoje produkty prodávat a chcete se uživit z vydělaných peněz, nebo jestli skutečně chcete jíst jenom to, co si sami vypěstujete. To první je cesta, to druhý taky. Ale do pekel. Jak píše Toby Hemenway: Neznám nikoho, kdo by takhle žil. Určitě takoví lidé existují, ale i farmáři samozásobitelé většinou pěstují něco na prodej, za což si pak nakoupí to, co je pro ně neekonomické pěstovat. To mi připomíná, že jsem se nedávno zmínil manželce, že mám moc rád čočku, ale nehodlám ji pěstovat. Odpověděla mi na to, že jsem možná konečně dospěl.

DSC02207

Carol Deppe vyčetla v knize Resilient Gardener pět okruhů, kterým když se bude člověk věnovat, tak nejen přežije, ale ještě se mu bude dobře dařit. Podle ní jsou to dýně, kukuřice, fazole, brambory a kachny. Tyhle čtyři plodiny poskytují tělu dostatek látek, aby nestrádalo. Kachny na vejce i na maso pak vnímá jako mnohem lepší než slepice  – hlavně protože kachna má údajně pestřejší jídelníček (spotřebuje víc domácího odpadu), neničí tolik zahradu, co do počtu snesených vajec leckdy slepice předčí a snáší déle. Jako bonus pak některé variety žerou slimáky, náš zahradnický mor.

DSC02204

Dodám, že mít k tomu dva tři úly vám dá ještě spoustu sladkýho a nemusíte ani ty javory navrtávat. Ze čtyř čtverečních metrů máme asi 80 paliček česneku (to nám na rok stačí). 8 metrů travního záhonu (jenom tráva ze sekání) dalo letos 20 kg brambor. Na sto kilo (roční spotřeba) je třeba 50 metrů, to jest včetně cestiček mezi. To je sice skoro pět tun trávy, ale mně parazitizmus na konzumní společnosti nevadí, naopak. Klidně příští rok naházím lidem do schránek lístečky s informací, že pokud se chtějí zbavit odpadu ze sekaček, můžou to hodit ke mně. Čočku si teda koupím (místo těch fazolí), dýně rostou jako plevel. Kukuřici jsem letos sel poprvé, ale ještě to nemám v malíku. Tady musím přidat. Takže ještě ty kachny.

DSC02044a

Samozřejmě, ten model si musíte vymyslet, vyzkoušet a nastavit sami. Pro mě je výsledek tohle: Pokud se nechci udřít, za každou cenu všechno hrotit a radikalizovat se, jako nejefektivnější se jeví vybrat si pár vlastních okruhů. Med, cider, víno… co dál? Ty by na sebe měly navazovat a doplňovat se. Pak to musíte prodat. Pokud možno co nejlíp, což znamená dát všem výrobkům co nejvyšší přidanou hodnotu. Ta vzniká nejen marketingem (příběh), ale hlavně skutečnou péčí a podmínkama jejich vzniku. Jo, zimovat včely na medu nemá ekonomicky smysl, pokud prodáváte med za stejnou cenu jako ostatní. Pokud ale svoje přesvědčení (že by se včely krmit cukrem prostě neměly) umíte započítat do jeho finální ceny a za tu to taky prodáte, vyhráli jste. Jo, divoký rajčata jsou super. Permakultura a tak. Ale ze záhonku dva na pět metrů budete mít sklizeň dvě kila. Pokud to neprodáte do luxusní restaurace, je to spíš mrhání půdou. To už je lepší přežrat se muďoulama.

DSC01989a

Pak je tu poslední otázka, možná ze všech nejzávažnější. Pokud bude přidaná hodnota naší práce a péče tak vysoká, aby nás opravdu uživila, kdo si ty naše výrobky vlastně koupí? Nedává nám ten konzumní svět, od kterýho tak zoufale prcháme, právě ty zákazníky, který si budou naši nadhodnotu moct dovolit? A jestli jo, tak neprodáváme těmhle lidem vlastně něco jako odpustky? A jestli jo, co by se stalo, kdyby nás tohle dělalo hodně? Otázek se nebojím, pravda. Ale těch odpovědí celkem jo.

 

8 Comments
  1. Andrea permalink

    Dobrý slinty, a co takhle poslat zaplacenou objednávku???!!!

  2. Co to znamená, Andreo? Vy jste si u mě něco objednala, zaplatila a nedostala? Nezlobte se, ale to asi není možné. Prodej ze dvora nebo rozvoz je vždy za hotové. Nic nikdy nikam neposílám a nikde neuvádím svoje číslo účtu, takže jste mi těžko mohla nějaké peníze poslat. Nepletete si mě s někým?

  3. Andrea permalink

    Velice se omlouvám, došlo k nedorozumění, jak jsem Vám již odpověděla emailem, bohužel jsem naletěla podvodníkům, kteří mají na svých stránkách odkaz na Váš web (jablickovyraj.cz). Případ již řeším s policií. Ještě jednou se omlouvám. Andrea

  4. Dana Ježová permalink

    Také jsem podvodníkům naletěla, poslala peníze a zboží nikde

  5. Jak se jmenovali? Taky jablickovyraj.cz?

  6. Eva permalink

    Tak koukám,že jsem také naletěla nějakému podvodníkovi,zaplatila jsem 13.11.2014 za křížaly,když dlouho nešly,dotázala jsem se,kdy dojde zboží,ale nikdo mě neodpověděl.Platba měla být provedena na č.ú.5129680003/4000.Eva

  7. Evo, asi by bylo nejlepší, abyste postupovala společně s ostatními poškozenými. Můžu vás s nimi propojit?

  8. Sikom permalink

    Dobrý den.

    Také jsem naletěl podvodníkovi Tomáš Říha, spol. D.F.T. s.r.o., provozující http://www.jablickovyraj.cz, č.ú. 5129680003/4000.

    Podvedených je víc, ale nevím jak na ně seznat kontakt, abychom přesáhli částku 5.000,-Kč a věc mohla být kvalifikována např. jako přečin podvod podle § 209 odst. 1) trestního zákoníku.

    Poškozené budu hledat max. do 28.02.2015, a pokud celková částka nepřesáhne hranici trestného činu tj. 5.000,-Kč nebudu se ve věci dále angažovat.

    Zřídil jsem pro nás a obdobně poškozené tzn. i ty, kteří zboží uhradili ve prospěch č. účtu 5129680003/4000 a zboží nebo peníze neobdrželi e-mail jablickovypodvodnik@seznam.cz.

Leave a Reply

Note: XHTML is allowed. Your email address will never be published.

Subscribe to this comment feed via RSS