Smrt
Na zemi je prý málo místa. Nevím. Přijde mi, že v lese je ho docela dost, ale zas musíte vědět, kam nelezou lidi. Málo je ho ale (údajně) na to, aby nás to tu uživilo. Dva hektary mají uživit jednoho člověka, živícího se masitou stravou, ty samý dva hektary pak osm vegetariánů nebo 40 veganů. Evidentně tu jde o píci pro dobytek. Toho je prostě nějak moc, protože biftek by si dal každej.
Každej venkovan někdy viděl, jak se klepne králík, podřízne husa, picne prase. I tak je to celkem síla. A přitom zvíře z farmy si vlastně užilo celkem fajn život. Kachna si plavala na rybníce, tele se páslo na trávě, prase se rochnilo v bahně. Oproti studenýmu odchovu v halách, mini klecích, žárovkách s cyklem šesti hodin a tím drasťákem na jatkách je to nebe a dudy. Ale stejně: nechce se tomu zvířeti z farmy nakonec umírat míň, když to mělo tak fajn?
Smrt kachny from WINEPUNK on Vimeo.
Nejsem vegetarián. Člověk je biologicky všežravec a z hlediska přírodních zákonů se má živit jak rostlinnou, tak živočišnou složkou. Přírodní zákony respektuju a mám k nim úctu. Myslím si ale, že každej kdo jí maso, by ho měl jíst uvědoměle. Vědět, že zvíře musí zemřít, aby ho snědl. Vědět, jak ta smrt vypadá. A kdo jí maso, měl by umět zvíře zabít. Vyhýbat se jedný části řetězce je alibizmus. Rozhodnutí nejíst nic, co jsem sám nezabil nebo neviděl umírat, mě tak k odmítnutí masa časem může dovést.
Umíte si zabít to, co chcete sníst?
Souhlas, podobný názor zastávám taky.
S tím místem to je asi myšleno tak, že by se muselo všude intenzivně pěstovat/chovat a stejně by to nestačilo pro dietu typu US and A a západní evropy pro všechny lidi.
Úplně alergický jsem na: “maso je přeci z obchodu”.
Máte pravdu, jde o prognózy vztahující se k rostoucí spotřebě Číny a dalších nastupujících velmocí. Většinou to ovšem bývá tak, že mírné uvědomění přichází jako reakce až s dlouhodobým nasycením.
Vyrostla jsem na mase, které otec s bráchou ulovili nebo jsme si vychovali ve chlívku 🙂 Dnes maso kupuju v obchodě, ale uvědomuju si, že kvůli mýmu jídlu zemřelo zvíře a podle toho se k masu chovám. Nikdy jsem nic nezabila, ale myslím, že kdyby bylo třeba, zvládla bych to.
Nejvíc mě štvala spolubydlící z koleje, která se masem cpala, ale syrového masa se štítila a při porcování si ho přidržovala vařečkou…
Mně teď přijde, že s trochou pídění a snahy se člověk je schopen i těm obchodům vyhnout. Venkov už sice není to, co býval, ale pořád tu lidi držej slepice, kachny nebo králíky. Občas je zabijačka. Rytmus přírody ti pak nadělí zeleninu nebo ořechy, ovoce nebo med. Mělo by to jít.
ahoj Ondro, trochu mimo téma, omlouvám se, ale minulý týden jsme otevřeli tu modrou vysokou láhev vína. Cider byl dobrý, ale toto víno je tak skvělé, že jsme za celý život pili jen jednou lepší. Fantastický, silný, výrazný! Díky za něj, bylo to něco. Veliký respekt – a byl k tomu náš sýr – výborná kombinace 🙂
Ahoj Kláro. To mě moc těší, že vám chutnalo. V létě se zase stavíme a něco dovezeme. Kdybyste jeli kolem nás (třeba cestou na přezkoušení), tak se stavte! Mějte se krásně.
No, jedna z mejch prvních fotek z dětství je komponovaná: “visící půlka prasete” – “já” – “visící půlka prasete”, bezhlavou běhající slepici jsem viděl taky, ale i tak mě to pokaždý drásá. Proto jsem vlastně došel k tomu, že maso jíme ne výjimečně, ale rozhodně ne denně a co nejvíc se snažíme o vlastnoručně picnutý zvířata z lesa, nestřílený na trofej, ale na rychlost.
Hezký zamyšlení a souhlasím.
Jím jen výjimečně rybu, protože si dovedu představit, že kdybych měla fakt velkej hlad, tu bych zabít dokázala.
A nejvíc pokrytecké mi přijde, když někdo smutní nad opuštěnými pejsky atd., a pak si v obchodě bezmyšlenkovitě hodí do košíku kuře, které celý život prožilo v nějaké výkrmně… vždyť přece obojí je (byl) živý tvor…
Pěkný přirovnání. Kurt Cobain zpívá kdesi o tom, že jíst ryby je ok, protože nemaj pocity. Tak snad to tak nějak bude.
K těm rybám…mně právě přijdou třeba každoroční předvánoční “radostný” záběry z výlovů a prodeje, kde se ryby různě přesypávaj jak kamení, dost drsný (a celkem nezáleží na to, mají-li ryby nějaký pocity – což stejně nikdy nezjistíme:-).
Taky podle mě není nutný, že kdo jí maso, měl by umět zvíře zabít. Snad by stačilo, když si bude uvědomovat, že zvíře je mj. bolest cítící tvor.
Máte pravdu, tohle je velkochov se vším všudy. Nepodílím se na tom od maturity, kdy jsme se učili u Sázavy a vytáhl jsem pár kaprů z řeky. To se nedalo s chutí rybničního bahňáka vůbec srovnat.
Nicméně i když jsem měl pocit, že si uvědomuju, že zvíře musí umřít, to umírání tváří v tvář je silná věc. Doporučuju všem, pokud možno včetně oškubání (stažení) a vykuchání. Protrpět si to až k talíři prostě.
Mně se teda herdek nelíbí ten způsob, jakým stréc kuchluje toho nebohého ptáka.
1) proč ptáka pižlá za hlavou, nejsou hlavní rychlé tepny pod krkem?
2) proč ho pižlá bolestivě na několikrát?
3) proč ho pižlá tak trapně, pomalu a opatrně? To proto, aby se nekuchl do vlastní nešikovně protilehlé ruky?
Nedělá se mi mdlo z toho, že teče krev, ale z toho provedení. Copak to nejde vzít jedním vrzem ostrým nástrojem pod krkem, když už ne na sekeru?
Ondreji, s Vasi uvahou zcela bezvyhradne souhlasim a dekuji za ten zbytecne nekomplikovany a primocary zpusob, jakym jste ji provedl. Ten je, pokud se nad tim ted zamyslim, vlastne odrazem cele te veci.
Ja si samozrejme taky pamatuju slepice pobihajici bez hlavy a napnute kralici kuze, visici prase, michani krve a teple maso, ktere jsem od 5-6-ti let nosil pres rameno do komory odlezet. Chytal jsem na pytlacku duhaky…..Diky tomu jsem k masu nepocitil zadny odpor, a s masem jako surovinou zachazim s respektem, protoze vim co to maso na taliri znamena.
Umim si jej vlastnima rukama opatrit, ale souhlasim s tim, ze neni nutny si to zvire umet zabit. Je dulezite vedet (videt), jak ta smrt vypada. Ucastnit se toho. Alespon dvakrat, trikrat. Dotknout se toho zvirete. Pro zacatek. Zanecha to stopu. Taky pro zacatek. ….. A pozorovat vylov rybnika s hrnkem caje v ruce, to opravdu neni to, o cem je rec. (To, ze tam ty ryby presypavaji jako vlassky orechy, to je mimochodem dalsi zhovadilost, pro kterou podle me neni omluva.)
Souhlasim s tim, co napsala Annamae. Spousta lidi, resi tyrany psy a kocky, a pak jdou a koupi si nadopovany kure. Taky tyrany. Zabity strojem. Krasa nesmirna.
Abych to nezakoncil tak negativne: Ondreji, sleduji to co delate uz nejakou dobu, libi se mi to co delate, jak to delate a co si o tom myslite a fandim Vam.
Prijemne svatky.
RK
Qwerty: Pán má 40 kachen, desítky slepic a osmdesát krav. Celý život farmaří, posledních 23 let na svém. Netroufal jsem si ho poučovat o tom, jak má kachnu podřezávat. Myslím ale, že hlavním úkolem bylo kachnu vykrvit, během čehož by neměla lítat po dvoře bez hlavy. Krev se navíc zachytává do hrnečku (dělá si ji s vajíčkem). Kdyby se ta kachna plácala bez hlavy, tak by to asi nešlo tak snadno.
Richard: Díky za komplimenty. Myslím, že to vidíme podobně.
Argumentační faul: dělá to dlouho, tak to dělá dobře. Neřikám, že musí sekat, stačí, když jí nebude tak strašně bolestivě žižlat na několikrát za hlavou, fakt je mi z něj šoufl.
Nepozorně čteš. Argument zní: Netroufám si ho poučovat, protože nemám jeho zkušenosti. A přít se o tom, co zvíře víc bolí, je asi taky blbost. Smrt prostě většinou bolí. Nůž byl mimochodem velice ostrý a třebaže to nevypadá. Pokud máš do tematiky hlubší vhled, poděl se o video. Rád bych to viděl.
Jj. pravda, hezky napsane… Umim zabit vse co snim, ale moc to dělat nemusím, raději vyměnim kachnu za med apod..