Sdělení

Jdu po krajině, v mokrý hlíně nechávám stopy. Znám to tu. Keře, šutráky, mez, trnka, šípek, támhle kouká hrad. Krčím se v trávě, abych nevyplašil hrající si liščata. Máma jim ulovila zajíčka, tak mu tam teď trhaj uši. Dub, žaludy, tady to teď křupe, ale po nocích to požerou kanci. Támhle v tý úžlabině je to jejich. Tady se mění půda. Kdysi tu byla třešňovka, dneska tu stojí jen pár pahýlů ve stepi a stovky výmladků tu planě kvetou. Vrby, jívy, rakyty podél potoka, co se u Třebaně vlejvá do Mže. Támhle zase kouká hrad.

Líbí se mi, co říká Jirka Šebela. Že ho nezajímá, jak kdo popisuje jeho vína. Ostružiny, cassis, lékořice, dotek anýzu a bylinek. Nepochopili. Chce svým vínem dokázat to, aby jeho pijáka popadla neodolatelná touha podívat se na místa, kde tyhle hrozny vyrostly. Tam to musím poznat, pochopit, projít. To musí bejt úžasnej kus světa.

Vnímám takhle med. Moje včely znaj svoje okolí. Lesní cesty, navážku, zahrady i nádvoří. Jívy a lísky na jaře, podběl, pak tu třešňovku a trnky. Záplavu pampelišek, i tu řepku třeba. Pak jabloně, hrušně, hloh. Lípy, maliny, akáty. Pak les. Vykrouží nad paseku a celá krajina jim leží pod křídlama. Znaj to tu jako já. Možná líp. Spíš líp. Určitě líp. Ten med je odsud. Kam dolítne včela, to je pár kilometrů na každou stranu. Kus země, kde se rád pohybuju. Kus, kterej ještě máte šanci poznat dobře.

Víno je vlastně stejný. Jenom roste kořenama v zemi, ale slunce a vítr ho bičuje tak, jako celou okolní krajinu. Člověk a jeho péče, z hroznů se stane něco, co v sobě koncentruje ducha místa a času. Způsob našeho přemýšlení. Tu dobu a její možnosti. Její trendy, módy nebo člověčí vymezování se vůči trendům a módám.

Chci ti dát ochutnat svůj med. Protože v něm je to sdělení. Sáhni si do něj prstem a strč si ho do pusy. Ta chuť, to jsou pojistný ventily místní krajiny. Její nektar, její rozpuk. Každá místní kytka a každej zdejší strom je v tomhle medu. A až polkneš, dostaneš chuť se sem rozjet a zanořit se do ní až po uši. Chodit po ní a v mokrý hlíně zanechávat stopy. Znát to tu. Keř, šutráky, trnku, šípek a támhleten hrad.