Skip to content

Fenologie 2

by Ondra on April 30th, 2018

Už jste se někdy na prvního máje líbali pod rozkvetlou třešní? Pokud jo, pravděpodobně jste byli na horách nebo někde ve Skandinávii, protože u nás kvetou třešně v půlce dubna. To pořekadlo snad možná kdysi platilo, ale posledních pár let je všechno jinak. Fenologie přestává dávat smysl. Respektive nepřestává, ale musíme znovu namáhavě hledat významy jednotlivých fenofází, protože ty klasické se nám úplně rozhodily. Právě tahle věda nám přitom kdysi pomáhala naplánovat v zemědělství celou řadu věcí. S měnícím se klimatem je ale její fungování poruchové, takže nám místo pomoci spíš překáží.

IMG_4889

Vzpomínáte, jak jsme se učili, že Rudou armádu vítali lidi šeříkama? Vzpomenu si na to jaro co jaro. Co to muselo být za zimu? Kdy roztál sníh? V dubnu? Vždyť šeříky v Praze jsou druhý týden v květnu dávno po odkvětu. Čím bychom je vítali dneska nevím, ale za pár let už možná akátem, což je spolu s lípou pro včely poslední květová snůška. Lípa funguje jako plynulý přechod k medovici, protože medovice na ní je často víc než nektaru z květů.

DSC04630

Často mi píšou lidi, že by chtěli začít včelařit. Proč? Ptám se. Máme tu jabloně, vždycky to v nich hučelo, ale teď je tam posledních pár let ticho. Ne, včelama to není, říkám jim. Včel je víc než kdysi. Problém je v tom, že měnící se klima vede k prolínání fáze kvetení celé řady stromů. Jabloně, višně, javory a kaštany kvetou ve stejnou dobu. Tak to nikdy nebylo. Pro včely je pak zásadní, která rostlina dává nejhodnotnější nektar. A protože včela je takzvaně florokonstantní (narozdíl od samotářek nebo čmeláků), bude se věnovat sběru nektaru nebo pylu z jednoho zdroje s obzvláštní vytrvalostí.

DSC04693

Přesně tak – není nektar jako nektar. Příroda se většinou chová racionálně a její děti si vyberou zdroj potravy podle jeho hodnoty a dostupné energie. Ta v případě včel spočívá v koncentraci nektaru a tom, kolik ho strom nebo bylina umí vytvořit během 24 hodin. Stačí nalistovat knihu Oldřicha Haragsima: Včelařské byliny a dřeviny. Tam jsou ke každé nektarodárné bylině a dřevině v našem pásu údaje o tom, kolik dá denně nektaru a jakou má koncentraci. Cukernatost konkrétního nektaru se pohybuje od hodnot velice nízkých až zanedbatelných (trnky, dříny atd.), až po 3-4mg/24 hodin u akátu, jehož nektar má cukernatost kolem 50%. Takže až se příště budete zamýšlet nad tím, proč vám jabloň nehučí, koukněte se, co všechno okolo kvete a jestli to náhodou nehučí tam.

DSC04694

Má to ale ještě jeden háček a tím je voda. Pokud je sucho, nektarium, ktere pro rostlinu funguje jako pojistný ventil při přetlaku vnitřní mízy, najednou vysychá. Přetlak vnitřní mízy se nekoná. Pokud je sucho, strom medovat nebude. To je právě případ trnek nebo akátů na suchých jižních stráních. S vodou je to rok od roku horší. Zimy jsou prakticky bez sněhu a na jaře nijak zvlášť neprší. Podzemní zásoby se tenčí a pomalu není kde brát.

DSC04597

Co to znamená pro nás včelaře? Že se nám hodně zužuje doba, kdy včely mohou nosit dostatek nektaru a pylu. V praxi jde o to, že musíte vyzimovat dostatečně silná včelstva, aby byla na jaře schopná rychle zareagovat na změnu teploty a okamžitě zašít nosit. To je u přírodních včelařů trochu problém, protože silné včelstvo znamená víc roztoče. Pokud navíc bydlíte v oblasti jako je Karlštejnsko, kde díky dubohabřinám není medovice, máte naději na dva měsíce snůšky. Od půlky dubna do půlky června. A to je zatraceně málo. Bude letos med? Tipnul bych si, že u mě ne.

No comments yet

Leave a Reply

Note: XHTML is allowed. Your email address will never be published.

Subscribe to this comment feed via RSS