Skip to content

Rovnovážné stavy

by Ondra on June 2nd, 2014

Když jsem před šesti lety vysadil první vinohrádek, měl jsem hlavu plnou pouček o tom, jak se co dá a má dělat. Vzdušnost keře, optimální oslunění, výluhy z přesliček a další vychytávky mě měly zbavit chemie. V ideálním případě jsem nechtěl ošetřovat vůbec. Tvrdou chemii jsem ve vinohradu nikdy nepoužil, ale na druhý extrém taky nikdy nedošlo. Révu je třeba ošetřovat. Pinot noir bez člověka nepřežije.

8

Když jsem si pořídil první včely, měl jsem taky hlavu plnou ideálů. Intenzivně vyzařovaná láska, meditace a duchovní napojení přece musí včelstvu pomoct. Kromě toho budou zimovat na medu. Vylepšování imunity, ponechávání dostatku zásob. Taky jsem v ideálním případě nechtěl ošetřovat vůbec. Jenže to taky nejde. Třeba letos by na varoózu bez ošetření padlo minimálně 80% včelstev u nás. 

3

Phylloxera (stejně jako třeba padlí) má svůj původ v Severní Americe. Za jeho zavlečení do Evropy může člověk. Ukázat si prstem na konkrétního Jima by ale nemělo smysl, protože by k tomu dřív nebo později došlo stejně. U varoózy jsme na tom podobně. Její původ je na východě Asie, kde kleštíci parazitovali na Apis cerana. Za ty tisíce let se s ním místní včela naučila docela dobře fungovat a včelstva tam varroa vnímají asi jako rýmu. Naše včela ale na roztoče padá.

6

Včelař i vinař měl na počátku shodnou výchozí představu: Pokud se nám podaří dosáhnout rovnovážného stavu, nebudou léčiva potřeba, protože imunita rostlin/živočichů bude dostatečná na to, aby je ochránila sama. Problémem jsou ale právě ony rovnovážné stavy. Jejich dosažení se mi zatím jeví jako iluzorní. Proč? Hlavně proto, že naše zásahy do rovnováhy přírody dosáhly takových rozměrů, že ovlivňují fungování prakticky všech jejích součástí. Těžko můžete chtít po včelách, aby se během třiceti let naučily s kleštíkem koexistovat.

4

Včelař i vinař by měl ošetřovat. Ale pokud možno tak, aby kladl důraz na imunitu celku. Na podporu přírodního výběru a na posilování obranyschopnosti. Nepůjde to rychle, ale třeba už naši potomci naměří zvyšující se hodnoty fytoalexinů, které réva produkuje na svoji obranu. A mimochodem, resveratrol je taky fytoalexin, takže by víno teoreticky mohlo být ještě zdravější a ještě víc nás chránit před ischemickými chorobami. Před chorobami, které jsou po hříchu civilizačního původu a za jejichž rozmach vděčíme právě vlastním zásahům do přírody. U včelstev bude zásadní se soustředit na šlechtění na varroatoleranci a na posilování čistícího pudu. Klasická léčiva totiž stejně přestávají účinkovat, přestože se jejich koncentrace účinných látek od osmdesátých let zvýšily až 300x.

9

Přál bych si hospodařit za rovnovážného stavu, jenže ten se už zřejmě nikdy nevrátí. Gary Vaynerchuk jednou řekl, že na koních se po Páté Avenue už nikdy jezdit nebude. Je třeba se k tomu postavit racionálně. Léčit a ošetřovat, ale pokud možno tak, abychom léčili celek a napravovali nerovnováhu. Razantní eradikace čehokoliv vyvolá vždycky protikladnou reakci, která bude často ještě razantnější. Náš pohyb v rámci světa připomíná kyvadlo. Naše činnost ho neustále vychyluje a příroda ho vrací protikladnou silou. Opravdový problém může nastav ve chvíli, když kyvadlo rozhoupeme moc. Když udělá otočku kolem vlastní osy a monstrózním promachem nás parádně smete. Pak nám i ten kůň bodne.

10 Comments
  1. Vždycky, když se snažíme léčit, řešíme důsledek. Když bychom změnili systém, vyřešili by jsme příčinu.

  2. Jakub permalink

    Neni pricina “problemu” jen v nasich hlavach? Co se vlastne snazime lecit/napravovat/zlepsovat? A byl vubec nekdy nejaky rovnovazny stav?
    Jiste, ze kazdy pokrok je pro dobro veci. Ale neni i to stavajici dostatecne? A nemeli bychom byt vdecni*) za to, co mame?

    *) muj dedecek by asi rekl bohabojni

  3. Honzo, ten článek je takový povzdech nad tím, že systém asi změnit nepůjde. Rozhodně ne mně. Chci to jenom zkusit dělat dobře a hlavně tak, abych to celý neroztáčel ještě víc.

    Jakube, pokud to myslíte tak, že vždycky může být ještě hůř, tak souhlasím. Ale to není nic, s čím bych se chtěl spokojit. Vy ano?

  4. Dávám Ti palec nahoru Ondro :)

  5. p.j. permalink

    no, to se hned pozná, když napsaná myšlenka není jen salónní spekulace, nýbrž vychází z vlastní empirické zkušenosti. další palec nahoru ode mne.
    akorát s tím resveratrolem: myslel jsem, že když to loni Aleš Svatoš (mimochodem sám vědec, přivezl to z nějakého kongresu) provařil v chatu na Jižním svahu, tak se to už obecně rozkřiklo. Prostě causa resveratrol je přímo případová studie kolektivního bludu aneb jak mocné je náboženství jménem Věda. Zpětně se po letech zjistilo, že v té úplně první výzkumné zprávě, která měla prokázat vliv resveratrolu na zdraví, byla chyba v desetiné čárce, neboli z toho vyplynulo, že vlastně vliv na zdraví nemá. Ptáte se taky, jak je možné, že to otiskly ty nejprestižnější vědecké časopisy s obrovským impakt faktorem, které najímají armádu odborníků, kteří mají informace prověřit a vyloučit podvody, a že na to navázaly další studie resveratrolový boom dále rozvádějící a podporující? Ano, prostě to je možné. Prostě je možné, že i toto náboženství je omylné a kolektivní zbožné přání může dokázat i zázraky, že vhodně uspořádané pokusy hrají do noty a dobře maží celé to soukolí. Samozřejmě nenaznačuji, že všichni vědci jsou podvodníci a lháři, spíš, že se ta jejich neomylnost dost všeobecně přeceňuje a všechno je to spíš “lidské, příliš lidské” :-)

  6. Vidíš Pavle, tohle mi uniklo. Dík. Je to teda jako s tím špenátem. Taky desetinná čárka. Říkám si, čemu všemu dal vzniknout ten resveratrol a jestli se to má šanci vyrovnat Pepkovi námořníkovi.
    Jinak máš pravdu samozřejmě. Nejdráž zaplacená zkušenost je ta vlastní.

  7. Pavle, tato studie je napadána již dlouho, prakticky velmi hezky ji rozebrali na prvním ročníku konference Víno a zdraví v Brně, tuším 2003 nebo 2004, proto mně udivuje, že se s tím někdo stále ohání … prostě přejímané zprávy, asi jako ta dedukce na základě nalezení údajně vinařského nože z dob římských …

  8. Ondra K. permalink

    Je to o kompromisu mezi všemi věcmi, které chci. A vyhraje ta, které dávám větší prioritu. Chci úrodu víc než to, že budu mít zcela čistou sklizeň, ale bude ji pramálo. Že mi pochcípe většinu keřů, že mi zajdou včely, …
    A ty rozhodnutí nejsou jednoduchý, protože jdou proti vlastnímu přesvědčení. Znám to a proto díky za článek.

  9. Jeste k tomu resveratrolu. Nebylo to jen o te desetine carce, ale jedna z vyznamnych aktivit resveratrolu melo byt i chraneni konce DNA, telomeru. Ty se behem naseho zivota zkracuji a pokud jsou velmi kratke, prepis DNA pri bunecnem deleni neni presny a v lepsim pripade nam naroste “bradavice na nose”, nebo dostaneme rakovinu. Test, ktery se pro prokazani teto aktivity pouzival, nebyl presny. Tot vse. Chyba je vzdy ve slepem nasledovani, a cim prestiznejsi je publikace, tim je bezmyslenkove nasledovani vice pravdepodobne. Jak Pavel pise, maji casopis armadu odborniku, ale nikdo z nich to primo neopakuije v laborce, jen cte a recenzuje. Ale veda na rozdil od nabozenstvi dokaze sve chyby napravit.
    Jinak vinari se nemuzou na vedce zlobit, jiste to pomohlo lidem se divat na vino jako na zdravi prospesny napoj. Dam si dve sklenicky a udelal jsem pro sve zdravi vice nez jit behat.

  10. b.š. permalink

    “Ale veda na rozdil od nabozenstvi dokaze sve chyby napravit.”

    Náboženství má (nebo by mělo mít) jiný předmět zájmu – transcendentní, kde asi těžko mluvit o nějakém napravování chyb. To připodobnění vědy k náboženství chápu spíš ve smyslu toho, že vědecké výpovědi bývají leckdy přijímána jako dogmata.

Leave a Reply

Note: XHTML is allowed. Your email address will never be published.

Subscribe to this comment feed via RSS