Skip to content

Agrolesnictví

by Ondra on February 7th, 2019

Mám hrozně rád les. Vlastně se málokde cítím tak dobře. Možná jenom na jednom místě. Na jeho okraji. Na jižních hranicích lesů, tam, kde se větve dubů skláněj až k zemi a hladěj se s trávou na vedlejší louce. Kde se kořeny borovic zamotávaj do balvanů, který tam vynosili sedláci z polí a mezi nima se objevujou trsy trávy zvoucí pocestné k natažení těla, k spočinutí, rozjímání a meditaci, nebo jenom tichýmu pohledu do kraje.

Je ironií, že les, tak bohatý společenství, je u nás vlastně k neuživení. Aby člověk v potu tváře vůbec mohl dobývat svůj chléb, musí ho popílit a žďár osít obilím. Vznikne lán, monokulturní pole. Jenže každá monokultura je problematická. Protože jsme přerušili přírodní vazby a uměle instalovali jeden druh, bude nás příroda pronásledovat a ve snaze zaplnit naše pole druhovou pestrostí nám bude nabízet hromady toho, čemu říkáme plevele.

A tak jsme se obloukem vrátili zpátky k lesu, respektive k tomu, co nám přírodní společenství nabízí. Druhovou pestrost, která umožňuje fungování přirozených pout mezi flórou a faunou, sama se umí regulovat a brání se přemnožení jednoho druhu. Vzniká kombinace lesa (trvalky) a orné půdy (jednoletky), která se navíc proměňuje se věkem osazenstva. Vzniká množství vazeb, který jsou jinde nevídaný. Mykorrhiza, výměna živin, symbiotická společenství (guilds). Vzniká agrolesnictví.

Agrolesnictví není nic úplně novýho. V řadě podob se objevovalo buď přirozeně nebo i záměrně, až v posledních dekádách ale dostává vědeckou formu a díky výměně informací se lidi přestávaj bát zkoušet kombinace, který by třeba dřív byly až moc převratný. Pro zemědělce má výhodu diverzifikace příjmů – když jedna plodina vypadne, další dvě nebo tři na stejném pozemku zůstanou. Pro přírodu má výhodu demonokulturizace krajiny, která přitom zůstává zemědělsky činnou, ale zároveň pestrou; plodnou, ale zároveň udržitelnou. Kořeny a stín navíc zadržují vodu a vytvářejí blahodárný stín, což bude čím dál důležitější téma.

Příklad 1: Javorový háj

Javor je celkem geniální strom. Výborně rezonuje, takže se často používá na výrobu hudebních nástrojů. Na jaře z něj teče fantastická míza, kterou můžete koncentrovat na sirup. Kvete a dává spoustu nektaru. Kromě toho hostí producenta medovice – brvnatku javorovou, takže často dává dvakrát do roka. Jako pionýrský strom je nenáročný na půdu, není ho třeba nijak ošetřovat, nemusí se štěpovat, roste velice rychle, takže ho můžete často zmlazovat a vybírat z něj větve vhodný na pěstování hub. Menší olistěné větve se po kopicování nechají zavadnout jako seno (říká se tomu treehay) a v zimě se dají použít na krmné účely. Javory (kleny a mléče) dorůstají značných výšek, takže se pod nima v klidu můžou pást zvířata.

Příklad 2: Selský sad

Jabloně, hrušně, višně, různé druhy jeřabin, sem tam i ořešák. Spon tak 8×8 metrů, u těch ořešáků klidně i víc. Pokud sadíte vysokokmeny ovocných stromů, prvních deset let v meziřadích můžete pěstovat prakticky všechny polní plodiny (kukuřici, pícniny, brambory), ale i zeleninu. Stromy dávají málo stínu. Když se k sobě jejich koruny začnou přibližovat, vysadíte meziřadí pás malin (4 metry od stromu) a dva zbylé třímetrové pásy můžete osít něčím, co není tak náročné na světlo. Takzvaný mozaikový stín (stín listů stromu) vyhovuje například špenátu, částečné zastínění zvládá i řepa, celer nebo mrkev, stejně jako kuchyňské byliny. Kvetoucí ovocné stromy jsou výborným zdrojem nektaru, takže zase včely. Dřevo ovocných stromů se dá použít na pěstování hub, zajímavé kousky jsou pro svou kresbu vhodné k řezbářství. Ovoce můžete sušit, zpracovat na kompoty, marmelády, džemy, cider, likéry, kořalku. Maliny můžete prodávat na trzích, chtivým zmrzlinářům nebo je sami dál zpracovávat.

Příklad 3: Duby a topinambury

O olivovníku se říká, že ten, kdo ho sází, ho zaručeně nebude sklízet. S dubem je to podobně. Je pomalu rostoucí dřevina, takže na jeho plodnost si pár let počkáte. Jeho dřevo je ale jedno z nejlepších a přidanou hodnotu tu tvoří žaludy, vynikající to pokrm pro prasátka. Protože duby rostou pomalu a jsou to stromy mohutné, je třeba je sázet daleko od sebe. Pro vytvoření volného háje klidně v třicetimetrovém sponu. Topinambury jsou naprosto nenáročná a vlastně plevelná rostlina, který se po vysazení už nezbavíte. I z nepatrných kousků dokáže vyklíčit a dál se množí pod zemí. Než vám ty duby vyrostou, budou se vám topinambury hodit. Prasata je milujou. Stačí střídat pásy tak, aby jich tam vždycky pár zůstalo.

Příklad 4: Drůbež a lísky

Líska je u nás braná skoro jako plevel. Nepotřebuje žádnou péči, rychle roste a dá se často kopicovat. Málokdo ji ale pěstuje na ořechy, protože ty jsou většinou napadené nosatcem lískovým, broukem, jehož samička na jaře provrtá mladé oříšky a naklade do nich vajíčka. Z těch se pak vylíhnou larvy, které jádra vyžírají zevnitř. Nosatce se sice můžete zbavit opakovaným ošetřením insekticidy, ale daleko vtipnější je pustit na něj slepice. Ty totiž brouka a jeho larvy vyzobou a je po hotovo. Drůbež navíc hnojí, hrabe a kypří půdu, dává vejce a maso. Stejně jako lísky je možné použít i třeba višně. Protože ty se sklízejí strojově (sklepáváním do plachet), stačí kur vyhnat na dobu sklizně a jinak můžou v sadu vegetit celoročně.

Výhody agrolesnictví spočívaj především v možnostech kombinací, který se nabízej vlastně samy. Základ by měl vždycky tvořit pás stromů nabízejících plody, dřevo na palivo a pěstování hub, případně mízu a/nebo nektar. Mezi stromy nechte podle jejich vzrůstu dostatek prostoru pro jednoletky, ať už to bude obilí, zelenina nebo třeba slunečnice. Doplňte vhodnou živočišnou složkou, která bude vypásat, uklízet a zároveň chránit proti škůdcům. Přidejte hmyz.

DSC03410

Hospodaříte, ale jste vlastně v lese. Nebo spíš na jeho kraji. Říká se tomu ekoton. Tam, kde vzniká napětí; tam, kde je nejvyšší počet druhů. To je ta diverzita. Tam, kde končí les a jeho stromy hladěj trávu vedlejší louky. Tam je moc hezky.

One Comment
  1. Táta permalink

    Tleskám!

Leave a Reply

Note: XHTML is allowed. Your email address will never be published.

Subscribe to this comment feed via RSS