Skip to content

Invazivní druhy

by Ondra on February 13th, 2014

Rád pátrám v rodokmenu, odkud se sbíraj stopy naší rodiny. Odkud jsem já. Z jaký krve. Nejdál jsem na začátku 17. století, kdy se v Lánech u Kostomlat č.12 usadil Jacob von Scholze, původem snad z Flander. Dostal tam právo vystaviti si při rychtě masný krám, maso prodávati a dobytek bíti – za obyčejné poplatky – pro děti a budoucí. Ty jeho děti a budoucí se přesunuli po sto letech kus po proudu. Jmenovalo se to tam Lissa an der Elbe. Tam na náměstí řezničil ještě můj praděda, psal se už ale česky: František Šulc.

Zhruba v době, kdy si Jakob uměl vylézt na stoličku (1601), dovezli do Evropy první akát. Počítám, že jeho rozšiřování za třicetiletý války uniklo nejen Jakobovi, ale i jeho synu Václavovi a jeho synu Jakubovi. Křídlatka japonská je v Evropě od roku 1825, to šel můj pra pra praděda Jan Kovář z Čestic u Volyně poprvé do školy. Beethoven měl tehdy před sebou ještě dva roky života. Když pak v roce 1862 vysadili v Lázních Kynžvart bolševník, šla do školy zase moje pra prababička Eleonora Waldová (tenkrát ještě Zieglerová). Ten rok se narodil Claude Debussy. Pajasan žláznatý vysadili v Lednici v roce 1803. Za dva roky na to se narodil můj pra pra pra pradědeček Arnošt von Froreich, otec Arnošta von Froreicha. Prušáci jak hovado. Froreichovi dorazili z Rujany někdy v půlce 19. století. Zieglerovi byli Rakušáci z Tirol, Valdovi (před válkou Waldovi) odněkud ze severu Itálie. Ještě můj děda s oblibou klel perbacco! To je prej z okolí Neapole.

Přemýšlím nad tím, co je to vlastně ten invazivní druh. Jo, encyklopedie má v definici jasno. Je to druh nepůvodní, nekontrolovatelně se šířící, co rozvrací ekosystémy a vytlačuje druhy původní (rozuměj ty správný). Když se teď všichni obuli do akátu, je mi ho tak nějak líto. Nebyli jsme to my, kdo ho sem ze země Vinnetoua a Inču-čuny zavlekl? A všechno ostatní přes kopírák. Brambory z Ameriky vytlačily náš původní hrách, naše kroupy a šošovici. Rajčata a papriky? Bacha, sápou se na naší kapustu a řepu.

Příroda nedělá chyby. Umí si poradit, protože má dost času. Když to posere člověk, v první chvíli to jako posraný nevypadá. Vypadá to jako fajn tah. A pak už je najednou pozdě. Příroda by si ale i tak poradila sama, ale to už my zase nastupujeme s herbicidama a odvoláváme, co jsme kdysi odvolali. Fascinuje mě, jak usilovně vytloukáme klín klínem. Fascinuje mě ta bohorovnost, otvírající až netušený souvislosti v našem chování. Znamená to, že když bojujeme proti bolševníku, máme tu taky bojovat proti Vietnamcům a jejich večerkám? Když nám vadí netýkavka nebo křídlatka, máme taky klučit na Moravě merlot a vyhánět Pakistánce z Londýna? Protože bacha na to. Nekontrolovatelně se šířej a vytlačujou původní druhy sámošek, veltlínů a Cockneyů.

Oficiálně se u nás smí chovat jenom včela kraňská. Ze Slovinska. Pinot noir dovezl Karel IV. z Burgundska. Naše řepka? Středomoří. Akát je pro včely jedna z nejlepších snůšek. Kolky do vinice? Geniální. Sudy na bílý víno? Paráda! Mimochodem původem z Mexika. Vždycky, když ho začnou vyhánět, vzpomenu si na Most přes Drinu od Iva Andriće. Chápu, že třeba Srbům často tolerance chybí, když je šest set let nabodávali Turci prdelema na kůl. Proč ale chybí nám? Blahobytný, zpátečnický a přežraně znuděný středoevropský partě, která má pravděpodobně nejpestřejší genom ze všech národů světa?

Kdyby mě dneska klučili, sám nevím, kam bych se musel vrátit. Stačilo by jim to do tý Lysý? Nebo spíš až do těch Flander? Na Volyňsko nebo až někam k Neapoli? Kam by mě tak asi hnali? Potomky Slovanů vím. Ty by vyšlehali někam mezi Volgu a Dněpr. A sem by se asi vrátili Kelti, ne? Nebo Markomani a Kvádové? A barbary pryč z Říma. A Německo Němcům. To už tu taky bylo. Tak možná na tu Rujanu bych šel, ale tam je celkem kosa. Vážně nevím.

5 Comments
  1. Jirka permalink

    jo digitalizace matrik, to je hned co číst. Taky nad tím trávím večery a hledám.

  2. Tomáš Lont permalink

    Ahoj Ondro,

    s těma invazivníma druhama je problém, co si pamatuju z krajinné ekologie, tak třeba akáty jsou schopný díky bakteriím na kořenech uvolňovat do půdy dusík. Což je někdy fajn, ale zrovna akáty to dělají ve míře větší než je žádoucí, tkaže díky tomu může dojít ke kontaminaci vody srovnatelné s tím, když ti steče močůvka z pole, eutrofiazace se pak postará o to, že ve vodě všechno chcípne (jasný, člověk litím sraček a pracích prášků do potoka dokáže totéž). Neříkám vyrubat všechny akáty, ale přemýšlet nad tím, co člověk může v krajině dělat. Ono s ohledem na ekologii akátu stejně vyrubat ho nepomůže, velice dobře zmlazuje a lepší je ten porost nechat přestárnout a dosadit ho jinýma druhama, což je ale pracné a vyžaduje to dlouhou dobu. Mám potřebu se k tomu vyjádřit, protože mě trochu irituje jakým způsobem novináři toto téma podávají. Chcou nám vzít akáty, proč teda nezakážou brambory? Jednak naprosto ignorují co dokážou invazivní druhy (a jsou různé typy těch invazivních rostlin, bolševník je eště něco speciálnějšího – nechápu jak si to někdo může vysadit do zahrady) druhak většinu prostoru věnují emotivním vyjádřením včelařů, jak by se pokusili věcně argumentovat v čem je akát hrozbou a zkusili kvantifikovat (protože o peníze v tomto jde především) dopady různých řešení. Ale to bych po nich chtěl moc.

  3. Tomáši, máš naprostou pravdu. Smysl článku je ukázat, že ač každá z těch rostlin je problematická, původcem problému je člověk. Zároveň mě děsí načrtnutá paralela s lidma, protože i tady jde víceméně o jedno a totéž. Má se přizpůsobovat kultura invazivním druhům (národům)? Má je citlivě a obezřetně integrovat? Má je využívat? Má je mýtit? A nakonec: nejsme každý odněkud a neposouvají se kultury kupředu právě díky obohacování o cizí vlivy? Má to spíš filozofickou rovinu, ale myslím si, že smysl paralely je ten, že nás má vlastní chování praštit do očí.

  4. Jakub permalink

    Jeste k tem paralelam; olympijske hry v Soci se konaji v miste, kde pred 150 lety (to zrovna Eleonora Zieglerova sla do skoly a v Kynzvartu sazeli ten Bolsevnik) carska vojska na Krymu vyhlazovala puvodni obyvatelstvo po stovkach tisicu. V Srbsku a predevsim jeho jizni casti pak spousta urpchliku zustala.
    No a co, hlavne ze se ted na biatlon nalepi spousta sponzoru a Cesi budou skakat po namestich zimou a radosti, jak jsme to zase tem ostatnim nandali.

    Z Anglie zdravi naplaveny (sic ne zaplaveny) Jakub

Leave a Reply

Note: XHTML is allowed. Your email address will never be published.

Subscribe to this comment feed via RSS