Oregonské hrabičky s telecí hlavou
Blíží se Alsaské dny v Praze. Ve Wineshome proběhne ve dnech 27. – 30. dubna akce věnovaná vínu, gastronomii, designu a umění. Moji pozornost přitahuje hlavně tematický večer Zdeňka Reimanna na téma Sedm statečných a já. Potkáme se tam?
Eric Asimov se mi parádně trefil do noty. Co v horkým jaru pít, když vychládá večer a tvář vám hoří od slunce, proti vám mihotá se oheň a na něm nějaká dobrota? Sauvignon! Hlavně když jde o saláty a zeleniny všeho druhu. Tenhle Asimovův sloupek ve NY Times se navíc rozplývá nad krásou ročníku 2007 v Sancerre. Šup s něčím do archivu! A nerozbít!
Hledal jsem úplně něco jiného, ale našel jsem tohle. Dýchátko by se to dalo nazvat, ne?
Občas mi přijde mail, jako tady Tomu Warkovi. Jsi debil a telecí hlava. Pindáš nesmysly. Haníš naši práci a mystifikuješ lidi, i když nevěřím, že je někdo tak blbej, aby ty tvoje cancy četl. Tom si ulevil hezky. A je mu líp.
Ačkoliv Garyho Vaynerchuka znám spíš jako apoštola terroiru, hlásajícího, že víno a osobnost jedno jest, je to i obchodník. Zvláštně vypadá jeho šou s hostem, který je taky obchodníkem, ale narozdíl od Garyho se nestaví do mesiášský polohy a plně přijímá fakt, že lid je lid a je třeba mu dát, čeho si žádá. Jeho pizza víno? Zástupná věc.
Causa Brunello prožívá aftershoky v podobě soudních rozuzlení jednotlivých případů nařčení z používání vín nižší kvalitativní hladiny. Kantýny Biondi Santi a Col d’Orcia (jejichž prezidentem je Francesco Cinzano) byly zproštěny všech nařčení a případ se přesouvá k dalším producentům: Argiano, Frescobaldi a Valdicava. Informuje Vinowire tady.
Pokud jedete v En Primeur, vězte, že loňský Mouton je za 100 Eur a Leoville Barton už hlásí vyprodáno.
Naši mi zrovna psali z Afriky, že se byli podívat u Stellenboschů. To abych jim něco záviděl. Kupte si nějakej Chenin, vzkázal jsem jim, ale prý popíjejí jenom místní verze portskýho. Všechno ostatní je na ně kyselý. Kdybych už se do Afriky rozjel, chtěl bych vidět starý vinice Cheninu, ze kterých se dneska dělaj docela zajímavý pitíčka. Něco z nich chutná James Molesworth tady – mrkněte.
Tak už i Jamie Goode konvertoval! Ne, na Islám ještě ne, i když půl Anglie už tak vypadá. Ale na Nový Zéland a na Oregon. Když jsem si přečetl tenhle článek, ve kterým posouvá Burgundsko na třetí příčku v nejlepších místech pro pěstování Pinotu, spadla mi brada. Mám v těhlech lokalitách vážný mezery a láhve jsou poměrně málo dostupný. Co byste říkali nějaký degustaci na téma Pinot z Oregonu a z NZ? Komunitní složení se?
PS: Omylem se mi tenhle týden při mazání spamokomentářů podařilo smazat i několik normálních komentářů. Prosím, neberte to jako urážku, ale jako můj překlik. Díky.
Ten Jamieho článek jsem četl a docela ho chápu… Oregon i NZ umí špičková vína, navíc podle všeho ve stabilnější kvalitě než bylo zvykem v Burgundsku. Do jakékoliv společné objednávky půjdu. Ostatně zrovna to víno, o kterém píšu v závěru “rozbitého” článku, je Pinot z NZ :o)
v oregonu ma sve vinarstvi i parker, celkem zajimave piti, potrebuje cas …PN z NZ je super, je uzasny ! Nicmene ja su a budu fanatik Burgundska ! Co Svycarsko ?
HUGO: já na PN z Burgundska nedám dopustit, ale zrovna Oregon i NZ prostě umí vína, která mne zatím taky dost nadchla 🙂
Vinograf: né škoda, to byla ta láhev co mi naopak napravila náladu :o) Ale jinak jsem pro. Ty lahve se ale neshánějí úplně dobře, tak by bylo fajn se nějak pořádně domluvit, ať všichni nepřineseme tohle: http://www.jizni-svah.cz/2007/12/marlborough-pinot-noir-2006-z-tesca.html 😀
J.Č.: Tak to je škoda dvakrát! Ale spíš než objednávku jsem myslel společnou ochutnávku – vstupný láhev PN z Oregonu nebo NZ. Bereš?
HUGO: Se Švajcem moc zkušeností nemám, jen s francouzskou částí Jury a tamní Pinoty se tváří moc fajn. Pak je tam taky Německo, že jo. Hlavně Baden.
Nemůžu si pomoct, ale mě tyhle flašky který lítaj přes půl světa vůbec nepřitahujou…
Mirko Hýl: Celkem vám rozumím, taky mám radši domácí česnek. Ale člověk by si měl trochu rozšiřovat obzory, ne?
Ale jo, koneckonců i na nové desce Sto zvířat je píseň “Bílý víno s klokanem”… 🙂
Těším se na recenze, s NZ mám zkušenosti pouze se SVG, samozřejmě pinot noir z NZ je vyhlášenej. Pokud jezdíte občas do německa, stačí přibrzdit ve Wuerzburgu u tohohle dovozce: http://www.nz-wine.de – je to sympaťák a když vidí zájem, umí dát přátelskou cenu 🙂
našel jsem na jeho stránkách odkaz taky na tenhle úlet: http://www.youtube.com/watch?v=lYhWk69nOz4&eurl=http://www.firstdropwines.com/fdtv.php – sice australskej shiraz ale moc pěkný
Mirko Hýl: nic proti tradicím ale od protinožců dostáváme výborný vína, který jsou v přijatelné cenové hladině – tak proč je nepít ? Myslím, že prozkoumávání třeba australských Shirazů nebo NZ Sauvignonů nás může jen obohatit o jiné chutě, vůně, styly.
Tomáš H.: Určitě to jsou výborná vína, můj účetní třeba nic jiného nepije – respektive možná ještě tak něco z J.A.R. Mně se na tom ekluje to přesouvání zboží z druhého konce světa a s tím spojené dopady na živ. prostředí, s prominutím. Nic mi nedělá nakupovat indické, čínské či cejlonské čaje, neb gruzínci o své plantáže přišli a turecký čaj je něco onačejšího, nakupovat hajzlpapír v DM drogerii, byť je z Německa (je to od nás asi tak daleko jako do Harmance či kde se to teď dělá), ale biopotraviny z dalekých krajin, rajčata z Maroka, kedlubny či okurky z Holandska či víno z Nového Zélandu mi přijde jako moc velká výstřednost – ale nikomu to neberu a vůbec nechci mentorovat…
Připojuji se k Mirkovi. Kdyby se výborné a zaplatitelné víno nedělalo v Evropě, asi bych neměl problém s pitím vína z NZ a Chile, ale takhle pro to prostě nevidím důvod.
No, k tomu ekologickýmu hledisku: dělám kapku do námořní dopravy a i nějaké to víno jsme vezli, námořní doprava není nic neekologickýho a je to asi jako kdybyste začali chodit nazí protože 90% textilu se vyrábí v Asii. Bohužel různé neekologické výroby v třetím světě existují proto, že náš hlad po konzumu je neukojitelný – kde a jak byly asi vyrobeny počítače a jejich komponenty na kterých píšeme naše kecy ? Takže uplatňovat ekologické hledisko na dopravu vína mi přijde absurdní, i to Bordeaux sem dojde kamionem, který smrdí, takže pokud bychom vyšli z množství emisí na 1 lahev vyjde námořní přeprava ve srovnání s kamionem ze španělska nebo francie jako vítěz i když je to vzdálenost kolem celé zeměkoule…takže pokud má být ekologické hledisko rozhodující – nekupujte milenkám na Valentýna růže z Keni, jsou přepravované letecky ! Poznáte, zda to jsou růže z Keni ? Nejezte banány, rýži, nepijte kávu atd… tato debata by se dala vést ad absurdum. Ekologie pro mne znamená zvednout petku, kterou nějaké hovado pohodí v lese, vícenásobně použitelné nákupní tašky, neplýtvat pitnou vodou a podobné drobnosti ale pokud máme být tak radikální, že nebudeme kupovat thajského tuňáka a ananas tak prosím důsledně, zamyslete se co vše z vaší domácnosti cestovalo často i několikrát kolem světa 🙂
Já jsem to ani takhle zgruntu probírat nechtěl… bez některých věcí se jednoduše neobejdu a jinde než tam se prostě nepěstují (káva, čaj – nenadělám nic) – ale i tady máte možnost aspoň berliček typu fair trade :), bez jiných celkem dobře a tak je nekupuju (růže z Texasu či z Keni, víno s klokanem z druhého konce světa)… O víc nejde, vážně. 🙂
Tomáš H.: Máte naprostou pravdu, kdo nežere výhradně kořínky z vlastního záhumenku, je závislák na dopravě. A protože jsme všichni závisláci na dopravě, je tu smrad a puch z těch kamionů. Jo, lodě, ty tolik nečmouděj 😀
Tomáš H.: přesně tak, už jsem kdysi linkoval nějaký článek z USA, kde se někdo snažil spočítat, jak velká ekologická zátěž je dovoz vína na paletě z Francie vs. kamionem přes půlku USA. Na druhou stranu se to víno, co dorazí někam do Německa lodí, nakonec zase veze kamionem dál po Evropě 🙂 Proč nejezdí víc vlaků? :o)
Dneska jsem na tohle téma v článku navrhl vysadit jeden strom za každý karton vypitého zámořského vína :o) Nic lepšího mne nenapadá, pít je totiž budu dál. Skoro víc mne štve třeba to, že když si chci koupit v obchodě obyčejné jablko, tak je dražší než banán a taky importované kdo ví odkud, místo aby bylo z místních sadů :-/
Viděl jsem kdysi dokument o ekologický stopě – šlo vlastně o srovnání životního stylu několika rodin a jejich dopadu na životní prostředí. Jedna žila běžně, druhá hodně plýtvavě, třetí hodně ekologicky. Ta ekologická rodina nakonec skončila s nejhorším hodnocením a ukázala se jako největší zátěž pro přírodu, protože si její členové po letech odpírání a sprchování vlažnou dopřáli výlet na Zéland, aby mohli obdivovat tamní přírodu. Koukal jsem na to jak puk.
J. Č.: to je myslím fér, s tou výsadbou 🙂
Vinograf: Nebyl to nějakej “večer na téma”? Matně si pamatuju že tam byly asi tři různě jurodivý rodiny a nějakej komentátor, kterej jim tu ekošlápotu měřil – dodnes si pamatuju, jak špatně z toho vyšla rodina která poctivě vypláchla každej kelímek od jogurtu a pytlík vod mlíka a kluk, kterej dojížděl do zaměstnání do Prahy to pak hodil do kontejneru na plasty – tím dojížděním si to tak pokazili, že kdyby ty plasty spálili v kamnech, udělali by líp.
Už to tady nechci dál živit, ale když to tady Jižní svah zmínil: ty jabka z Novýho Zélandu (se samolepkou New Zealand), který u nás na Žižkově prodávají Vietnamci za 15 korun za kus jsou podle mýho stejná zhovadilost a nikdy si je nekoupím, prostě bych si nepošmáknul, stopa nestopa…
Nechtěl jsem to prezentovat nějak moc radikálně ale na jednu stranu je tu ekologická zátěž – bez diskuse ano, na druhou stranu “bohatý sever” dává vydělat “chudému jihu” tím, že si kupuje keňský růže a stolní hrozny z Chile – nechci se v tom nimrat do extrémna i když např. to exotický ovoce a zelenina v zimním období je pro nás “seveřany” zdroj vitamínů tudíž vlastně přispívá k našemu zdraví, žejo ?
Je to vše o kompromisech, planeta musí uživit 4 miliardy lidí a bůhví kolik jinejch mravenců – lidi jsou rozežraný, chtějí komfort a konzum. Kdo z Vás by chtěl jet na Novej Zéland plachetnicí ? Já jo, ale asi bych tam nedoplul nebo se utopil nebo bych nedostal tak dlouhou dovolenou :-)))
Když omezíme konzum sice vyprodukujeme míň bordelu ale bude nezaměstnanost, krize z nadvýroby… Tak má někdo univerzální řešení pro tuto planetu ? Chlastejme novosvětská vína, nebo budou lodě jezdit poloprázdné, ekologická zátěž stejná, jen žízeň bude větší, francouzi a italové podraží a skončíme u krabicovek za 800 zatímco v Austrálii budou aboriginiové denně namol aby vypili zdarma všechno víno, který se nepodařilo vyexportovat 🙂
Zdroj vitamínů pro seveřany v zimě je klidně i hlávka zelí uchovaného v dobrém sklepě, nebo kysaného v sudu. Ekologické v žádném případě nemůže být podporovat závislost “ekonomického rozvoje” třetího světa na vývozu do krajin bohatého severu. Aby byl jejich rozvoj nejen ekonomický, ale i ekologický, musí být do značné míry nezávislý na spotřebě mimo jejich zemi. A tím netvrdím, že jsem bůhvíjaký radikál, který si nekoupí nic z dovozu, jen se snažím kupovat z dovozu jen takové věci, které opravdu nemají ne-dovozový ekvivalent. A samozřejmě je nesmysl chovat se celý rok ekologicky a utrhovat si kvůli tomu “od huby” a pak letět na Nový Zéland, to už to ekologické chování můžu zabalit rovnou a nenamlouvat si falešně, že se chovám ekologicky.
Mirko Hýl: Jo, něco na ten způsob to bylo a přiznám se, že mě to celkem dostalo. A spousta dalších věcí tam bylo – třeba o výtěžnosti a limitech půdy. Bylo mi z toho divně.
Tomáš H.: Já bych na Zéland plachetnicí jel. Kdo se přidá?
Tomáš M.: Zelí! Věděl jsem, že jsme něco zapomněli zasázet! Kysaný je nejlepší!!!