Povedená akce

Jinakost táhne. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Protože tolik lidí, kolik bylo v neděli v Řevnicích na akci JINÁ VÍNA, se často nesejde ani na velkých ochutnávkách. Víc než 60 lidí dorazilo vláčkem (!) na zahrádku hotelu Grand, aby tu ochutnali divnosti od malých i větších vinařů.

Nalévací stůl zaplnilo víc než pětadvacet vín. Na jedný straně Dobrá vinice, na druhý Michlovský. To mezi byla často velká neznámá i pro vínaznalé. Jara Osička představil několik vzorků na bázi odrůd z rodiny Pinot, jako navíc byl Tramín, který mi ze všeho nejvíc připomínal mladý sherry. Oxidativní záležitost, jemná a přitom komplexní, plná a opulentní věc, ale přitom tak nějak skromná a zpátky se držící, jakoby chtěla říct “nespěchej na mě, čmuchej, buď v klidu…”.

Potěšil mě Říhův (Mělník) Hibernal v růžovém šatu – zrál 16 měsíců v sudu po ZW. Vtipný, mělo šmrnc. Jeho Faberrebe a Scheurebe už mě tolik nevytrhly(o), ale za ocenění průzkumu odrůd to určitě stojí.

Vína od Josefa Štveráka jsou sváteční záležitost a já hrozně doufám, že se tomuhle vinaři ze Suchodolu (450 m.n.m.) u Příbrami podaří brzy získat větší a lepší pozemky, aby mohl vysadit i mimo vlastní zahradu. Jeho Regni je moc příjemná věc. Pepa ale lahvuje prakticky každý rok něco jiného. Pozemek buď dovolí udělat odrůdovku nebo kombinačku. A když je blbej rok, nahází všechno do jednoho. Suchodolské červené (07) tak vypovídá spíš o ročníku, než o odrůdě.

K pětadvaceti předem nahlášeným vzorkům v průběhu odpoledne přibývaly další, které donesli hosté mimo soutěž. Díky tomu jsme tak objevili nadaného fortifikátora Davida Bartoníčka, provozovatele Vinotéky U zámku v Brandýse nad Labem. Tahle dolihovaná věc s 21° alkoholu na mě udělala bezva dojem. Láhev k večeři nevypijete (už jen proto, že jsou toho jen 4 lahve), ale jako noblesní digestiv je to super. A ta etiketa!

Pár dobráků mě nařklo, že můj WINEPUNK 2009 není punk, ale docela pitelná růžovka. Helena Baker mě oblažila pětaosmdesátkou, to už jsem tekl blahem. Daleko větší punk byly Honzovy (Schlindenbuch) Košíře – jediná láhev z přímoplodého hybridu z košířského dvorku v Musílkově ulici. Husťárna. Sám považuju za esenci punku Nejedlíkovu (Dobrá vinice) Oxanu. Třebaže zazněly odpolednem názory jako “Sauvignone, Sauvignone, do roka a do dne,” tohle není ten případ. Je to neobjevená kráska v podobě zhulený zpěvačky, kterou když po koncertě svlíknete a vlezete si s ní do postele, máte celou noc co dělat. OK, trochu jí smrděj nohy, ale to k punku patří.