Skip to content

Potravinová soběstačnost v číslech

by Ondra on July 12th, 2018

Rok má 365 dní a člověk by měl denně přijmout asi 2500 – 2800 kalorií. U žen je to trochu míň, ale vy budete intenzivně fyzicky pracovat, protože potravinová soběstačnost není žádná sranda, takže si tam necháme tu vyšší hladinu. Aby se nám to líp počítalo, budeme vycházet z čísla 1.000.000 kalorií ročně. Pohled na to, co je to vyvážená strava, se vyvíjí. Platí ale, že by se měla skládat z bílkovin, uhlovodanů a tuků v poměru asi 30% – 40% – 30%.DSC05228

Potravinová soběstačnost znamená, že budete jíst jen to, co si sami vypěstujete. Začneme tím, že si spočítáme výnos dané plodiny z deseti čtverečních metrů (záhon) a pak si řekneme, kolik bychom museli dané plodiny vypěstovat, kdybychom se celý rok měli živit jenom jí. To je samozřejmě absurdní situace. Proto následně zkusíme namíchat jednoduchý jídelníček z pěti základních potravin (brambory, pšenice, dýně, kukuřice a zelí) tak, abychom se k potřebnému poměru dostali co možná nejblíž. Nakonec k tomuhle jídelníčku přidáme pár drobností, díky kterým nám nebude tak strašně smutno.DSC04977

Na co si při výpočtech musíme dát pozor? Objemy sklizně z metru (hektaru) jsou různě zprůměrované hodnoty současných sklizní. Tyhle hodnoty se můžou dost lišit podle k počasí, úrodnosti půdy, objemu a typu hnojení, podnebného pásu, nadmořské výšce, zkušeností a umu pěstitele, intenzitě napadení škůdci, klíčivosti semen a faktoru náhody. Představují určitý ideál, takže pokud chcete mít jistotu, že na něj dosáhnete, vynásobte potřebnou plochu dvěma. Stejně tak kalorická hodnota jednotlivých položek se liší podle konkrétní odrůdy, obsahu živin v půdě a vláhy, takže ji berte s rezervou.

DSC04975
BRAMBORY
Brambory dávají v našich podmínkách nejvíc kalorií z čtverečního metru. Na deseti metrech čtverečních jich můžete vypěstovat až 40 kg, což dělá asi 24000 kalorií (kilo brambor obsahuje asi 600 kalorií). Pokud budete jíst jenom brambory, velmi přibližně potřebujete metr čtvereční na den.

PŠENICE
Pšenice dá z deseti čtverečních metrů asi 3kg mouky (celosvětový průměr v posledních letech je 3,12 tuny z hektaru), takže kilo mouky vypěstujete přibližně na třech čtverečních metrech. Výživová hodnota pšenice je cca 3000 kalorií na kilo, u bílého chleba je to asi 2600 kalorií na kilo, takže pokud byste jedli jenom chleba, museli byste ho sníst kilo denně a na rok byste potřebovali něco přes tisíc metrů plochy.

FAZOLE
Fazole (suché plody) dají ideálně výnos 2kg ze čtverečního metru. Kilo fazolí obsahuje asi 3000 kalorií. Platí pro ně teda přibližně stejná plocha jako pro pšenici s tím, že je na rozdíl od obilí můžete vysévat na okraje cestiček a záhonů a vzhledem k jejich popínavosti je nebudete dávat na velkou plochu.

DÝNĚ
Dýně je úžasná rostlina. Není extra kalorická, ale na deseti čtverečních metrech můžete mít úrodu 20-40kg. Kilo dýně dá asi 250 kalorií, takže na deseti metrech můžete mít okolo 7500 kalorií, což by bylo na 3 dny života. Pokud byste se chtěli živit výlučně dýní, budete muset osázet zhruba 1200 metrů plochy. Připravte se na tahání konví, protože objem sklizně je tady hodně závislý na vodě.

ZELÍ
Zelí vypěstujete na deseti metrech až 40kg. Jeho kalorická hodnota je přibližně 200 kalorií na kilo, takže na deseti metrech můžete mít asi 8000 kalorií, což by vám stačilo asi na tři a půl dne. Pokud byste se měli živit jenom zelím, připravte si zase něco kolem tisíce metrů.

DSC04900

Když teď všechny plochy sečteme, dostaneme teoreticky plochu potřebnou pro uživení pětičlenné rodiny. Brambory (400m2) + pšenice (1000m2) + fazole (1000m2) + dýně (1200m2) + zelí (1000m) = 4600m2. Připočteme cestičky a něco na osivo na další rok a máme půl hektaru. Výsledkem prvního početního pokusu tedy je, že pětičlenná rodina přežije z 5000m2 a jednomu člověku by vlastně na přežití mělo stačit pouhých 1000m2! Tady se musíme zastavit a říct si pár věcí:

1) Přežít neznamená moc si to užívat. Tahle striktně veganská strava je hodně monotónní a leccos v ní chybí.
2) Jak už je poznamenáno výše, ne každá plodina má vždycky svůj rok, což může v extrémním případě znamenat výpadek celé plodiny. U jedné z pěti je to už problém.
3) Sklidit je jedna část legrace, druhá je umět plodinu uskladnit tak, aby vám vydržela celou sezónu a ještě jste s ní mohli osázet (osít) plochu na další rok.
4) Zásadní je i zpracování. Abyste například měli po celou zimu dostatek vitamínu C, měli byste zelí nakrouhat a uchovávat ho v kysané formě.

DSC04898

Brambory obsahují asi 12% uhlovodanů a 8% bílkovin, nemají žádný tuk. Mají spoustu draslíku a vitamínů B a C. Pšenice obsahuje hlavně uhlovodany (asi 74%) a asi 1% tuků. Má hodně železa a vápníku. Fazole mají taky kolem 1% tuků, opět dominují uhlovodany (63%) a je tu zhruba 15% bílkovin. Hodně draslíku, hořčíku a železa. Dýně má ze všech uvedených potravin nejnižší kalorickou hodnotu, ale tady pozor – některé druhy se pěstují kvůli semínkům (a v nich obsaženém oleji), běžně je v nich tuku minimum. Zelí je opět vynikajícím zdrojem vitamínu C, tuků a bílkovin má zanedbatelně.

DSC04866

Co nám z toho vychází? Že pokud chceme dodržet poměr bílkovin, uhlovodanů a tuků v poměru 30% – 40% – 30%, největší problém budeme mít s tuky. Normálně byste si dali kus bůčku a byli zase chvíli v pohodě, ale prase sežere denně 4% své vlastní váhy, což představuje další nároky na půdu. Proto zasadíte ořešák a počkáte si na vlašáky, protože ty mají až 70% oleje. Do té doby budete pěstovat slunečnice (45% oleje), dýně na semeno (taky 45%) nebo tu pitomou řepku (44%).DSC04971

I pokud jste dosáhli rovnováhy ve stravě, neznamená to ještě, že budete se svým jídelníčkem spokojení. Člověk je tvor mlsný a proto budete mít chuť na cukry. Tak nějak automaticky přidejte k pozemku dva tři úly a bez krmení počítejte s tím, že budete mít z jednoho asi 5 kilo medu. Chybět vám bude pravděpodobně i nějaký intoxikant. Pokud dáte přednost alkoholu, vysaďte si malou viničku. Počítejte s tím, že jeden keř vám dá zhruba jednu láhev vína. Pokud si netroufáte na vinohrádek, vysaďte jednu nebo dvě jabloně – vyrobit si cider je maličkost. Pokud raději na okraj pozemku rozhodíte pár semínek konopí, nemusíte to ani přehánět. Jedna nebo dvě kytky vám na večerní pokouření vydrží celý rok.DSC04926

Závěr? Stanovit minimální půdní výměru pro jednoho člověka a jeho potravinovou soběstačnost je otázka kvality života. K základu můžete přidávat zeleninu, ovoce, ořechy a spoustu dalšího. Teoreticky přežijete na bramborách (460m2), ale všichni nějak cítíme, že to nebude úplně ono. Pokud ale na půl hektaru přežije pět lidí, znamená to, že pro jednoho člověka to bude úplně luxusně dostačující plocha. Příště se pokusíme tenhle půlhektar navrhnout tak, aby jednomu člověku ve vzrostlém stavu poskytnul živobytí od A do Z, to jest včetně tuků, cukrů a radosti. Podíváme se taky na vztah hnojiva a pěstební plochy a pokusíme se tam dostat i trochu masa a vajec. Uvidíme, jestli se to povede.

Už máte chuť začít hospodařit?

4 Comments
  1. Tesim se na pokracovani. Kazdy z tehle clanku mi pripomina, ze za dobu kdy jsem se vzdelaval ~ 25 let jsem se o zemedelstvi nedozvedel ani tuk a taky me nezajimalo (jsem zamereny na techniku/strojirenstvi).

    Cim jsem starsi (ted 33let) v tom vidim vetsi a vetsi smysl. Ne ze bych mel sen se 100% zivit sobestacne, ale zaklady by clovek mel znat 🙂 ono se to muze sakramentsky hodit – jak rika jedno prislovi : od revoluce deli beznou spolecnost zhruba 3 dny bez jidla.

  2. Petr permalink

    Diky za zajimavy clanek. Bylo by prosim mozne se priste zamerit prave na skladovani potravin po sklizni ? popripade jak zpracovavat potraviny, abychom z nich mohli cerpat i v zime ? Drive lide hodne nakladali zeli, susili ovoce a co jeste ? Diky moc

  3. Okeya permalink

    To mi připomnělo, že Indiáni seli dýně, kukuřici a fazole dohromady.Dýně kryla půdu před vyschnutím, kukuřice rostla nad tím a fazole se po kukuřici pnuly. Dneska by to asi bylo moc práce sklízet, ale zní to skvěle. Navíc fazole paralelně dodávaj dusík.

  4. Petře, určitě na to dojde, tohle téma chci zpracovat vyčerpávajícím způsobem 😉

    Tomáši, tohle jsem zkoušel, ale nešlo mi to. Problém popíšu jindy, ale jde asi hlavně o degeneraci kukuřice na malé ploše, zajíce a slimáky 🙂

Leave a Reply

Note: XHTML is allowed. Your email address will never be published.

Subscribe to this comment feed via RSS