Všechno je jinak

Příroda je mocná velitelka. Když je jaro, tak to pučí, to je jasný. A když má něco bublat, tak to prostě bude bublat a basta. Sterilizace Applepunku nedopadla nejlíp. Hlavně proto, že bez bublin to prostě není ono. Takže se podřídíme přírodě a bublat to bude bez sterilizace. Zajel jsem do Bílovic a koupil šampusky. Ať si to tam bublá, jak chce.

Většina cideru bude ovšem nalahvovaná do sedmiček jako tichá. Tichá a bez rezervy, protože to je ve svý říznosti fajn doprovod k zahradní párty. Koupačka a tak. Připomínám, že odběr už je možný a ti, kteří si koupili v první várce něco, co jim nechutnalo, se můžou zdarma stavit pro náhradní řešení.

Kromě toho zbyla značná část rezervy. Refraktometr tvrdí, že to má 18°ČNM, je to hustý a lepivý, voní to kouřem a ovocem. Smícháno s kořalkou se zbytek proměnil v tekuté zlato. V neredukovaném stavu se tomu říká Pommeau, ale tohle je spíš P2. Pé na druhou teda. Pí skuérd.

Moc mě baví sám fakt, že výroba dobrot z ovoce je neustálý učení. Aktuálně mám ve sklepě Višňovku 2011, Višňovku 2010, Dřínkovici, Trnkovici, P2, spontánně kvasící rezervu (na zkoušku), sud burgundy, 150 litrů cideru, halfRED 2011 z Bočků, sud MDB (malé divné bílé), ze kterého se postupnou oxidací stává něco mezi sherry a vin jeaune a různé další divnosti, jejichž doba zrání v sobě automaticky nese zpoždění tvůrce. Teprve po dvou až x letech se totiž dozvíte, jestli to vůbec vyšlo. A mezitím se hrnou další ročníky, za 3 měsíce už zase budeme sbírat višně.

To všechno s sebou nese výpadky v psaní, který se stává přívažkem a koulí u nohy, zvlášť teď na jaře, kdy běhat po stráních je úplně boží. A za měsíc do toho přijdou ještě včely. Budou bydlet na Číru a dávat pozor na okolní krajinu. V kombinaci s maceráty bude med výborná věc, možná časem i na medovinu dojde. Možná zavrhnu koncept vinařství a volně zmutuju ke konceptu dodo. Domácí dobroty. Je to jako s tím uhlobaronem.

Kdy bude konce světa?