Skip to content

Applepunk 2011

by Ondra on September 21st, 2011

Registrační společnosti mají milý zvyk fungovat jako upomínkové diáře. S vlezlou pravidelností se hlásí o peníze za domény, které, zhusta placené ročně, dávají vždycky příležitost vyvolat stejnou chvilku před dvanácti měsíčky. Včera přišedší faktura za applepunk.cz mě vrátila do rozjařenosti bujarých odpolední, kdy se Řevnice naplnily lomozem šrotovačky, prskající kašičkovou drť podzimních jablek. Loni na podzim jsem se stal sajdrařem. Sajdristou.

IMG_0582

Ta doména je jenom zaparkovaná. Zatím, protože cider, jehož by měla být poznávacím znamením, se vypil měsíc před letošní sklizní. Celá partie, která prošla sudem, stačila ve dvou a půl hektolitrech na uspokojení potřeb nás, kamarádů a pár mejdanů, kde se pětilitrovka vždycky ráda sdělala. To znamená, že je to třeba dělat ve větším, aby zbylo i na obyčejnský smrtelníky. A to zase znamená, že je třeba trochu zainvestovat do vybavení a prostor, aby to vůbec bylo kde dělat. Jenže sotva to rozmyslíte na jednu stranu, příroda vám vrazí facku z tý druhý. Surovina, jejímž zdrojem byl loni sad o osmdesáti stromech, letos není. Všechno to na jaře zmrzlo.

Kdyby neexistovaly sousedky, asi bych se na tu fakturu vykašlal. Ale Růža mi začala na kůlnu u plotu vyskládávat bedýnky s padančatama už v půli srpna, takže drtička mohla zase v klidu rozehrát svoje housle. Prý je toho osm stromů a neví, co s tím. Beru všechno.

IMG_0547
Helena Baker mě loni na ochutnávce domácích ciderů naočkovala svojí podbrdskou dobrotou, která je dělaná podle staronormanského receptu – tam kvasí celá drť a lisuje se až po dokvašení. Jejich cider měl krásnou tříslovinku, což mě moc bavilo. Letos jsem šel trochu v jejích stopách a drť postupně přidával do barelu. Během 10 dní byl po okraj (150 litrů). Po vylisování z toho bylo parádních 50 litrů rozjetýho moštu, který si v klidu dobrnkává v demižonu.

Fermentace je tak nějaká čistší – kvasnice si to odbudou v barelu a po vylisování jich tam jde vlastně minimum. Taky tříslovina krapánek povyrostla, takže zatím je zlaťák bez síry. Zajímavá technologie; uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.

Děláte letos jablka?

3 Comments
  1. Héj,fajné!

    Ondro, jak dlouho si to nakvášel tu drť zhruba? Zní to dobře a třísloviny chci, v jedné várce bych to zkusil.

    Prosím ještě o praktickou radu — kolik sířit a čím (nejlépe i kde koupit). Díky 😉

  2. cuk: Mám to tak napůl. Když se bedýnky na plotě objevují málo, jen je podrtím a nechám kvasit drť v plastovém hoboku. Když je velkonápor (víkend), tak to podrtím rovnou a vylisuju. Nejvíc mi drť ležela asi týden. Kvasí to ale mnohem pomalejc v drti, než v moštu. Úplně nejvyšších tříslovin dosáhneš, když si to necháš vylisovat v moštárně. Výtěžnost na ručním lisu je asi 40%, v moštárně okolo 80%.
    Sířit stačí plátkem, koupit v drogerii. Když to přeženeš, smíchej s dalším moštem bez síry. Držím palec 😉

  3. máma permalink

    tak vidím, že nemáš co dělat…….teď budu v důchodu a slibuju, že ti píchnu! Už se na to těším, jen mě musíš trochu zaučit! Držím palce!

Leave a Reply

Note: XHTML is allowed. Your email address will never be published.

Subscribe to this comment feed via RSS